Mraky odtáhly

Totální klasika a la Aki Kaurismäki. V jeho námětech, včetně tohoto, vnímám nevtíravou atmosféru českých venkovských hospod. Hlavně hospodské postavičky, jejich charaktery a smysl pro humor mi neustále něco a někoho připomínaly. Navíc Kati Outinen byla skvělá, ale to tu byl snad každý, kdo se ve filmu objevil, protože každý byl postavička, na kterou nechcete zapomenout. Možná, že toho s Finy máme více společného, než by člověk tušil... (23.10.2020)

Chovám velké sympatie pro Kaurismäkiho soucitnou náklonnost k dělnické třídě, ale tahle jeho depresivní sonda do útrob bezútěšného společenského systému je už zbytečně moc přehnaná. Že by si bezdětní a pracující manželé museli brát barevnou televizi na několikaleté splátky? A to je teprve začátek, po kterém následují výjevy jak z divokého gangsterského kapitalismu před první světovou z románů Jacka Londona. Samozřejmě vím, že si děj Kaurismäkiho filmů nemůžu vykládat realisticky, že je to všechno jen stylizace, sloužící k vyjádření určitých režisérových názorů a pocitů (nebo k vyvolání určitých pocitů divákových), ale pro lidi, kteří si tohle pustí před spaním, když mají druhý den vstávat ještě za tmy do vysilující fachy, což jsem třeba já, to fakt není úsměvná burleska, ale spíš tíživé sociální drama, které by leckterého slabšího jedince mohlo dohnat k sebevraždě. A silně mi to celé zavání chaplinovštinou a podobným salónním levičáctvím. A pak v kontrastu k tomu všemu přijde nasládle růžovobrýlový konec... Ale líbí se mi to, jak jinak. (19.02.2015)

kaurismaki je jeden z tych filmarov, ktori maju jasne rozoznatelny styl a rukopis - a zaroven jeden z tych, ktorych bud zboznujete, lebo vam ten styl sadol a sedi, alebo ich nemate radi, lebo styl ide mimo vas... tento film je jeden z najtypickejsich prikladov, zaroven je to z toho co som zatial videl film najpesimistickejsi, hoci ma happy end (ciastocny), no nie je tu takmer ziaden typicky kaurismakiovsky humor; (02.03.2014)

Na filmech Aki Kaurismäkiho mám rád, že se mi při jejich sledování jakoby zastaví čas. Mraky odtáhly ze začátku působí snad ještě chladněji než jiné Akiho filmy, příběh je opět jednoduchý, minimalistický přístup (včetně projevů samotných herců) zůstává zachován a přesto snímek neustále poutá divákovu pozornost. Budu trošku spoilerovat a prozradím, že film má překvapivě pozitivní konec - na to sice u tohoto režiséra nejsem zvyklý, ale vůbec mi to nevadilo :) příjemně strávený půlvečer 8/10 PS: po velmi dlouhém zrání v mé hlavě zvyšuju hodnocení na 9/10 - je to nádhera (08.02.2009)

Život na splátky. Ztráta zaměstnání. Úřady. Inzeráty. Podvodné pracovní agentury. Snaha najít novou práci postupně otupená sérií nezdarů. Pití. Dluhy. Věřitelé. Exekutoři. Vrcholem marnosti se stává pokus rozmnožit peníze utržené z prodeje auta v herně. Prohra. Beznaděj. Zoufalství. Snad nejvíc tíživý Kaurismäkiho film. Po řádném přísunu mizérie, jsem byla vděčná, že alespoň v posledních pár minutách zazářilo zpoza odplouvajících mračen štěstí. Zasloužené. V Restauraci Práce nalezené... (12.02.2009)