Stíny a mlha

V podstatě typický Allen, jen v poněkud atypických kulisách. Svět je jedno velké nedorozumění zahalené do neprostupné mlhy. A smysl Vám začne dávat teprve, zabloudíte-li do bordelu. Nebo do cirkusu. Vyberte si, máte to nakonec jedno :-) Zásadním odhalením však zůstává, že projekt „Rychlý prachy“ nevymyslel Trautenberk Rosenberg, ale nesmělý roztomilouš Woody. Chápu to správně, že i sebepočestnější ženě stačí zamávat před obličejem dostatečně tlustým svazkem bankovek a jí už se vzrušením rosí rodidla? Ale jděte! :) (05.12.2012)

Až se budu muset jednou v noci rozhodnout, se kterou skupinou rozhádaných dobrovolníků půjdu lovit vraha, tak jim všem poklepu na čelo ostře nabroušenou sekerou a půjdu si zase lehnout. Na rozdíl ode mne je však Kleinman občansky odpovědný, odvážně vyrazil do šera splnit svůj utajený úkol a já musím konstatovat, že jeho mise je natolik absurdní, až je zábavná. Zejména mne pobavily ty narážky na církevní hodnostáře, kteří v touze po moci a majetku uplatňují vlastní právní názor na některá právní ustanovení Bible. (14.10.2014)

„Dejte si pozor. Nerada bych vás našla v aleji s proříznutým hrdlem od ucha k uchu.“ – „Nebojte se. On většinou škrtí.“ Naladit se správně na tuhle Allenovku mi docela dlouho trvalo (a než se mi to podařilo, tak jsem se chvílemi i nudil), a to kvůli mému nepřesnému očekávání. O krimi linku, která se před zhlédnutím filmu (a ostatně i na jeho počátku) jeví jako dominantní, totiž ve Stínech a mlze vlastně ani trochu nejde (i když moje oblíbená melodie Mack the Knife, jež zazní na konci snímku, k ní přece jenom trochu odkazuje). Přítomnost vraha je jen prostředek k rozvíjení příběhu, který režisér využívá na jednu stranu k pobavení publika, ale větší měrou k určitému filosofování (o umělcích, prostitutkách, o Bohu atd.) a také vysílání jistého poselství, které na první pohled není vůbec snadné odhalit (nemluví se o něm), a divák ho rozpoznává až postupně (postava Kleinmana, a události, které ho potkávají, jsou totiž nanejvýš symbolické…jen to chce dostat impulz a uvědomit si to). Celé tohle luštění je navíc ponořeno do prazvláštní atmosféry způsobené všudypřítomnou mlhou, stíny a mysterióznem. Ale jak už jsem zmínil výše, samozřejmě nechybí pro Allena typické výborně napsané dialogy a humor (ten je však přítomný výhradně jen ve chvílích, kdy je v záběru o život hláškující Woody, a já osobně zalitoval pokaždé, když „slezl“ z plátna). Snímek prozatím hodnotím slabšími 4* a v budoucnu plánuju opětovnou projekci, kterou já osobně v tomto případě k plnému docenění potřebuju. „Tak, budete v pořádku?“ – „Kromě toho, že jsem teď vystaven lynčujícímu lidu, jde po mně policie, ten maniak je na svobodě a já jsem bez práce…tak je všechno ok.“ (28.08.2014)

Woody Allen je největším a nejzábavnějším filosofem 20. století, o tom už po tomto filmu není pochyb. Navíc je to i perfektní režisér, což tady dokazuje tím, jak dokáže kombinovat žánry a pohrát si se scénářem a vnímáním postav. Podařilo se mu kombinací detektivky, satirické komedie a artového snímku (s perfektní a nádhernou kamerou Carla di Palmy) složit poctu německému expresionismu (asociace s Murnauem a Langem mi vytanuly na mysl hned několikrát) a vytvořit jeden z nejosobitějších opusů existencialismu. Absurdno tady vede filosofické monology snad přesvědčivěji než u Kafky a Sartra. Nesmím zapomenout ale ani na herecké výkony, jelikož Woody předvedl možná svůj nejlepší výkon, ale hlavními hvězdami tady byly právě ony "hvězdy"- John Malkovich, Mia Farrow a John Cusack, a pak také několik dalších známých tváří v minirolích rozhodně neselhalo. Ale je dost pravděpodobné, že se mnozí ztratí když ne v klamavé hře stínů, tak v mlze... (17.08.2011)

Příběh strašpytla vrženého do ponurého a krutého světa film-noire. Mám tenhle filmový styl hrozně rád, takže i tento film patří mezi mé nejoblíbenější. Velkou zásluhu na tom má nejen již zmíněný kontrast mezi hlavní postavou a okolím, ale také kafkovský nádech v hlavní dějové linii o člověku, který nemá žádnou kontrolu nad probíhajícím životem, přestože to od něj okolí očekává. Budete v pořádku? Ano. Až na to, že mě zlynčují a zatknou, vrah řádí a já jsem bez práce, je všechno v pořádku. Filozofická rovina filmu je taky hodně zajímavá, přestože (možná spíše i proto, že) ji Woody podařeně zesměšňuje. Když něco vidím, má to tam být. Jinak si sednu do křesla a zlomím si vaz. Na věci musí být spolehnutí. To je hodně důležité. Víte, kdo má takovéhle myšlenky? Krejčí Schultz. Myslí si, že nic není skutečné a vše existuje jen ve snu nějakého psa. (20.07.2011)