Odnikud

Vesměs vynikající drama o složitosti současného světa a imigrační situace. Akinovi netrvá dlouho získat diváka na svou stranu, když velmi úsporně, ale účelně vtáhne do děje, nezbytně představí důležité postavy a pak už se čím dál hlouběji ponořuje do silného příběhu o tragédii jedné ženy. První dvě třetiny (nebo kapitoly, na něž je film rozdělen) jsou skoro fenomenální - první je intimním dramatem o nesmyslné ztrátě, částečně i o rozdílnosti kultur a těžké životní situaci, kterou může pochopit jen ten, kdo ji také prožil, druhá je excelentním soudním dramatem, které má spád, je strhující a nechybí v něm emoce, má jasně rozdělené charaktery, zároveň ale ukazuje, jak moc složité je odsoudit evidentní viníky. Dojem pak kazí část třetí, která je obyčejným thrillerem o pomstě, který jako by se ke zbytku moc nehodil, protože pečlivě vysoustružený scénář jde rázem stranou a hrdince začíná pomáhat velká série náhod a štěstí a celé je to malinko béčkové, díky čemuž pak samotný závěr nezapůsobí tak, jak bylo asi zamýšleno. Bez výhrad skvělá je ovšem Diane Kruger, která má na hony daleko svým typicky modelkovským rolím a roli životem zlomené ženy zvládla bravurně, velice civilně a navíc má hodně zvláštní charisma, které jejímu vzhledu i výkonu dodává osobité kouzlo. Aus dem Nichts je svým způsobem alarmujícím dramatem, které ale doplácí na ne zcela vydařený závěr, který tlačí na pilu až moc a chce být "spravedlivý" za každou cenu. 80 % (19.01.2019)

Solidní rodinné drama, které kdyby si vzal do ruky nějaký schopný americký independent movie maker, mohla z toho být bomba. Jelikož zaprvé - němčina je otřesný jazyk a místy lehká bariéra, za druhé - slušný úvod a fantasticky hrající Diane Kruger táhne dolu prapodivný závěr, který má působit umělecky a bořit konvence, místo toho ale nekoresponduje s nastavením hlavní hrdinky. Maximálně efektní a zdaleka nejlepší tak zůstavají scény v soudní síni, kde se mezi sebou nonšalantně předhánějí dva bravurní právníci. (09.05.2018)

FILM Odnikiaľ - nemeckého režiséra Akina má jednak veľmi silný záver, ktorý ma normálne prinútil ísť do kolien, a nepovedal by som, že by predtým strácal tempo, je rozdelený do troch kapitol, a priam v ňom EXCELUJE brilantná DIANE KRUGER, o ktorej by to človek nikdy nepovedal, keď by sa v minulosti zameral na historickú TRÓJU, kde videl nádhernú herečku, a to je asi tak nateraz všetko ? Len sa kochať mierami 90-60-90, a apropo - herecký potenciál nevedno kam zmizol ! Mýliť sa je ľudské, a o koľkých podobných „exemplároch” my netušíme, čo sa v nich v skutočnosti skrýva. Zreje ako víno, a pevne verím, že ešte ukáže, čo sa v nej ukrýva. _ K FILMU_ Jej postava Katja čoskoro pochopí, že radovánky, spokojný život je rázom fuč, keď podomácky nastražená B.O.M.B.A odstráni zo života jej najdrahších. Prichádza súd s hlavnými obžalovanými, ktorý mieri do stratena. A KATARZIA sa dostavuje v Grécku, kde som videl jednu z najlepších záverečných scén v histórii filmu, a to sú z mojej strany veľmi uvážené, premyslené slová ! Snímok má i vynikajúcu kameru Raisnera Klausmanna, ktorá svojim zovretím len podtrhuje depresívnu náladu, pretože vo filme pomerne často prší, čo len pridáva na melancholickej atmosfére. Spozoroval som viacero sugestívnych scén, ktoré vylepšujú samotné filmové dielo. Toto by som teda nechcel prežiť v reáli ! Výborná záležitosť, ktorá bude vo mne ešte dlho rezonovať. (20.05.2018)

Únavne pôsobiace posolstvo o pravicovom extrémizme, ktoré sa dočká zaslúženej odplaty. Odplaty, ktorá by nenastala, ak by justičný systém fungoval. Poukázanie na nedostatky súdnej moci, ktorá obsahuje množstvo kľučiek pracujúcich v prospech skutočných páchateľov, je fajn. Zvyšok je príbehová vata, hrajúca na strunu europolitiky, prijímajúcej všetky náboženské menšiny a odsudzujúcej xenofóbiu a rasizmus voči islamským komunitám. (17.06.2020)

Diane Kruger je tu naprosto nadpozemská. Její depresivní stavy se mi dostaly přímo pod kůži tak, jako se mi u filmu hodně dlouho nestalo. Stejně tak i téma je hodně aktuální, zajímavé a v celkovém kontextu dnešní doby dost vypovídající. Víc, než film, jsem vnímal spíš psychologický stav postavy Diany, která se ve své mysli postupně hroutila jako domek z karet a já čekal každou další minutu na to, co se bude dít dál. Film jde ale do důsledků a tak tu poukazuje i na to, jak problematické je soudnictví v Německu. Osobně jsem nepochopil, co jiného čekali? Pět hvězd jsem nedal snad jen proto, že mi po shlédnutí filmu bylo fakt dost zle. Nespravedlnost je svině. (08.11.2018)