Děvče ze sirkárny

Co to tady zase prujmujete? Film totalne o nicem. Zoufale depresivni atmosfera, bezutesna situace krehounke divenky, ktere svitla jiskricka nadeje v podobe svedskeho fousateho prince :-) Prichazi zklamani a svedsky studena pomsta. Mam se dojmout hned na zacatku nebo az na konci? Nebudte pozeri. Je to o nicem a strasna nuda... (10.10.2017)

Neni co resit. Vytecna sestava po vsech strankach, moje oblibena Elina Salo i kralovna mlcenlivych roli, nenahraditelna Kati Outinen. Krasny film, kde prvni slovo zazni az ve 14 minute ("male pivo") a dalsi zase az za mnoho minut...presto od filmu neodtrhnete oci. Nadhera, byť zabalena v dost temnem pribehu. (18.02.2012)

Další z Kaurismakiho filmových klenotů se "svojí dvorní herečkou" Kati Outinen v hlavní roli. Jako obvykle film zdánlivě velice úsporný (jak na množství dialogů, tak i dějových zvratů), ale natočený nenapodobitelně v Akiho stylu tak, že diváka "mrazí" ještě dlouho po jeho skončení. Spousta emocí, mnoho zajímavě zakomponované hudby, podrobná studie sociálních i rodinných poměrů a samozřejmě i "sirkovací mašinky", občas nechybí ani špetka černého humoru a závěrečné finále skoro ve stylu antických tragédií. To všechno dohromady dalo vzniknout opravdu silně nadprůměrnému celku, který ve vás bude rezonovat asi ještě zatraceně dlouho. (18.10.2017)

Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, které při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete ze sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór. (14.10.2017)

Fínky na krásu nezomierajú a napriek veľkým sympatiám k fínskemu národu je ich reč veľmi ťažko počúvateľná, v podstate horšie sú na tom už len naši južní susedia. Aj preto som privítal fakt, že tento film sa vezie presne v duchu tej povahy ľudí od tisícov jazier. Málo dialógov, skoro nikto sa s nikým nerozpráva, všetko je založené v podstate len na pár vetách a hudbe v pozadí. Extrémne vysoké hodnotenie tohto filmu som však nepochopil. Jedinou výhodou je, že nemá ani hodinu a štvrť. Nedám sa zlákať stádom a stojím si za svojím názorom, že film ma nebavil a podľa mňa nebavil ani väčšinu z tých 5-hviezdičkových chorálov, ale mnoho ľudí sa bojí ísť proti prúdu, čo vidíme aj dnes na koronakríze. (24.09.2020)