Čára

"Musíme ubrániť náš národ, naše tradície a našu kultúru. Európa vkladá v nás veĺké nádeje. A my Európu nezklameme." Hranice Schengenu jsou propustnější než se slibovalo, za což děkuju Italům a zejména Řekům, ale i slovenští celníci si evidentně zaslouží poděkování. Na hranicích s Ukrajinou totiž odvádějí tak skvělou práci, že o tom snad ani nechci vědět. Bylo mi z toho celého zkrátka trošku blivno, navíc jsem se zlehka ztrácel v ukrajinštině, ale pán Krajňák měl své kouzlo. Jen si hrdinu naivně představuju trošku jinak než jako týpka, který krájí prsty členům své rodiny. Nikoho kladnějšího mi ale tento snímek nenabídl. (11.04.2018)

Syrové drama ze slovensko-ukrajinského pomezí o zřejmě nepřikrášleném východňárském světě, který tíží korupce a pašeráctví, a který ukazuje dobu před vstupem Slovenska do schengenského prostoru deset let zpátky. Atmosféru téhle oblasti jsem sám trochu poznal, teda víc o ní slyšel, takže ta se povedla, to samé platí o technické stránce a řadě hereckých výkonů, jen zamrzí, že scénář není z nejpevnějších a nejzajímavějších, což je při snaze o reálné postavy umístěné v reálně ponurém prostředí škoda. (12.12.2017)

Pašerácké drama z celkem exotických lokací, viděno očima Středo- či Západoevropana. To spojení ,,balkánské" formy a slovensko-ukrajinského obsahu mi popravdě nepřipadá moc šťastné, i když jeho smysl chápu, atmosférou se tyhle dvě lokality (alespoň při pohledu zvenku) trochu podobají...mne ale balkánsky laděná hudba a rozvernější pasáže vlastně dost rušily...takové plané hraní si na Emira Kusturicu, který je ovšem režisérsky a umělecky úplně jinde... (03.12.2017)

110 tisíc diváků na Slovensku v kinech a vyslání na Oscary do Ameriky. byl jsem tedy zvědavý co je to za film. Do kina se přiznám jsem nešel. Film je to surový a syrový, smích jen ve vulgárních průpovídkách. Ale zabírá rodinné prostředí kriminálky i když si rodinní příslušníci s mravy a morálkou hlavu nelámou. Zůstal jsem vůči postavám proto emočně chladný. Působila na mě ale balkánská nálada, hudební složka a vynikající kamera. Cena za režii , kterou snímek dostal se dá totiž přeložit jako trofej za schopnost převyprávět poutavě dokonce i historku, která sama o sobě za vyprávění zrovna nestojí, zahalit ji oparem osudovosti, podepřít sociálním napětím, zkrátka takříkajíc vybavit veškerým komfortem, který proseká gangsterce cestičku až do festivalové smetánky. (22.08.2019)

Nejlepší slovenský film poslední doby. S hranicí Ubľa - Velykyj Bereznyj mám osobní zkušenost z roku 2005, autíčka tam přijížděla, celníci si s řidiči tiskli ruce a papírky měnily majitele. Po technické stránce nutno vyzdvihnout kameru, některé záběry jsou skutečně perfektní, seděla i hudba, skvělé lokace. A Tomáš Maštalír s vousy a dohola je nejmužnějším slovenským hercem a jeho postavu jsem mu fakt žral. Ten konec je trochu mnohoznačný. Andrej Hryc vypadá posledních 30 let stejně. Erotika (Zuzana Fialová, Kristína Kanátová). Překvapilo, líbilo. 4,5* (03.12.2017)