Láska kvete v každém věku

Buster Keaton a jeho velkolepě natočený důkaz, že láska je stejná v každé době. Jen se mění "získávací" prostředky. ___ Je zvláštní, jak je celovečerní Frigo úplně jiný než ten krátkometrážní. V groteskách o dvaceti minutách se občas nevyhne nulovému příběhu, rozháranosti, levnému vtipu... naproti tomu Thee Ages a především Generál (Frigo na mašině) se vyznačují až dokonalou vysoustružeností. Na svou podstatu očištěné příběhy, rytmus, vtipy geniální a lepší, tempo... Keaton svým stylem předběhl dobu a točil filmy i z dnešního pohledu strhující. ____ Bohužel na DVD nastrčená elektro hudba Jeffa Millse dojem silně kazí. Krom tří motivů pro jednotlivé části je neměná a vůbec nebere ohled na tempo filmu nebo právě probíhající děj. (13.02.2009)

"Trojí věk", první celovečerní film Bustera Keatona coby režiséra, je vlastně koláží z tří krátkých, které spojuje téma Lásky - natruc Griffithově "Nesnášenlivosti". K dílu mají kritici, zvlášť srovnávají-li je s pozdějšími celistvými snímky "Ta naše pohostinnost" a "Sherlock mladší", výhrady. Mě pobavilo neméně, zejména okamžiky z doby kamenné (jízda na animovaném dinosaurovi, testování nápadníků, věšticí želva ...) a závěrečným šprýmem s pejskem - v něm se zrcadlí dnešní Češi stejně jako Keatonovi krajani-současníci. (04.08.2015)

Keatonova svérázná a originální parafráze Griffithovy Intolerance. Jediné, co se na tomto světě od počátku nezměnilo, je Láska. A tak musí Buster bojovat o svou milou s padouchem Wallacem Beerym ve třech dobách: v pravěku, v antickém Římě a v současnosti. Film plný skvělých gagů, neuvěřitelných situací a originálních nápadů (zvlášť římská epizoda obsahuje spoustu vychytávek). Keaton si nebyl úspěchem filmu příliš jist a tak ho pro jistotu natočil tak, aby ho mohl případně rozdělit na tři běžné dvacetiminutové grotesky. Film uspěl a Keaton už se ke krátkým groteskám nikdy nevrátil. Láska kvete v každém věku se na(ne)štěstí dochovala pouze v jediné kopii, která byla objevena až v roce 1954 a místy byla již nenávratně poškozena. Jen pro zajímavost: uvádí se, že v římské epizodě hraje roli vojáka Oliver Hardy, ale ve skutečnosti ve filmu nehrál a je pouze zaměňován s komikem podobného naturelu Kewpiem Morganem, známým především z filmů s komikem Billym Bevanem. (11.09.2007)

O věcech lidských v dobách historických... ;-D . . . Rozkošně bizarní taškařice ala B.K. coby podobenství o tom, že co svět světem stojí, prohrává jen kdo se bojí... ;o) . . . Skvěle vypointované i odehrané gagy s >hluboce citovým< přesahem v pětaosmdesát let starém filmku, který ani přes >všechny ty věky< prostě nezestárnul... - - - - - (Poprvé viděno 5.12.2008 na dvd, komentář zde jako pátý - 6.12.2008) (06.12.2008)

Odkud Buster Keaton čerpal tolik geniálně komediálních nápadů je pro mě prostě záhadou. Ať už se díváme na jeho krátké či dlouhometrážní grotesky, vždy dokáže překvapit neotřelou inovativností a ztřeštěnými gagy, které obludným tempem sype z rukávu. Three Ages dodnes zůstává neotřelou satirou a škodolibu parodií na Intoleranci. Místo nesnášenlivosti, jež Griffithovým opusem víceméně proplouvá, naopak Keaton upřednostil láskyplné rošády na pomezí třech historických dekád (pravěk, období starověkého Říma a „jazzový věk“). Zpočátku nekňubovským způsobem se ve všech dějinných etapách pokouší získat srdce něžného protějšku, ovšem síly musí měřit s o mnoho vyvinutějším sokem (fazóna Wallace Beeryho je k tomu přímo předurčena). S osobitým důvtipem, akrobatickou mrštností a grandiózními zvraty samozřejmě dostává do kolen svého korpulentního rivala, stejně jako tehdejší komiky (promiň Charlie). (26.03.2005)