Hello, Dolly!

Každý žánr má svou nezpochybnitelnou klasiku, DOLLY patří mezi její démanty. Barbra Streisandová tu určitě hraje jednu ze svých životních rolí. Vyjadřovat se ke kvalitě jednotlivých čísel a výstupů by bylo marnotratným plýtváním superlativy. Neodolatelná ženská strategie úsměvů, úhybů, upejpání a vrtění slaví zasloužený úspěch, v němž zaniká jedno: ženský mozek a důvtip, které by mohly být využity ve vhodnějších poměrech užitečnějším způsobem k obecně prospěšným věcem. Tím Dolly nechci hanět, naopak - vzdávám jí zasloužený hold. Vždyť každý - i muzikálová postava - má právo na štěstí. (31.12.2007)

Hello Dolly je přestřeleně melodramatický, sentimentální, načinčaný kýč. To v podstatě platí pro většinu slavnějších muzikálů té doby, ale Hello Dolly navíc nemá ani nějak extra zajímavý příběh či sympatické postavy. V podstatě jde jen o to, zda se několik párů dá dohromady, to vše opět natažené na dvě a půl hodiny. Navíc Matthau vypadá otráveně a hraje příšerného bručouna a cukrblikující, afektovaná a přehrávající Streisandová hrající příšerně všetečnou a vlezlou ženskou si mé sympatie taky nezískala. Jejich láska v podstatě neexistuje a není divu, když se ti dva nemohli v reálu vystát. Abych jen nekritizoval, výprava je místy opravdu úchvatná a některé taneční čísla dechberoucí - ať už vystoupení v Central Parku nebo famózní vystoupení číšníků. Titulní písnička je slavná, i když Louis Armstrong se tady jen mihne a zpívají ji jiní. A nakonec ta dvojice příručích a jejich lásky mě byla celkem sympatická, mnohem víc než hlavní pár. Nicméně jsem rád, že v sedmdesátkách tyhle kýčovité muzikály skončily a na jejich místo přišly civilnější věci typu Pomáda nebo Horečka sobotní noci. (21.10.2022)

Legenda, ke které se jednou za čas vracím a která mne vždycky stejně zklame. Myslím si, že za to může právě Gene Kelly - člověk s geniálním citem pro choreografii a rytmus, ale s dřevěným uchem na melodii. Vždycky u toho trpím jako pes. Dvě hodiny křepčení a choreografických vychytávek bez jediné zapamatovatelné melodie - pak jeden chytlavý titulní song, pak dalších deset minut a je po filmu. A to se vyplatí :/ (14.09.2011)

|| Scenár: Ernest Lehman | Hudba: Jerry Herman | Produkcia: Ernest Lehman | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Chenault Productions | Rozpočet: 25,335,000 miliónov $ | Tržby: 33,208,099 $ || Ďaľší klenot z dielne Kellyho, tentokrát s príbehom, ktorý až tak neuchváti, jak napríklad Singing in the rain. Samotné výkony sú skvelé, Streisandka síce trochu vo výškach piští, ale to je skôr vkusom doby, než jej neschopnosťou :) (16.12.2012)

Kdyby se z filmu vystřihla většina muzikálových čísel, byl by sice film minimálně o polovinu kratší, ale rozhodně by mě bavil výrazně víc. Všechno to poskakování a zpívání film zpomaluje, což je ohromná škoda, bže všechny ostatní scény nemaj chybu, jsou skvěle napsaný, vypointovaný i zahraný. No prostě klasickej, kýčovitej muzikál z dob, kdy se tomuhle žánru v Americe hodně dařilo. (06.07.2010)