Lesní rituál

Nedočkáme se sice kdovíjak objevného závěru a postavy působí odflákle, ale při sledování nás pročistí pořádně hutná atmosféra, koncept vyprávění je zmáknutý takřka na jedničku a z pohledu stylu se jen těžko hledají nějaká slabší místa. The Ritual je jak hororově efektivní a umí diváka vynervovat, tak i uvěřitelný v rapidně se měnící náladě ohrožované skupinky lidí, díky čemuž si v prvních dvou třetinách ponechává autenticitu a je v podstatě funkční i jako částečný lesní survival. A vysvětlující finále je s odstupem mnohem méně blbé a napoprvé si udržuje nepředvídatelnost.. Kvalitka (09.02.2018)

90% stopáže hodne minimalistický horor, pracujúci hlavne so zvukom. Strašidelný les, čarodejníctvo a pradávny démon, ktorého skrývanie podnecuje divákov strach a fantáziu. Zimomriavkové dobrodružstvo pre tých, ktorí ho radi opakovane (tentoraz si spomeniete na Blair Witch Project aj Predátora). [Sitges FF] (08.10.2017)

Skrze skvělou kameru, logicky plynoucí děj, výbornou režii a napínavej soundtrack se urodil jeden z největších děsů posledních let, kterýmu s radostí odpustim poněkud přehnaný finále a těch pět tomu prostě napálim, protože někde v hloubi duše vim, že dobrej horor zase nějakou dobu neuvidim! Rituál sice nepřináší nic novýho, všechny hororový postupy jsou v něm ale využívaný správně. (06.02.2018)

Angláni umí i líp. Nepřišel jsem tomu na chuť. Film bojoval s trapnou realizací. Nakonec zvítězila. Bohužel(va). Řeč je o celém závěrečném úseku, v němž se zjevila lesní/mechová/kapradinová příšera, prostě naběhl na scénu Jan Roháč z Dubé. A bylo hotovo. Pokrčil jsem nos a atmosférické kouzlo bylo náhle pryč. Nehledě na to, že film mně připomínal Blair Witch, nedávnou Čarodějnici i Predátora. To tolik nevadilo, jen nutno dodat, že ty tři jmenované filmy vládly sevřenějším napětím, tenhle ho měl taky, jenže v něm polevil. Prostě do příšery to bylo jen mile přitroublé. S výskytem příšery už jen vyložená píčovina k smíchu. Vraždy žádná sláva, rituál bída, film je podle něj pojmenován, ze samotného Rituálu jsem si nezapamatoval vůbec nic. Dost sralo i neustále opakující se trauma hlavního maníka ze čtveřice kamarádů. Pořád se mu, v různých děsu-halucinogenně-paranoidních- verzích, vracela scéna přepadení obchodu, kde byl brutálně (nejlepší gore scéna z celého filmu) zabit jeho kámoš. Les je les. Vždycky zafunguje. A fungovalo to příjemně. Ohraně, ovšem obstojně. Příšeru si mohli nechat od cesty. Herci adekvátně hnusní. Otevřený konec nepotěšil. David Bruckner možná vylekal sebe, mě nikoliv. A po Soutboundu citelně vyměkl. 5/10 (14.02.2018)

Škoda, že hneď od úvodných scén je zrejmé, o čo Brucknerovi ide a čoho bude ústredné monštrum metaforou. Tie prelínajúce sa zábery spomienok a reality v lese sa opakujú tak často, že to pochopí aj najväčší ignorant. Ale nakrútené je to skvostne, ako tento typ záberov, tak aj snímanie lesa, prípadne pohyb monštra medzi stromami. Štvorica Britov zisťuje, čo sú švédske lesy a ich obyvateľstvo zač a po Midsommare asi málokto bude mať chuť ísť sem stráviť dovolenku. Alebo práve naopak, čísla miestneho turizmu za posledné roky som nesledoval. (24.08.2021)