Muž, který vycházel z hrobu

Solidní česká detektivka, která jakoby chtěla připomenout kvalizu české detektivky z let minulých. I když se ji to celkem nepovedlo, vznikl velmi slušný snímek se zajímavou zápletkou, ale na druhé straně již trochu zprofanované téma kriminalistu propadlého alkoholu. Každý lepší kriminalista chlastá. Máme se pak divit, že zločinci mají navrch? Vidím to na 3-4, ale právě kvůli tomu "alkoholickému klišé" jdu na 3*. (24.04.2012)

Na rok vzniku mizerná kvalita, peníze vyšly jen na pár efektních záběrů a pár jeřábů. Herecky taky poněkud odfláknuté, ačkoliv je tu jeden parádní herec vedle druhého. Co se týká scénáře, je tu až moc doslovného vysvětlování - to by si měl pan režisér připsat mezi detektivní hříchy a pokusit se to eliminovat. Dnes by se to uživilo leda jako podprůměrný díl nějaké nekonečné série kriminálky XY. (10.08.2015)

Na to, že to má 80 minut, mi přišlo, že se to vleče jak smažený sýr. Ta rádoby cool režie a rádoby moderní music tomu taky nepřidaly. Cibulková zde pateticky přehrává. Jediní, kdo hrají tak nějak slušně, jsou Dvořák, Kanyza a Němec. Tohle že vyhrálo scenáristickou soutěž? To buď tedy vyhrál něčí kamarád, nebo je to v téhle zemi se scenáristy vážně mizerné. (Mimochodem, kdo čte detektivky, napadne ho kolem 20. minuty, jak spolu vše souvisí. :-)) Btw, zajímalo by mne, zda to byl úmysl, aby Kanyza vypadal jako Schimanski. (19.07.2011)

Fascinován retro zážitkem z toho, jaká móda se tehdy na začátku milénia nosila, jsem jako panic, kterého do prvních tanečních vypravuje máma, spočinul v němém úžasu nad tím, že sál je plný vilných žen, které mě chtějí šukat do mrtva. Což o to, zásun by to nebyl marný, ovšem s jejich přístupem zůstanu vystrašený ještě dlouho. Dušan Klein mě coby taneční mistr znervóznil, měl jsem vyřešit zdánlivě důmyslnou detektivku, v níž byl vrah tanečních rytmů znám hned po prvním vstoupení do sálu. Ještě teď se z toho Klep(l)u. Analyzoval jsem možnosti, jak Kanyzovi s Cibulkovou zatajit, kdo je onen vrah, ale nedalo se s tím žít. Naposledy píchatelná Sandra Nováková to naštěstí nebyla, přece jen jsem byl o pomyslný krok před kriminalisty. V květináči, na toaletě i ve sklenici s perlivým nápojem jsem nechával indície ve formě bobků, že je to Bob, nikdo to nechtěl vidět, vše marné. Minuty plynuly, mrtvoly se kupily, bylo to nejdelších devadesát minut v mém životě. Vrah to ale nevydržel a minutu před zavíračkou chytil Sandru pod krkem, přičemž ji ohrožoval střepem z rozbité sklenice. Pro mě to byla úleva. Dlouho bych si vyčítal, že jsem věděl, kdo vraždí, a nic jsem pro to neudělal. Nyní už s pocitem, že není Klein rolí, se směle mohu vrhnout k odříkávání desatera pátera Knoxe. Mám neodbytný pocit, že tenhle krimi počin by se neodvážil porušit žádné z nich, aniž by předem nevaroval diváky, že přece něco tak směšně debilního ani nemůže žádná pravidla porušovat. 0/10 (31.03.2017)

Eine kleine Grabkomik aneb Klein jako hrobnik detektivního žánru na Čétéčku a tečka. A schválně, kolik času je víc - jednaosmdesát minut děje s nějakou tou vatou nebo osmdesájedna minuta vaty s nějakým tím dějem... O >hereckých< čudloidních (re)kreacích zas ani nemluvě. Tak škoda slov... °-/ - - - - - (Poprvé viděno 26.2.2012 na >hrobnické jebničce< , hodnocení 275., komentář zde jako čtrnáctý - 26.2.2012) (26.02.2012)