Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Margot Robbie, Emile Hirsch, Margaret Qualley, Timothy Olyphant, Julia Butters, Austin Butler, Dakota Fanning, Bruce Dern (více)VOD (5)
Obsahy(1)
V devátém filmu kultovního režiséra Quentina Tarantina se televizní herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlouholetý kaskadér (Brad Pitt) rozhodnou prosadit se u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles. (Falcon)
Videa (6)
Recenze (1 771)
Tak od roku 1997 je tohle první Tarantinův film, kterej stál za vidění. Sice to taky nebyla vyloženě bomba jako Jackie Brown, Pulp fiction nebo Gauneři, navíc mi přišlo, že si to Tarantino natočil hlavně sám pro sebe a né pro diváky, ale bavilo mě to a někdy časem bych se na to podíval s chutí znovu. Prostě se na to hezky koukalo, ty skoro 3 hodiny docela utekly a patrně jsem takhle na první zkouknutí ani zdaleka neodhalil všechny ty odkazy na jiný filmy a herce. Akorát je to celý tak trochu o ničem a kromě úplnýho konce se ve filmu vlastně nic zajímavýho nestane. 70% ()
// "And away we go." Tarantino je fakt jinde. Jedinej člověk, kterej si může dovolit natočit film bez děje, ohnout si realitu podle svého, a necelý tři hodiny mě prostě jen bavit. Herci, dialogy, obrazy, prostě jak mu to zrovna přijde pod ruku. Ne, samozřejmě to není náhoda, dělá to už od Pulp Fiction (Gaunery jsem viděl později), a dělá to sakra dobře. Pitt s DiCapriem jsou machři, Margot překrásná a Margaret Qualley by na ty oči měla mít ten samej průkaz, jakej měl Bruce Lee na svoje ruce. Holy shit. 9/10 ()
Tenkrát v Hollywoodu možná není úplně film pro mě. Na jednu stranu oceňuji to, že Tarantino jako režisér dovede natočit film, který dobře vypadá, má skvělou muziku, hezky se na něj kouká a všichni, kdo se objeví před kamerou, ze sebe tlačí maximum. V tomhle případě jsme se ovšem asi úplně nepotkali u příběhu. Tenkrát v Hollywoodu jde trošku ve stopách Hanebných panchartů, bohužel tu Tarantino na rozdíl od nich netočí variaci nebo poctu konkrétnímu žánru, ale spíš době a průmyslu. A popravdě o televizním průmyslu v Americe šedesátých let vím víceméně prd a ze seriálů, o nichž se tu mluví, jsem slyšel tak o každém třetím. Samozřejmě nechci tvrdit, že to je Tarantinova chyba - on sám říkal, že tenhle film pro něj bude hodně osobní a je to na něm vidět. Ale zkrátka se tu zabývá věcmi, které neznám a které mě popravdě ani moc nezajímají. Podobně „mimo“ jsem se před lety cítil u jeho Jackie Brown, protože subžánr blaxploitation mi také nic neříkal. Ve výsledku jsem u Tenkrát v Hollywoodu často seděl před plátnem a říkal jsem si, že to, co se na něm odehrává, je asi cool, z něčeho to vychází a na něco to odkazuje, ale vzhledem k tomu, že vůbec nevím na co, nedovedu do toho úplně proniknout. Spíš to bude chyba moje než samotného filmu, faktem však zůstává, že podruhé na to asi nikdy koukat nebudu. ()
Nemít žádná očekávání a být překvapen, toť univerzální, avšak obtížně dosažitelný klíč k pozitivnímu filmovému zážitku. Tarantino je kultovní pojem, ale pro jednou se vyhnu tematizování jeho osoby a vystříhám se hledání a hodnocení jeho osobního vlivu na film, popř. skrytým odkazům, které jistě zaměstnávají hlavy mnohým otravným rádoby kritikům. Film Tenkrát v Hollywoodu je pro mě až nečekaně chytlavé vykreslení přelomu 60. a 70. let, tedy doby, která mě osobně jinak vůbec nezajímá. V každém momentu a každé irelevantní odbočce jsem se upřímně bavil poutavými dialogy, zajímavými "zbytečnostmi" a subtilním vtipem brilantního filmového vyprávění, jakož na druhé straně i velmi reálnými a silnými emocemi ústředních postav. Dvě a půl hodiny uteklo jako voda a já bych si přál zůstat v tomto barvitě vykresleném, hřejivém světě ještě o malinko déle. Tenkrát v Hollywoodu je zářný příklad toho, že než mít co vyprávět, je důležitější umět vyprávět. A herecký koncert Brada Pitta a v závěsu i DiCapria je pak hoden samostatného potlesku... 9/10 ()
Ať nad tím filmem přemýšlím jakkoli, paradoxně jsem se nejvíc bavil tím, jak mě snímek nijak zvlášť nebavil. :o) Spousta ztracených existenci ve Cesmínovém lese, mnoho filmových narážek, z nichž 90% jsem učro nepochopil, ale ty, co jo, mě bavily (Corbucci, sranda á la Bud Spencer z Bruce Leeho, Reinlova západoněmecká verze Jamese Bonda). I přes častou nudu film plynul, občas tu víc, tu méně zaujal a mířil k vynikajícímu finále, který jsem si, jako člověk obeznámený se společenskými souvislostmi, užil. Docela to šlo. A to mi v současné době, kdy Tarantinovi filmy mají sestupnou tendenci, přijde jako solidní hodnocení mého víceméně spokojeného zážitku. 70%. ()
Galerie (106)
Zajímavosti (115)
- Zhruba ve čtyřicáté minutě se objeví ve filmu i česká stopa, a to obraz Alfonse Muchy „Automne“ („Podzim“) z roku 1900. (Hombre8)
- Po filmech Nespoutaný Django (2012) a Osm hrozných (2015) se jedná již o třetí Tarantinův film v řadě, ve kterém je zmíněn tzv. „bounty hounter“ (lovec lidí). Lovce lidí můžeme vidět v ukázkách z fiktivního seriálu „Bounty Law“, kde Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) hraje hlavní postavu Jacka Cahilla. (mencpe)
- Cliff (Brad Pitt) se ptá Texe (Austin Butler), z jaké části Texasu je. Ve skutečnosti dal George Spahn (Bruce Dern) Charlesu Watsonovi tuto přezdívku, když uslyšel jeho texaský akcent. (Nalien)
Reklama