Cuki ga kirei

Dospělé, příjemné, nikam nespěchající, milé. Člověk si to zapne a kouká, jak se to tam všechno tetelí. Přestože je hlavní hrdinka běžkyně, nikam a od ničeho neutíká, a to je to stydlín! Objekt jejího zájmu je ovšem také stydlín, který sice občas uteče do světa slov, píše nebo čte, ale protože má rád klasiky, jako byl Dazai, nebojí se sám něco podniknout. Běžkyně a spisovatel v pubertálním věku, těsně před střední, spolu začnou tvořit vztah. Kromě toho můžeme sledovat i jejich běžný život, běžné starosti, interakci s rodinou, přáteli a okolím. Široké, pomalé, dlouhé tak akorát. Přestože se mi vzhled postav nijak zvlášť nelíbil, prostředí bylo úchvatné – Kjóto, jejich pokoje, festival, Kawagoe, ... bylo na co koukat. Pokud vám nevadí, že seriál plyne svým tempem, že mu chybí tradiční žánrové klišé, tak se podívejte. I v zimě dokáže zahřát. (26.01.2021)

Príjemný, pomaly sa rozvíjajúci príbeh dvoch mladých ľudí, ktorí napriek svojim utiahnutým osobnostiam k sebe nájdu cestu. Tento výlet do nostalgických mladších časov ma zahrial na duši. Dosť veľa pridávalo to, že správanie seriálových postáv bolo autentické ich vekovej kategórii v reálnom živote. Viac som sa tak vedel stotožniť s ich problémami a pocitmi. Takisto ma zaujali vedľajšie postavy, ktoré sa tiež snažili vysporiadať s vlastnými emóciami. Veľmi sa mi páčilo zakončenie. Trochu to potom pokazili počas záverečných kreditov. Ale iba trochu. (10.02.2020)

Kotarou Azumi a Akane Mizuno sú žiakmi nižšej strednej školy, ktorých čaká posledný ročník pred odchodom na strednú školu. Obaja sa popri učení a príprave na prijímacie skúšky venujú aj svojim záľubám - Kotarou písaniu a nácviku na festival v Kawagoe a Akane atletike. A medzitým sa do seba akosi zahľadia a spoznajú doposiaľ nepoznané strasti a slasti prvej lásky. Romantické dvanásťdielne anime z produkcie štúdia feel. je do veľkej miery ľahkou a milou záležitosťou pre všetkých zamilovaných, tých, ktorí túžia po láske, aj tých s nebodaj zlomeným srdcom. Miestami až prílišná detská nevinnosť a naivita, ktorou sa dej tohto anime začína, sa postupne jednotlivými epizódami premieňa vo vyzretejší a dospelejší pohľad na svet. Táto príbehová premena sa realizuje práve prostredníctvom dvojice hlavných postáv, ktoré zrazu musia čeliť prvým ťažším životným skúškam. Ich spoločný vzťah, výber a snaha dostať sa na strednú školu, ale aj vysporiadanie sa so životom vo svojich domácnostiach. Divák má možnosť sledovať tento postupný vývoj a nesmelé konanie, ktoré ho sprevádza. Zároveň dvojici drží palce a dúfa, že sa im všetko podarí dotiahnuť do priaznivého konca. Prichádza nakoniec? Ťažko povedať. Záver dvanástej epizódy, inak nabitý silnými emóciami, ponúka istý náhľad do budúcnosti, nemožno však jasne určiť, či ide o seriálovú skutočnosť, ktorá sa skutočne neskôr udiala, alebo iba o jednu z možných budúcich realít. Každopádne takýto koniec (pred náhľadom do budúcnosti) celému anime svedčí a diváka prinúti aj uroniť nejakú tú slzičku. Tsuki ga Kirei však zaujme nielen svojím až nevinne pôsobiacim príbehom. Hlavnú dvojicu zaľúbencov dopĺňa plejáda dobrých vedľajších postáv, do ktorých životov a vzťahov má tiež divák možnosť nahliadnuť, napríklad prostredníctvom viacerých zábavných krátkych vsuviek v závere niekoľkých epizód. Na anime sa dobre pozerá aj z vizuálnej stránky a celkovú atmosféru príbehu a prostredia dokresľuje výborne zvolená hudba. Celkovo nemožno mať voči tomuto anime väčšie výhrady. Negatíva sa v ňom jednoducho hľadajú ťažko. Romantický príbeh, na ktorom je postavené, nie je ani jednoduchý, ani hlúpy, ani nepôsobí nereálne, ani nie je príliš "sladký". Pôsobí ako z bežného života. Pôsobí ako prvá láska. Je v ňom radosť. Je v ňom smútok. A sú v ňom dvaja ľudia, ktorí sa majú radi. A práve vďaka tomu funguje. (03.03.2022)

Romantický příběh, kterému bych tu první středoškolskou lásku i věřila, přestože na romantiku moc nejsem a málo co mě osloví. Sice je to občas na mě příliš sladké a jednoduché, ale... Koukla jsem na anime, abych utekla od bullshit reality. :) Takže pro tentokrát budu ignorovat pomezí reality a fikce. Na animaci jsem si časem zvykla, hudba nádherná. Víc není třeba říkat, ostatní to už udělali za mě. 7/10 (27.01.2020)

Anime, o kterém jsem vždy snil. Nikoli proto, že se odehrává v Kawagoe, kam jsem se hezky najezdil a se kterým mám spojenou celou řadou vzpomínek, ale protože je to nenápadný klenot, který riskantně vsadil vše na jedinou kartu a vyšlo mu to. A tou kartou je uvěřitelnost. Vsadil na to vše: odhodil oblíbená klišé spojená s romancemi na školách, odhodil typické návrhy postav a odhodil jakékoli přehánění, ke kterému prostředí japonské školy svádí. Aby toho nebylo málo, rozhodli se tvůrci soustředit na psychologickou stránku postav a vytvořili zcela vážně laděný romantický příběh z období dospívání, který se ještě k tomu neodehrává na střední, jako tomu bývá u jiných anime, ale už na konci základky. Více riskovat snad už nemohli – jenže světe div se, ono to všechno funguje. Spolu s vhodným hudebním doprovodem a poutavou kresbou se na prostoru pouhých 12 dílů odehrává zcela uvěřitelný příběh, který s každým dílem nepřestává překvapovat svou hravostí, svěžestí, mírou uvěřitelnosti, smyslem pro detail, režisérskou jistotou – a přesto lehkostí, s jakou je vyprávěn. Rozumím tomu, že zejména západního diváka může všechna ta uvěřitelnost až nepříjemně zaskočit: nejsou tu žádní výstřední hrdinové s barevnýma očima či vlasy, postavy se namísto nějakého vzrušujícího dobrodružství zaobírají trapnými školními aktivitami a nudným učením se na přijímačky, nekřičí, neksichtí se, nechovají jako idioti a rodiče a učitelé se zde chovají tak, jak to japonští rodiče a učitelé umí – v dobrém i špatném slova smyslu. Leckomu může jistě připadat vývoj vztahu hrdinů až příliš růžový – to je podle mě však spíše důsledkem sledování jiných anime, kde se v souladu s nepsanou japonskou tradicí musí příběh co nejvíc zdramatizovat a naházet hrdinům co nejvíce klacků pod nohy, aby bylo vidět, kolik si pro úspěch vytrpěli a že si to štěstí musí zasloužit. Tady ty klacky jsou, ale v uvěřitelném množství – a tím se dostáváme na začátek mého komentáře. Opět jsem si tak ověřil hypotézu, že Kiši režírovat anime umí, jen se nesmí jednat o adaptace videoher. Ještě do předposledního dílu to vypadalo na silné 4*, ale konec mě naprosto rozložil a definitivně rozhodl o plné palbě. Opětovné zhlédnutí v budoucnu je zaručeno – a už teď se těším na to, jaké další zajímavé detaily tam objevím. –– Edit: Toto anime mi tak rezonuje v paměti, že zkrátka musí do topky. Nádhera. (20.03.2021)