Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (Cinemart)
(více)Videa (16)
Recenze (806)
Trošku delší stopáž mi vůbec nevadila, nepřistihl jsem se, že bych sledoval hodinky nebo se nudil. Jako Gosling je pro mne několik let po sobě absolutní top, po BR 2049 má další majstrštyk, asi bude volat po sošce. Myslel jsem, že větší patriot než Bay neexistuje ale Chazelle v tomto filmu zachází ještě o kousek dál. [Kino Atlas CSFD předpremiéra] ()
Tak si říkám, jestli se to nemělo spíš jmenovat "Last Man (Standing)". Myslím, že panu Chazellemu sluší tenhle chladný formalistický přístup mnohem víc než příšerná afektovanost jeho dvou prvních filmů. Sice si nejsem jistá, kolik substance se mu podařilo vložit do dlouhých záběrů na mlčícího Ryana Goslinga (jakkoliv je oceňuji, protože dlouhé mlčící záběry, ou jé) a jestli náhodou jenom nevyrobil neživotnou a prvoplánovitou ilustraci všeobecně známého příběhu, ale i kdyby ano, tak to alespoň udělal bez sentimentálního patriotismu a s notnou dávkou vyžívání se v "nepohledných" detailech, za což mu pořád z mé strany patří dík. Hudba mi připadala taková nedostačující/tuctová, podvědomě jsem si k těm klíčovým scénám v hlavě přehrávala Docking z Interstellaru zkombinované s tím, jak hraje Davy Jones na varhany v Pirátech z Karibiku, asi mi to toho Zimmera trochu připomínalo. Představovala bych si něco sofistikovanějšího/podvratnějšího/dechberoucnějšího než to, co předložil Justin Hurwitz. (Příklad mojí oblíbené vesmírné hudby je John Murphy pro Sunshine, který jsem přesně před rokem viděla v brněnské hvězdárně, ach. Ale zpátky k Prvnímu člověku.) Zajímalo by mě, jestli třeba časem film nezíská nějakou společensko-politicko-člověčenskou hodnotu, protože z pohledu Evropana mi například přijde extrémně směšné, že v Americe film u diváků a u kritiky prý ostrouhal víceméně jenom/hlavně proto, že v něm není přímo scéna, jak astronauti vztyčují vlajku na Měsíci. "Jen hlupák se dívá na prst, který ukazuje k nebesům." ()
„JE TO MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA...“ /// Z historie kosmonautiky. Nejsem extrémní fanoušek, takže zůstávám u hodnocení filmu: bavilo mě hlavně „to odborný“. Technicky precizní, příběhově standardní životopis jedný události. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Začínal jsem na projektu Gemini. 3.) Thx za titule „smejch88 a alsy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
"Nemám teplou vodu, světlo ani hajzl, ale Bílej je na Měsíci." Obvykle mám problém najít se svými barevnými, a v současný době nám nadřazenými, bratry společnou řeč, ale tady si možná dovolím i souhlasit. Nicméně tohle je o úžasném dobrodružném dobývání vesmíru plném pozitivní energie. Tedy podle mě by to tak mělo být, ale není. Místo toho jsou tu samá rodinná traumata, pohřby, patriotismus, technický problémy a kamera v rukou epileptika. To mě hodně nebavilo. Takže jsem se těšil alespoň na vyvrcholení. Doletí a vrátí se? Nedoletí? To by teda byly nervy, kdybych už někdy něco neslyšel o tom, že nějakej Armstrong na Měsíc doletěl, takže jsem jen s nadějí doufal, že to natočil nějakej konspirační teoretik a bude to mít mnohem zajímavější konec. Nemělo. Alespoň myslím. Prospal jsem ho. ()
Chazelle překvapil. Osobité, chladné, zrnité, výtečné. Ultravěrohodná rekonstrukce jedné z klíčových událostí (nejen) šedesátek, kde kromě samotné cesty na Měsíc nechybí ani brilantní vyobrazení soudobé společnosti, potažmo rodinných hodnot. Bez patosu, bez heroismu s depresivními pazvuky a skřípěním interiéru vesmírných raket. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (38)
- Dá se říci, že při natáčení byla použita dobová technologie, tedy žádné digitální kamery, ale pouze filmové pásy, a to dokonce různých šířek a formátů, jako Super16mm (zrnité sekvence), 35mm (také horizontálně, systém VistaVision), 35mm Techniscope a velkolepý IMAX 15/70 (lunární sekvence). (warner)
-
Barva nápisu na kýlu letounu X-15 je jiná během přistání (bílý nápis, oranžový podklad ) a po přistání (černý nápis, žlutý podklad). Ve skutečnosti byl nápis na X-15 černý na žlutém podkladu.
(vojacekr)
- Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let. (vojacekr)
Reklama