13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Míša nakoukal Black Hawk Down a shlídnul se v Bournovi a chtěl si natočit něco vlastního. kdyby jen okopíroval Jestřába, tak je z toho motherfuckerbadass masakr, ale to Míša ne.. prostě tam musí šroubovat svědomí Ameriky, hodinu keců navíc, velké emoce chlapáků a nakonec se to málem rozpadne. I tak jeden z nejzajímavějších vojenských kousků poslední dvacetiletky. (10.08.2022)

Nějaký ten čásek po Eflekově xichtování po Iránu přichází další storka která ukazuje, jak se i mistr vorldkap občas utne a díky tomu ztratí figurky na diplomatické šachovnici. Souhlasím s Ďurem, že ,, postavy a vzťahy Bay príliš nevie", ale koho vlastně zajímají, no ne? Po plátně se motají stejnostejní matláci, všichni mají maskovací vous a doma děti, za kterými furt bulej, takže aby se prase vyznalo, který to vlastně položil život za mamčin eplpáj, ovšem, opakuji znova, to zrovna nás drtit nemusí. Zmar z prosrané Libyjské demokracifikace, narážející na naprosté nepochopení klanového uspořádání muslimské země, z toho na sensitiva čiší, a o to by mělo jít v řadě. Druhé třeba, ovšem i tak podstatné. V té první se rozvaluje fešná akce a troška toho napětí, děkujeme pěkně. A patos si tentokrát nečekaně přesedl až do třetí, byť i tak docela nahlas šustí sáčkem s pokroutkami. Jen se obávám, že z podobných návodných filmů sandmanky brzy odkouká, co všechno umí udělátka na noční a termo vidění... a pak si před klíčovým plížením pod stádem ovec ohákne třeba termáčfólii, potaženou černým krepákem. (31.08.2016)

Asi to není špatný film, ale osobně mě moc nebavil a z počátku jsem i uvažoval, že z kina odejdu. Hlavní postavy mi nebyly moc sympatické - strašně mi vadily ty jejich hipsterské fousy, kvůli nimž jsem je od sebe v podstatě nedokázal rozeznat. Pár momentů je tam docela silných, ale jako celek se mi tam z mé strany příliš často vkrádala značná znuděnost. Z poslední doby mě více oslovil podobně laděný film Kandahár (rovněž natočený podle skutečné události). (03.02.2016)

Já jsem první, kdo by po Bayovi díky jeho posraným robotům hodil nejen kamenem, ale rád i něčím mnohem větším a ničivějším, ale 13 hodin jsem mu žral. Ano, patos, ano, přehnané vlastenectví, ano, rozstřílená a polospálená americká vlajka, ano, hloupé a patetické dialogy. Ano. Ale bral jsem to. Říkal jsem si, jak jinak může Američan, notabene Bay, zpracovat takové téma bez těchto všech atributů. Potěšil David Costabile i John Krasinski. A chlapcům, kolem kterých běhá tlupa Arabů s kalachy a oni nevědí, jestli jim do zad začnou střílet nebo ne, fakt nezávidím... 80% (18.02.2016)

Bay se hledá a neví kudy kam. Sice stárne a v jistých tvůrčích aspektech dozrává, zároveň však ale dramaticky ztrácí svůj režijní rukopis a z toho, co v devadesátkách a nulkách bavilo miliony fandů a skalních uctívačů tohoto mega hitmakera nezbylo skoro nic. Dneska už jsou to víceméně experimenty, které mají evokovat jakýsi posun divákova vnímání, ale sakra já chci zpět ten starý Armageddon a 14 střihů za vteřinu a ne half digital copycat Black Hawk Down, kde je umírání a marine feeling sice podobně syrový, ale formálně se to ztrácí před očima. Divák je výbuchy a kulkami nakonec přece jen udolán, ale ne úplně v pozitivním slova smyslu. Není to tak jak by mělo být. (05.02.2016)