Frigo na mašině

Ve své délce nemůže film snad ani být čistokrevnou groteskou (sám jsem viděl 107 minutovou verzi, což z ní činí tu absolutně nejdelší, co znám). Kdo čeká nepřetržitou gagovou eskapádu, může být hodně zklamán a upřímně se divím i těm, kteří ji považují za tu nejvtipnější ze všech grotesek. Typický fraškovitý humor je tady použit spíš jako koření, hlavní slovo má nápad, akce a velkolepost. Ve které jiné grotesce uvidíte impozantní souboj armád a destruktivní honičky lokomotiv (žádné modýlky), přičemž scéna pádu jedné z nich je nejdražší scénou němého filmu. (07.10.2006)

Friga na mašině jsem si oblíbil už jako malý, když jsem si ho často pouštěl u mého dědy z jedné ošoupané videokazety. Možná i proto je to dodnes můj nejoblíbenější Keatonův film a snad i mně nejmilejší film vůbec. Jeho síla není ani tak v komických situacích plných gagů, u kterých bychom se smíchy za břicho popadali, ale spíš v jeho atmosféře, v náladě jakou v nás vyvolává, v poezii a kouzlu, které obsahuje. „Na tomto filmu je možno obdivovat všechno: jeho jednoduchost i bohatost, jeho uvolněnost i napětí, jeho melancholii i humor. Všechny tyto pojmy vytvářejí celek.“ (Herbert Jhering) Doporučuji verzi se skvělou hudbou Carla Davise. Zajímavosti: Záběr s mostem a padajícím vlakem byl vůbec nejdražším záběrem v historii němého filmu. Delší 107 minutová verze je pouze pomaleji promítaná původní verze 75 minutová. (17.09.2007)

Prolínání humorného, vlasteneckého a patetického, zhruba tak lze také charakterizovat nápaditý Keatonův film. Z dnešního hlediska nejvíce zaujme jeho zaměření: Hrdiny jsou konfederační rozbíječští Jižané, bojující proti abolicionistickému unionistickému Severu legendárního amerického prezidenta Abrahama Abe Lincolna za lidská práva svých černých (dnes afroamerických) spoluobčanů. To vše v jednom z nejkrvavějších konfliktů předminulého století, který v mnohém předjal války století minulého. Keatnovi se podařilo zachytit právě tuto odvrácenou tvář války a dostat ji do truchlosměšné podoby, v níž je ještě toto neblahé poselství nejsnáz stravitelné. Tím spíš lze vychutnávat filmové finesy a pokroutky, které by člověk spíše očekával u filmu neskonale později natočeného. Keaton nám tak podává svou ruku přes dnes již osmdesátiletou propast času. Neodmítejme ji. Je to ruka nejen přátelská, ale i ruka objevující a inspirující. (02.12.2007)

Kto nenarukuje do armády do nezmyselnej vojny je zbabelec a robiť ešte z takého človeka šaša, tak toto veru neuznávam. Navyše ťažko o takej vojne prehlasovať, že bola len kvôli otrokom, pretože keby išlo len o černochov, tak pochybujem, že by umierali toľkí ľudia, vzhľadom na povahu ľudí, skôr išlo o o ovládnutie celého územia, o poslušnosť na danom území a mnoho politických otázok, no aj tak južanské štáty kvôli tomu postoju k černochom skrátka nemôžem z morálneho hľadiska uznávať. Svojho času ešte takýto film prešiel, dnes by už bol problematický, čo je možno dobre, no hlavne tu išlo o srandu a tá miestami bola, no nie až tak veľká, že by to prekonávalo napríklad Chaplina, či Laurela a Hardyho. Je to zapamätateľné dielo vďaka scénkam s naháňačkou lokomotív, no inak som čakal viac aj vzhľadom na dĺžku filmu. (23.03.2014)

[8/10] (Buster Keaton, United Artists) (Němý, čb. tónovaný /// Produkce: Buster Keaton, Joseph M. Schenck /// Scénář: Al Boasberg, Clyde Bruckman, Buster Keaton /// Kamera: Bert Haines, Devereaux Jennings /// Hudba: Robert Israel, William P. Perry) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.12.2008)