Kult hákového kříže

American History X jsem viděl už kdysi, ale tzv. ''na kusy'', proto se nemůžu divit, že mi příběh nedával smysl.... Jeho myšlenku mohu tedy ocenit až dnes. Rasismus je v dnešní době všude - což z něj dělá celosvětový problém a realistický způsob, jakým nám Tony Kaye servíruje tento příběh, vyráží dech. Edward Norton tu zahrál svou nejpřesvědčivější roli (do dnešního večera jsem si naivně myslel, že to bylo ve Fight Clubu). Co dodat... Tenhle druh filmu mě vždy donutí přemýšlet a upřímně doufám, že i mnohé z Vás... 95%. (28.04.2009)

ten kdo říká, že se ho toto téma netýká, lže! co si budeme povídat.. rasismus se netýká jenom američanů... a netýká se jenom bílé a černé rasy.. ve všech zemí se najdou azylatni.. a ten kdo je bere jako sobě rovný národ, také lže.. american history X skvěle ukazuje chování a myšlení nacistů.. příběh Vás pohltí a herecké výkony "bratrů Norton-Furlong" se snad ani nemusí komentovat.. navíc Vás přiměje k otázkám: "Co kdyby ho tam neposlal?" ; "Co kdyby nezabil?" ; "Co kdyby se nenapravil?" příběh Vás prostě alespoň na malou chvíli donutí přemýšlet a zamyslet se nad tím, jak toto téma vidím já! (08.05.2009)

To už jsem úplně zapomněla, jak je tenhle film nezáživný. Když už daný žánr, tak The Believer. Protože co s filmem, který třeba sem tam má nějakou zajímavou střihovou skladbu, ale naváže na to detailem brečící dívčí tváře a západu slunce na pláži, ve slowmo a ještě podkresleno dojemnou hudbou? (03.03.2013)

Jako film o nebezpečí neofašismu a rasového násilí promítaný řekněme na školách v rámci osvěty by působil Kult hákového kříže prakticky bezchybně, ovšem jako drama s uměleckými ambicemi a navíc s tak vysokým hodnocením fanoušků pro mě tenhle film přesvědčivý není. Potíž přitom není v hercích, protože Norton ale i Furlong patří k tomu nejlepšímu, s čím americká kinematografie v dané věkové kategorii může počítat, problém je zkrátka v nedůvěryhodném scénáři, který až moc kormidluje příběh směrem k rodinnému melodramatu, kde k obrácení na správnou cestu stačí školní úkol nebo vykonstruovaná vězeňská historka, která opravdu nevyznívá autenticky. Není to ani film mapující mimochodem velmi zajímavou scénu americké krajní pravice hodně ovlivněné křesťanským fundamentalismem a není to ani film o hnutí skinheads. Snímek stojí na hereckém talentu Edwarda Nortona, který prošel neuvěřitelnou fyzickou proměnou a z křehce vypadajícího intelektuála se najednou stal nekompromisní chlápek s vypracovanou muskulaturou a nenávistným šklebem ve tváři, který v jedné ze dvou skutečně vyhrocených scén dokáže vykonat exekuci nad černošským gangem. Celkový dojem: 65 %. (03.01.2011)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)