Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
Je moc fajn vidět, že hvězdně obsazená studiová oscarovka může být podána bez samoúčelného emocionálního kalkulu, spoléhajíc výhradně na herce, formální preciznost a takřka geniální režisérský um. První člověk je pocitové drama o jednotlivci, který musel hledět navzdory nepřízním osudu vpřed a nakonec udělal největší krok v historii lidstva. Příběh jednoduchý a postavený na řadě morálních klišé, ale díky komorní subjektivní komunikativnosti (žádné oslavné patriotické chorály během klíčové scény nečekejte) je zároveň osobitý a hodnotný. Přesto v tom ale pořád vidím nenaplněný potenciál. Vykreslení Armstronga jako strojového dříče, který si jednou pobrečí a po zbytek filmu nosí stejný výraz, není zrovna šťastným rozhodnutím (a Goslingův tradičně minimalistický výkon to podtrhává), a scénář se příliš uchyluje do méně zajímavé rodinné zóny na úkor zvýraznění vztahu Armstronga s ostatními kosmonauty - ten film mohl být přenádherným epitafem ztráty bližních pro dosažení vysněného, osud jedince přesahujícího cíle, kdyby se tak nerozkročoval mezi osobní, politické a čistě percepční sféry a kdyby místy tak formálně nedeklamoval svou dramatickou chtěnost. Takhle je to "jen" zajímavě natočené a božsky ozvučené životopisné drama s vesmírným přesahem, který hraje fyzicky možná menší roli, než budete očekávat (což není vůbec špatně). ()
| Rozpočet: 59 miliónov $ | Tržby: 100,5 miliónov $ | Film, ktorý ma zo začiatku intenzívne dráždil vôľou pôsobiť dobovo v každom aspekte: staroškolská kamera, strih, coloring... - veci, ktoré ma vždy iritujú, keď sú samoúčelne použité. Chazelle si to ale postupne obhájil, a vznikol z toho anti-mainstreemový, skromný film, ktorý chcel vykresliť tvrdú skutočnosť každodenných strastí každého z nás, a nie namalovať superhrdinský obraz. O to viac si človek dokáže vážiť jedincov, ktorý napriek životnému bahnu, ktoré ich brzdí z každej strany, majú ambíciu byť niečim viac. Takým bol aj Armstrong, ktorý nekecal, ale konal. Klobúk dole. ()
V průběhu stopáže snímku jsem si říkal, proč se tvůrci tolik orientují na neúspěchy mise, až pozdě mi došlo, že úspěchy byly všechno ostatní a bylo jich víc. Damien Chazelle mě fascinuje, jak zvládl ukočírovat výpravnou, intimní i společenskou složku filmu a pomalu, ale jistě mě uchvacovat. A co předvedl Justin Hurwitz v hudbě, to je přímo esence energie i romantiky! 90%. ()
Je přiznačné, že aby byl režisér ve věku Chazella oceněný Oscarem a získat si v poli mainstreamu pověst toho nejlepšího ze své generace, musí jeho režie vypadat v podstatě jako režie zručného šedesátiletého akademika, co má peak třicet let za sebou a teď točí sofistikovaná cvičení na náhodná témata objektivně správnými způsoby. Kdybyste mi řekli, že to natočil Ron Howard v pauze mezi dalšími Šiframi mistra Leonarda, aby nám dokázal, že to má pořád v ruce, neměl bych problém tomu věřit. Nevzrušivě kvalitní nuda. Ne že by tu nebylo vůbec o ničem mluvit - třeba je zajímavé, že při veškerém budovaném napětí je nakonec celá cesta na Měsíc odbyta překvapivě rychle a zcela neprocedurálně - přiletí a odletí se pomocí dvou násilných střihů a obecně veškeré nebezpečí, které se tak silně budovalo, není v samotném aktu jakkoliv otisknuto - což mi přišlo zvláštní a přemýšlel jsem, nakolik je to záměr a co má z toho záměru vyplývat. Ale pořád to není dost, abych se o ten film upřímně zajímal. To by se stalo, kdyby třeba líp rozvedl linii vtahu manželů Armstrongů, která mohla utáhnout celý film, kdyby se jí dostalo jen trochu víc prostoru. (Když na konci Armstrong háže řetízek své dcery do kráteru, byl jsem celkem překvapený, že tahle věc, co z filmu víceméně zmizela, má najednou nějak rezonovat). Je to určitě dobře natočené - nemám sebemenší potřebu jít nějak proti tomu filmu (není to ten případ "love to hate", jakým je pro mě La La Land) a když komentář vyznívá negativně, tak proto, že pozitivní věci není potřeba psát, protože se o to postarali jiní. Jen je to přesně takový film, jaký mě moc nezajímá. 70 % ()
Na první pohled odysea na hraně dokudramatu, strohá, přímá a drtivá, kdy upřímně nechápu, že na režijní stoličce sedí právě ten Chazelle, který se o dva roky dříve čarokrásně zasnil a sršel romantickými nápady v La La Landu. Ve vypravěčsky prvním plánu jde ale o čistý průřez chlapskou bolavou duší, nejdřív jen tak toulavý, pak citelný a nakonec nevratný - a to je v tiché měsíční krajině taková síla, že strká do kapsy i formálně dokonalé letecké pasáže. Goslingův neokoukatelný pohled do prázdna už dlouho nepasoval takhle absolutně. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (38)
- Důvod, proč byl Neil Armstrong první, kdo vstopil na Měsíc, nebyl kvůli rozhodnutí NASA. Bylo to kvůli fyzickým polohám pilotů a velitele uvnitř modulu LEM a kvůli objemnosti skafandrů, které byly uvnitř seřazeny specificky podle velikosti. Museli tak vystoupit v určitém pořadí. Pořadí bylo určeno polohou závěsu ližiny na dveřích LEM modulu. O tom, zda bude ližina nasměrována vlevo nebo vpravo rozhodl nezávisle inženýr Grumman pár let před misí při návrhu modulu. Kdyby položil závěs na druhou stranu, pilot by vystoupil před velitelem a prvním člověkem na Měsíci by se stal Buzz Aldrin. (vojacekr)
- Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let. (vojacekr)
- Filmoví tvůrci používali původní plány domu Neila Armstronga, aby replikovali vzhled domu do filmu. (willy1)
Reklama