1922

Když chce v roce 1922 vaše žena prodat vaší farmu a vzít vám vašeho syna, máte jedinou možnost - podříznout tu mrchu tím největším kuchyňským nožem, který v kredenci najdete. Holt tenkrát byla taková doba. I když já si teda myslím, že by to bývalo šlo i jinak, civilizovaněji... Třeba jí nejdřív něčím jebnout přes šišku a pak jí uškrtit, nebo tak nějak, prostě nenásilně, humánně. A nezasvinit si krví celou ložnici. Ale furt lepší než dneska - tahat do toho právníky a nechat tu bestii, aby se vám nakonec smála do ksichtu po tom, co vyhraje soud. Blbý ovšem je, když vám z tý řezničiny následně hrábne a vy si to začnete příliš vyčítat. Staří Heléni měli Erínye, Římani Fúrie, my zase máme svědomí. Takže jestli chcete někoho vodkráglovat, musíte na to mít vod přirození pajšl. A i když je Thomas Jane naprosto ukázkově omezenej a primitivní vidlák, na tohle prostě neměl náturu, natož jeho nekňubovitej synátor. A co se filmu týče - skoro je mi až líto toho, že je tak dobře zahranej, vizuálně hezkej, precizně natočenej a má celovečerně velkofilmovou a žádnou televizní formu (Netflix válí). Protože na tuhle Kingovu povídku by stačila hoďka něco a ty prachy a tvůrčí invence se mohly využít ke zpracování nějakýho jinýho, ještě o něco zajímavějšího příběhu. (22.06.2018)

Snímok má síce svoje muchy - niektoré pasáže mierne nudili alebo v nich tempo, už aj tak dosť pomalé, ešte viac zlenivelo, no zato mnohé nedostatky vylepšuje samotná dejová linka na báze akejsi temnej karmy, kde vrahov pomaly a postupne dobieha ten hrozný skutok, ktorý vykonali a potom hlavne nádherne pochmúrna atmosféra, ktorá vydržala po celý čas. Na zahodenie nebola ani samotná koncepcia príbehu a jeho podanie divákovi cez vnútorný výborný hlas hlavnej postavy. Na slabší nadpriemer to bohato stačí. 70/100 (01.11.2017)

fanouškem Kinga sem se stal teprve nedávno a tohle je jedna z jeho adaptací (jinak velmi útlé novely), kterou bude mnohem zábavnější přečíst, než se na ní koukat. Příběh o tom jak farmářovi chtěla zdrhnout žena, tak jí pro jistotu s pomocí synka zabil a nakonec mu z toho hráblo není ničím převratný, nicméně je ok a kdyby se trochu ubralo na stopáži a tvůrci se víc zaměřili na konflikt Thomase Janea se synem mohlo to dopadnout podstatně lépe. Takhle je to jen hezky vypadající drama, které ale kulhá na obě nohy a ani zdaleka nevyužívá potenciálu. Ani ty hororové prvky se špetkou nadpřirozena nefungují zdaleka tak dobře a vlastně by se bez nich film úplně obešel. Nicméně chápu že mají znázorňovat to jak hlavní postavě začíná šplouchat na maják a dohání ho vlastní svědomí...60% (21.10.2022)

„Verím, že v každom z nás žije ešte jeden človek. Cudzinec.“ Temné, nebezpečné a len pre dospelých. Dole klobúk pred Thomasom Janeom, že mal odvahu stvárniť takú „zlú“ postavu. Jeho sústredený herecký výkon a konzistentná retro atmosféra sú najväčšími plusmi 1922. K tomu pár nechutných scén s krysami. Rád by som si to pozrel aj ako divadelnú hru. Veľmi dobré a ponuré, na strane druhej nič výnimočné a neobsahujúce nič, čo by vás dostalo vyložene do kolien. Opatrných 70%? (05.11.2017)

Když to všechno děláte pro druhé, někdy si ani nestačíte všimnout, kolik za tím stojí egoismu.. Trademark autora literární předlohy (nadpřirozené prvky jako mocnitel útrap lidského svědomí) tady docela funguje a přesvědčivě stvrdí, že nemožnost „deratizace“ mysli farmáře Wilfreda Jamese bude tím nejvyšším trestem.. Držení těla, zpustlý vzhled, barva hlasu, mluva (vypadalo to na srolovaný kukuřičný list mezi spodním rtem a dolní dásní). Tím vším se Thomas Jane, jakožto nebraský balík, co se češe, čistí zuby i utírá zadek klasem kukuřice, ponořil do role vskutku ukázkově. S adaptacemi Kinga se v posledních měsících roztrhl pytel kostí a ta od Hilditche rozhodně patří k těm zdařilejším.. (08.11.2017)