Jak básníci přicházejí o iluze

Druhy dil basnicke serie tandemu Pechacek-Klein a u me nejlepsi dil.Mistrovsky kus ceske klasiky se vsim vsudy-od scenare,rezii,kameru,pres herce(napr.vynikajici Sverakuv seminar) az po vynikajici humor,ktereho je film plny od zacatku do konce.Vzdycky mi to uplne presne pripomene me vlastni studium na vysoke a to je velke umeni.Dle meho nejlepsi cesky film z vysokoskolskeho prostredi.Tenhle film to dokazal a ma tak jasnych 100%. (20.11.2010)

Pokračovania úspešných filmov to majú ťažké. Ale básnici mali šťastie v tom, že kľúčové postavy boli k dispozícii. To umožnilo sledovať osudy známych postáv v novom prostredí a v nových situáciách. Preto nechápem dohadovanie sa o tom, ktorý diel básnikov je najlepší. Ja som to sám pre seba vyriešil všeobjímajúcimi troma hviezdičkami pre každý z troch autentických (nenadstavovaných) dielov a mám pokoj. (20.10.2010)

Druhý díl BÁSNÍKŮ je dnes komediálním historickým filmem o skutečné podobě vysokoškolského studia pozdního komunismu. Hravost a nadhled, které ho provázejí, nezmizely, dospělost a vážnost, kterým se při nejlepší vůli nemohl vyhnout, nepřevládají. Výhody, nabízené tehdejším režimem, musejí na jedné straně dnešním studentům připadat jako sen, na straně druhé však dnes musí stejně zákonitě šokovat úzkost obzorů, příznačných pro předlistopadovou dobu. Příběh o dospívání, který mi ve své komediální podobě připadá jako varianta obdobně komponované a postupně vznikající Truffautovy pentalogie, si pohrává s variantností budoucího života: tou slušnou a nezištnou a tou rvavě konzumistickou. Bezradnost, kterou vyzařuje, není v žádném případě autorským selháním; naopak skvěle postihuje skutečný ráz doby karikatur rezavějících ideálů. Nenápadnost kvality je nápadným rysem poctivého Kleinova i Pecháčkova umění. Tuto formu nenápadnosti jim lze jen upřímně závidět. (02.01.2008)

Tenhle díl pentalogie mám nejradši a to nejen proto, že studuju to co studuju. Tolik nesmrtelných hlášek žádný jiný díl Básníků nemá. Prostředí lékařské fakulty i vyobrazení života na koleji je věrohodné (a ano, chodí to naprosto stejně i teď jako to bylo v době kdy se film natáčel), protože v té době Kleinův syn zrovna také studoval medicínu a tak měl režisér spoustu podnětů takříkajíc z první ruky. Jo a velmi mě potěšila Svěrákova přítomnost v roli vyučujícího nejkurióznějšího předmětu, jaký jsem kdy viděla:). (05.05.2011)

Jedničku mám radši, ale dvojka si s ní v ničem nezadá. Místo nacvičování experimentálního divadla se Štěpán musí zorientovat v prváku medicíny, přitom s novou láskou opakuje starý vzorec a k tomu další várka zábavných postaviček (Mireček, Přeučilův profesor...) v podání skvělých herců a fajn písniček. Jen mě už mnohé ty bonmoty svou lidovostí otravovaly. Zajímavé je, že se Štěpán s Kendym najednou vydávají studovat dva velmi ambiciózní obory, ke kterým v prvním dílu ani náznakem neinklinovali. (07.05.2024)