Radikální řez

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

Radikální řez, v obrysech obyčejná kleinovská detektivka, překvapuje především ambicemi kriticky pojednat to, čemu hovada bez povědomí (i s ním) nechutných konotací říkají romská otázka. Klein na kostřičku detektivní zápletky navléká sérii výjevů ilustrujících klasická klišé (romský rodič chránící alibisticky své dítě; vliv lokálního lichváře; rodinná pospolitost; účelová vilnost romských žen atd.), které konfrontuje s různými reakcemi a názory, reprezentovanými především trojicí detektivů. Kleinovi nutno přiznat vůli vyhýbat se alespoň těm nejnechutnějším projevům etnocentrické tuposti, a i když frekventovaně přešlapuje (začlenění do "naší" společnosti apod.), s ohledem na dobové niveau, pramálo citlivé vůči menšinám všeho druhu, za neobvyklou osvícenost by zasloužil menší metál. Zápletka, v níž vše ukazuje na viníky vraždy z místní romské komunity, nakonec symbolicky a dojemně odmaskovává nejprominentnější gádže... Chvályhodný osvětový rozměr se nicméně nedaří s detektivní zápletkou skloubit tak, aby to nepoškozovalo spád řešení případu. Komu je ukradený zázrak, že se na konci sedmdesátých let dokázal přední český filmový rutinér s tématem vyloučenosti a rasismu vypořádat v podstatně lépe, než jak se to daří dnes, toho případ podříznutého papalášského synka nejspíš večer v telce u píva nerozseká. (15.11.2016)

Jedno sobotní pozdní odpoledne jsem todleto uviděl a v krvI se mi hemžil alkohol a likvidoval ve mě s úsměvem mé mozkové buňky a taky troška zelí a mé smysly byly úplně mimo...prostě to byl hustej zážitek jak prase.Podruhé to tak silný nebylo,ale Labuda jako cigánskej baron mě vždy dostane jako celá tadle nechtěná komická kriminálka s tunou hlášek-cokoliv se scénariste pokusili o realičnost u naší menčiny,to nemohli snad myslet vážně JÁ SI JE UDĚLAL,JÁ SI JE I ZABIJEM nazačátku řve jeden cigoš,nebo PÁN PORUČIK,PÁN PORUČIK.....PÁN PLUKOVNIK,PÁN PLUKOVNIK...hahaha já se snad smíchy poseru (10.04.2007)

Celkem obyčejná detektivka, která často ubíhá příliš pomalým tempem. Nicméně chvályhodný je námět, čerpající s romského prostředí, srovnání mentality "gádžů" a cigánů je věrohodné a zajímavé. Překvapuje mě, jak ještě v roce 1983 vypadaly některé kladenské čtvrti, i když na mě dýchla nostalgie. V době, kdy na plno jela Poldovka, fáralo se na Majrovce, Ronovce a dalších dolech, bylo Kladno opravdu neklidné, černé a rudé...ale mělo svoje zvláštní kouzlo, které zachytil i tento film. (15.06.2011)

Je to sice detektivka spíš průměrná, ale velmi se mi líbil vhled do romské problematiky. Bylo tam vše, na co už dnešní média zapomínají: neházet všechny do jednoho pytle, zmíněny různá kulturní specifika, myšlení Romů apod. To mě ve filmu dost překvapilo, na jak vysoké úrovni tento vhled byl. A ta diskotéka, ta byla fakt vostrá:)))) (28.08.2012)