Castlevania

Adaptace videoherní Castlevanie se nakonec dočkala čtyř sérií, kdy první je takovým prologem, druhá adaptací třetí hry a další dvě podivným mišmašem, které čerpají z prvků, které série nabízí. Za věrohodné zpracování to tedy označit úplně nelze. Bohužel je to Netflix, takže došlo k naplňování všemožných kvót, kdy tu nemáme pouze postavy ze středověkého Valašska, ale přivandrovali nám tam také arabi, černoši, Japonci a další Drákulovi služebníci z naprosto všech koutů světa. Skutečně specifickou atmosféru jsem cítil v první řadě, pak to ale postupně upadalo. Občas se nějaký zajímavý díl objevil, ale jako celek si myslím, že za to seriál nestojí. Smrtí Drákuly tedy příběh vlastně i mohl skončit, zbytek je natahovaná nuda, podobně jako tomu bylo třeba u anime Death Note, kdy také jednoho antagonistu potom akorát nahradil jiný. Na zabití večerů je to ale celkem slušné. Hodnocení: 65 % (02.09.2023)

Netflixovský nástrel na poli klasického anime sa našťastie vydaril veľmi pekne a dobré ohlasy zabezpečili Castlevanii novú sériu s viac dielmi. Animačne aj hudobne je to poctivo zvládnuté, má to tragický nádych hernej predlohy a tvorcovia využili najsilnejšiu stránku, ktorú Netflix ponúka t.j. nie sú limitovaný žiadnou vysielacou cenzúrou, takže krv môže striekať a tiecť ako má pri niečom, čo má názov Castlevania. 4/4 - 80% (23.09.2017)

Ne každému sedne pomalejší tempo a šetření akce až na úplný závěr každičké série, ale pokud tohle dovedete překousnout, tak dostanete pěkné dobrodružné fantasy, které se autoři dokonce pokusili zasadit do nějakého toho historického období. Nejenže je Castlevania adaptací videohry, ale ona má ještě i dost herní atmosféru. Hráli jste nějaké RPG hry? Myslím si, že by se vám to mohlo líbit. Vše začíná tím, že je vám ukázáno/řečeno o čem příběh bude, pak už jen hrajete za nějakou tu svoji postavu, něco málo pořešíte a poptáte se, nebo rovnou jak na stříbrném podnose dostanete nějaký úkol/zakázku, který/ou můžete a nebo rovnou máte povinně splnit, přičemž mezitím získáte třeba nějakou silnou zbraň, kterou později využijete a při tom všem sledujete nějak ten příběh. O tom, jací jsou zde upíři vám vykládat nebudu, poněvadž na tohle téma expert nejsem, i když se mi docela začalo zamlouvat. Díky fádní synopsi obsahující pouze jedno nic neříkající souvětí se vám může zdát, že zde budou "upíři zlí a lidé hodní" a ty, co tohle dokonce chtěli musím zklamat, poněvadž zde de facto nic není zdaleka tak černobílé. Audiovizuál je zde úžasný, ale nečekejte akci v každé epizodě, poněvadž jak jsem již psal, tak tvůrci si tu nejlepší akci nechávají na závěr každičké ze čtyř sérií. Pokud nemáte slabý žaludek, dokážete vydržet sledovat seriál, nejste pohoršený katolík a třeba si i rádi něco zahrajete, tak vám mohu Castlevanii vřele doporučit. (22.08.2023)

[1. série] Možná to bude tím, že jsem tuto hru nehrál, ale absolutně mě to minulo. Doufal jsem v temný horror, řežbu, slušné napětí a pokud by přišla i dobrá akce, vrněl bych plnou a zjevnou spokojeností. Spousta z těchto vlastností ale jaksi nebyla na programu a pokud se něco dělo, tak buďto se neúměrně často žvatlalo anebo se někam padalo. Jediný známky lepšího napětí obsahovaly scény přesáklé krví či vyhřezlýma vnitřnostma, ale v ostatních méně zábavných momentech se ho snažila z páry vyčarovat ryze patetická herní hudba; neúspěšně. Nemůžu neříct, že by se na to nekoukalo špatně, protože artově to bylo solidní a když se mlátilo, tak to mělo grády (jen do těch rozkroků by se mohli kopat méně častěji). Ocenil bych už stopku nad omýláném anime klišé, že knězové jsou to největší zlo. Jako úvod větší série to není hrozné, ale jako samostatně stojící jednotka to funguje prachmizerně. (02.12.2017)

1. série - 60% - Sympatický prolog, kterému zbytečně škodí rozdělení na epizody. V podobě pilotního filmu bych byl smířlivější, takhle se tři díly zadumaně teskní, vzpomíná a čeká na zlomový souboj. Ten dopadl na jedničku a dává přivonět k velkolepým věcem příštím, pocit ošizenosti z toho, že tyhle necelé dvě hodinky někdo označí jako samostatnou sezónu a pokračování přislíbí za více než rok, mě ale opouštěl jen velmi pomalu. 2. série - 85% - Působivé rozkročení jak po stránce žánrů, tak v počtu důležitých charakterů. K dokonalosti ještě krok chybí, na to se zásadními momenty přeci jen ještě šetří, když ale ze soubojů oči přecházejí a v nejnapínavějších momentech divák jen trne, co se komu může stát, musím Sama Deatse pořádně pochválit. Potenciálu zůstává slušná hromada, stejně jako dějových směrů, kterými se hlavní hrdinové mohou rozběhnout. 3. série - 75% - Děj stojí na místě, charaktery chodí v kruzích a víc prozkoumávají lokace, než že by se někam posouvaly, intriky a plány dostávají takové množství prostoru, že k němu ani není opodstatnění a zatraceně dlouho jsem jen seděl, počítal jednotlivé díly, čekal na zvrat a užíval si alespoň jako vždy výtečnou animaci. A pak přišly poslední dvě epizody, které jsou s přehledem tím nejlepším v celém seriálu a dost možná jednou z nejlepších žánrových akčních podívaných. Po takové dávce čirého nadšení jsem hledal čelist někde dole a z výsledných počtů jsem pořád tak trochu nerozhodný. Protože ono čekání opravdu stálo za to, hodnotím více než smířlivě, ale příště bych byl rád, kdyby se prostor využíval smysluplněji. Po třech sezónách bylo průběžného čekání snad víc než dost. 4. série - 75% - Téměř to samé, co jsem napsal ke třetí sezóně, bych mohl zkopírovat o pár řádků níž. Děj se točí na místě, méně důležité charaktery dostávají prostor k zadumaným monologům a divák váhá a dumá, jak se z takhle pomalu plynoucí cesty má stát akční inferno. Už malá střetnutí v průběhu putování ale naznačí nehynoucí potenciál značky a v předposlední epizodě The Endings to konečně přijde. Nejlepší akce, nejnápaditější choreografie, nejemocionálnější motivace a vřava, ve které bych se ochotně ztratil ještě stokrát. Nic výbušnějšího jsem v animovaném žánru asi ještě nikdy neviděl. I díky tomu zůstane po půtkách démonů, upírů, Belmonta a Syphy o něco pozitivnější dozvuk, který dává zapomenout na to, že možností tu bylo ještě víc. (24.04.2020)