Modré stíny

Zvuk byl skutečně otřesný - s čestnou výjimkou Trojana jsem hercům rozuměl každé páté slovo. Přepálený jas asi měl nějaký umělecký význam (jako svatá trojice?), podobně všechny ty podhledy, nadhledy, pohledy z obrazu, tváře řízlé kantnou, detailní záběry na uši herců... Podivná záliba v minimalizaci hlav herců a nadměrné předimenzovanosti prostor a zdí. Možná právě proto existují nějaká kameramanská pravidla, protože zde máme zářný případ toho, jak to hnusně vypadá, když se soustavně porušují, a jak se na to nedá koukat. A příběh takový, že po hodině se dozvíme, že vrah pravděpodobně chtěl oběť zabít. Za celý díl se jinak plácá prázdná sláma. Předražená zakázka? Jestli to má být motiv vraždy, pak se to asi neodehrává v ČR, kde předražených zakázek a nijak stíhaných, jsou stovky. A co měla znamenat ta přehnaně a zbytečně hysterická a uřvaná scéna výslechu toho spiťara? Inťošskou parodii na severské kriminálky? Nebo to snad mysleli tvůrci vážně? Podle mne je to schválně natočené tak blbě, aby se mohlo kdykoliv říct, že jde o umění, a pitomý plebs to prostě nechápe, a že každý, kdo dá odpad, je nechápavý blb. Ale možná je to i tak, že se celé to rádoby umění a popírání všech pravidel prostě vymklo z ruky a vznikl neskutečný paskvil. --- EDIT: Zcela souhlasím s jedním z komentářů na iDnes: "Ladislav Zoch - Vynikající! Ovšem ne pro koncesionáře ČT, ale jako pomůcka do filmové školy. V kameře (čtyři kameramani, to neměl ani Amadeus) jsou demonstrovány všechny zásadní chyby, kterých se lze dopustit. A zvuk - to samé. Ono je možno porušovat pravidla řemesla, ale musí být známa a tvůrce musí vědět, k čemu jejich porušování slouží. Jinak to není umění, ale diletantismus." --- EDIT: Základem vyprávění vždy bylo vyprávění. Řecké tragédie, čínské hry i alžbětinské divadlo si vystačily se třemi, čtyřmi herci a náznakem kulis. Podstatný byl příběh, sdělení. Nadřadit formu a rádoby umělecký postup nad vyprávění lze možná pochopit u výtvarného umění, výrazového tance nebo nějaké performance. Ale pokud chtěl Tauš dělat umění, vybral si špatný formát. Asi jako kdyby chtěl hrát fotbal na hokejovém hřišti. (28.02.2016)

Zatím hodnotím dvěma hvězdičkami a doufám, že se to zlepší. Ze zásady se nedívám na vícedílné detektivky a to od doby Dalglishovek v ČST, kdy mi dvakrát utekl poslední díl, což je u detektivky dost blbé. Prostě jsem měla v sobotu večer jiný program. Na tohle jsem odhodlaná se dívat, protože jsem v Olomouci studovala na fildě a jsem zvědavá, jestli ty prostory poznám a vůbec jak to tam teď vypadá. K hodnocení - prozatím : hercům fakt NENÍ rozumět a je to celé takové jakési rozhozené. Některé scény jakoby nikdo nerežíroval a nechal kameramana, aby si dělal, co chce. Snímá pěkně, ale hrozně mu to trvá! Chápu, že T. Voříšková je krásná, ale koukat na ni v detailu minutu a to několikrát musí lézt na nervy i jejím obdivovatelům. Chodí se chodbami a jezdí auty, působí to jako vata. A taky aby to nebylo moc akční, to se do ČT nehodí....Tož uvidíme. Tož jsme viděli: už tak odpornou Melíškovou ožralou po sklence vína a vyřvávající svoje antiestébácké poselství, čurající a polosvlečenou jakousi bábu, holou pudel jakéhosi herce, třepajícího s Voříškovou, hodně chození a urputných pohledů nejen Melíškové. Hercům nadále není rozumět, zřetelně mluví akorát pan Huba. Hvězdičku neodeberu za Gelnara - Langera. Jo a abych dodržela výšeuvedenou tradici nikdy nepodařeného sledování detektivních sérií , druhý díl jsem neviděla, opět jsem měla tak jako kdysi lepší program. Už při "koukání" (naštěstí jsem u toho dělala i něco jiného) na 3. díl nelituji. A z fakulty tam není nic nebo tam není přes tu uměleckou kameru vidět....NEZLEPŠILO, NAOPAK HRŮŮŮŮŮZA. Trapný vrah, trapné rozuzlení, tradičně se z inteligentního unikajícího vraha stal psychopat. Nedokážu odpustit kiks v rozuzlení, který tu nechci uvádět pro případ, že by to chtěl někdo někdy vidět. PSEUDOUMĚLECKÁ PSEUDODETEKTIVKA....hlavně, aby to nebylo komerční! (29.02.2016)

Líbil se mi už Exorcista a líbily se mi i Stíny - podle mého názoru originální partička vyšetřovatelů, která je napodruhé zasazená do mnohem hlubšího a rozumnějšího příběhu...leč také o dost méně vtipného... *** dávám pouze za z počátku velmi špatný zvuk a po celou dobu naprosto otřesnou Doubovu kameru - servírovat roztřeseným obrazem osobu zabírající sotva pár procent obrazu obklopenou nicneříkajícím okolím a navíc v přeexponovaném světle, to chce i na úrovni amatérského rodinného videa notnou dávku odvahy při prezentaci záběrů z dovolené pro senilní prarodiče - nicméně, dalo by se to pochopit. Na veřejném broadcastu při prezentaci svoji profese to ale nemá vůbec co dělat... škoda, mohlo to být za čtyři. (29.04.2016)

Úvodní epizoda svou kvalitou navázala na předchozí sérii, což mě rychle připravilo o všechny naděje, s dalšími díly ale přece jen přišlo výrazné zlepšení, takže finálním výsledkem je závratné tříhvězdičkové hodnocení. Kromě problémů, které přetrvaly už od Případu pro exorcistu, přibyl katastrofální zvuk, za který by měl zvukař na nějaký čas dostat vlhkou celu, vodu a chleba (okoralý). V průběhu příběhu jsem konečně pochopil, proč se v příběhu vyskytuje postava Kristýny Horové a jsem za to rád. (09.09.2019)

Modré stíny si vybraly výtvarně nosné dějiště důstojné univerzity a otravnou přísadu detektivek, totiž politiku. Obětí vražd se stávají lidé, kteří se snažili odhalit předraženou rekonstrukci školního areálu a machinaci s pozemky; nitky sahají od univerzitního kvestora k jeho budoucímu šéfovi, ministrovi vnitra. Čili poctiví místní policisté se octnou pod tlakem vyšších zájmů, do hry vstupují inspekce, BIS i soukromé problémy vyšetřovatelů včetně stínů minulosti a trablů rodičovských i mileneckých. (23.06.2020)