Radikální řez

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

V době, kdy při vyřčení slova "Cikán" je na člověka pohlíženo jako na rasistu a veřejnoprávní Česká Televize cenzuruje zprávy tak, aby pro zmíněné etnikum vyznívaly pozitivně, je tento vcelku vydařený snímek přijemným oživením. Detektivka se zaobírá cikánským tématem (až na pár úsměvných scének) reálně, což už stačí k tomu, aby se v některých komentářích ocitl pojem "xenofobie" - tím, že budeme před realitou zavírat oči, problém nezmizí. (26.08.2012)

V předlistopadové produkci se cikánskou otázkou "zevnitř" zaobírá, pokud vím, jen jeden film (KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ rovněž režiséra Kleina). Už tato ojedinělost tématu doplněná nebývale drsným dobovým pohledem na stíny komunistické politiky (vyprávění cikánského policisty o vzniku uličky rodinných domků mezi gádži, o vytvoření zainteresovanosti - "Na ty domy se museli nadřít, nediv se, že se o ně dnes tolik starají," v kontrastu vůči zdarma nabývaným bytům na sídlištích - přibližná rekapitulace smyslu, rozhodně ne doslovná citace) v pojetí sebestředného architekta, skvěle hraného Iljou Rackem, značně problematizuje zařazení ŘEZU do detektivního žánru. Vražda mladého cikána je spíše průnikem, kterým vniká Klein s Klímou do cikánsko-českých vztahů. Výsledkem je nečernobílý obraz, který přes některé vady na kráse drží tempo i téma stále ve středu divákovy pozornosti. Za zmínku stojí i vajda Tancoš v tradičně strhující kreaci Mariána Labudy. Ani cikánské ženství nepřichází zkrátka ve velmi dobrém ztělesnění i pro mne zcela zapomenuté Moniky Žigové, jejíž nadějná umělecká dráha skončila dřív než stačila vůbec začít. Důvod, proč v rozhovorech Cikánů převládá čeština a slovenština, je zřejmý. Svůj význam tu má vnitrocikánská etnická kmenová odlišnost, ale i fakt, že v mladších cikánských pokoleních upadá nejen úcta k vajdům, ale také znalost rómštiny. Drsná syrovost záběru a pohledu jak autorského, tak zejména scénáristického a režisérského jednoznačně překrývá již konstatované nedodělky ve výstavbě tohoto filmu. Pro tuto i další již konstatované ojedinělosti by si i toto ojedinělé dílo zasloužilo svou digitální podobu. (29.03.2008)

Na svoji dobu mi to přijde dost odvážný.Trochu mi vadila krátká stopáž a vypravěčská úsečnost.Do jistý míry je to dané tím,že jsem kdysi četl knihu.A ta víc funguje jako ucelená freska.Jako obraz severočeského města.Z filmu trochu trčí ta rovina psychologické detektivky, která je dost nedotažená a mohl by z ní být samostatný film.Jinak to má dobrou hudbu.A je zajimavý sledovat práci s kamerou.Často točí z ruky a kontaktně.A pěkně používá světlo v lyrických pasážích. (25.09.2023)

Spíše podprůměrná kriminálka, jejíž největší hodnota je určitá snaha poukázat na to, jak se cikánský způsob života tře s nalajnovaným životem většinové společnosti. Podtrženo sečteno si tenhle film zapamatuju jen tím, že předlohu napsal Josef Klíma a že Monika Žigová ukázala prsa, aby zastavila mladého kriminalistu v pátrání. (11.02.2018)