Muž, který vycházel z hrobu

Český televizní krimifilm, v němž policie hledá psychicky narušenou osobu, jež vyhledává a poté sadisticky mučí osamělé ženy důchodového věku. K vyšetřování je povolán major Bohuslav (J. Kanyza), jenž tragickou ztrátu své rodiny léčí sklenkou v ruce a jenž jako jediný svými zkušenostmi může kriminalistům pomoci. Bohuslavův pátrací tým tvořili poručík Mazancová (V. Cibulková, jež tajila dlouhodobý milostný poměr se svým nadřízeným), poručík Kotík (nenápadný T. Valík) a V. Postránecký jakožto vždy dobře naladěný psycholog. Jak bývá zvykem, vyšetřování se začíná komplikovat, je nalezena mrtvola muže, jenž s velkou pravděpodobností měl sadistické činy na svědomí (M. Etzler, jenž dokázal podobné duševně zaostalé typy ztvárnit vždy věrohodně) a k tomu se objevují další mrtvá těla. Ve vedlejších rolích, jichž měla tato televizní kriminálka snad až příliš, se představili recidivista M. Táborský, vychytralý domovník V. Zavřel, soukromé očko Ťulda Brousek či otec a syn Rybkové - senilní profesor J. Hálek a právník B. Klepl. Kriminalistická složka byla zachycena poměrně dobře, jak už bývá u zkušeného D. Kleina zvykem, avšak mám mírné výhrady k jiným věcem. Neveselá psychologická sonda do života žal v alkoholu utápějícího vdovce Bohuslava, včetně rozhovoru s jeho invalidní dcerou bylo zbytečně důkladně. Snímek doprovázela hudba skupiny Monkey Business, což dle mého názoru nebyla šťastná volba, neboť se ke snímku charakterově nehodí a jejich spojení jsem nepochopil. Jedná se mírně nadprůměrnou kriminálku, jež mě vzhledem ke svému temně znějícímu názvu úplně nepřesvědčila, avšak zápletka není úplně špatná, stejně tak jako herecké výkony. (16.03.2016)

Pustit si českou televizní detektivku vyžaduje větší odvahu než přepadnout a oloupit důchodkyni. Přesto jsem se k tomu odhodlal. (Ke shlédnutí toho filmu, samozřejmě.) Nakonec se to jakžtakž dalo vidět. Zápletka je celkem dobře vymyšlená, ale kdyby tam nenacpali motiv invalidní policistovy dcery, byl by výsledek lepší. Co mě však opravdu vzalo za srdce, byly záběry Václavského náměstí z roku 2001. V té době jsem se tam často pohyboval, protože zde sídlila redakce časopisu, jehož jsem byl kmenovým autorem. Uvědomil jsem si, že jsem na Václaváku nebyl už několik let, zhruba od začátku doby covidové. Nic na práci tam nemám, potraviny a ostatní životní potřeby nakupuji v okolí mého bydliště, antikvariáty tam žádné nejsou a ani na demonstrace nechodím, neb nevydržím dlouho stát, protože mě už bolí nohy. Možná se tam dojdu podívat, abych viděl, co se tam změnilo, tedy pokud na to nezapomenu. Jedna hvězdička za film, jedna za záběry Prahy. (20.01.2024)

Na rok vzniku mizerná kvalita, peníze vyšly jen na pár efektních záběrů a pár jeřábů. Herecky taky poněkud odfláknuté, ačkoliv je tu jeden parádní herec vedle druhého. Co se týká scénáře, je tu až moc doslovného vysvětlování - to by si měl pan režisér připsat mezi detektivní hříchy a pokusit se to eliminovat. Dnes by se to uživilo leda jako podprůměrný díl nějaké nekonečné série kriminálky XY. (10.08.2015)

Fascinován retro zážitkem z toho, jaká móda se tehdy na začátku milénia nosila, jsem jako panic, kterého do prvních tanečních vypravuje máma, spočinul v němém úžasu nad tím, že sál je plný vilných žen, které mě chtějí šukat do mrtva. Což o to, zásun by to nebyl marný, ovšem s jejich přístupem zůstanu vystrašený ještě dlouho. Dušan Klein mě coby taneční mistr znervóznil, měl jsem vyřešit zdánlivě důmyslnou detektivku, v níž byl vrah tanečních rytmů znám hned po prvním vstoupení do sálu. Ještě teď se z toho Klep(l)u. Analyzoval jsem možnosti, jak Kanyzovi s Cibulkovou zatajit, kdo je onen vrah, ale nedalo se s tím žít. Naposledy píchatelná Sandra Nováková to naštěstí nebyla, přece jen jsem byl o pomyslný krok před kriminalisty. V květináči, na toaletě i ve sklenici s perlivým nápojem jsem nechával indície ve formě bobků, že je to Bob, nikdo to nechtěl vidět, vše marné. Minuty plynuly, mrtvoly se kupily, bylo to nejdelších devadesát minut v mém životě. Vrah to ale nevydržel a minutu před zavíračkou chytil Sandru pod krkem, přičemž ji ohrožoval střepem z rozbité sklenice. Pro mě to byla úleva. Dlouho bych si vyčítal, že jsem věděl, kdo vraždí, a nic jsem pro to neudělal. Nyní už s pocitem, že není Klein rolí, se směle mohu vrhnout k odříkávání desatera pátera Knoxe. Mám neodbytný pocit, že tenhle krimi počin by se neodvážil porušit žádné z nich, aniž by předem nevaroval diváky, že přece něco tak směšně debilního ani nemůže žádná pravidla porušovat. 0/10 (31.03.2017)

"Tak proč jsi s nima na tý dovolený nebyl ?? Proč jsi jim nepomoh, ty nepostradatelnej fízle ??" Těžko hádat, zda ten detektivní román Viktorína Šulce platí za stejnou šmíru jako jeho scénář - Číst to opravdu nehodlám !! - byť oboje napsal v opačném pořadí, což už samo o mnohém svědčí, nicméně právě zde ten podivný slepenec zápletek platí vedle naprosto špatné práce castingu za hlavní potíž téhle tradičně jalové televizní krimi, v níž se autoři znovu marně snaží reflektovat současnou společnost.. Myslím, že právě dnes již režijně skutečně mrtvý Dušan Klein by neměl vycházet ze svého profesního hrobu, protože ten tu opět budí posměch diváka už jen těmi svými rádoby cool režijními kejklemi, a tak ve vesměs velmi špatně odehrané televizce zaujme snad jen kreace Daniely Kolářové či hudební podkres v podobě takřka kompletního alba Monkey Business, kteří to měli nakonec i s reklamou.. Velmi slabé.. (10.08.2015)