Ad Astra

Jednoduchá zápletka zaobalená banálnou myšlienkou, množstvom nielen vedeckých nezmyslov a miestami i rušiacim voiceroverom ústredného protagonistu. Ak chcel James Grey nakrútiť film o komplikovanom vzťahu medzi otcom a synom, mohol ostať pokojne i na Zemi. Väčšiu prehru odvracia iba tradične spoľahlivé Pittovo herectvo a výborná kamera Hoyta van Hoytemu, no inak má Ad Astra, nefungujúca ideálne ani v rovine klasického blockusteru, ani ako hĺbavejší zážitok, poriadne ďaleko od inteligentnej snímky, ktorou by tak veľmi chcela byť. 50% (11.12.2019)

Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ (28.12.2020)

Ad Astra je divácky opravdu o něco těžším kouskem. Je proto celkem pochopitelné, že se pohybuje s hodnocením dost nízko (oproti třeba Rambovi, který přes svou jednoduchost jde trochu více na ruku). Až po přílet na Mars se přitom umně podbízí zajímavými scénami ve vesmíru a vykreslováním světa, který v budoucnosti funguje. Díky tomu dokáže vložit do děje vnitřní monology postavy, vizuálně působivé přestřelky na Měsíci, nebo scénu s opicemi. Možná by to mohlo působit trochu jako sázka na nejistotu nebo fakt, že tvůrci vlastně neví, co chtějí točit. Ale mně to všechno do sebe krásně zapadalo a minimálně 60%-70% snímku je naprosto dokonalých. Potom však přijde prapodivný přesun do poslední rakety a neuspokojivý závěr, kde se úplně nepodařilo ukočírovat hlavní myšlenku. Ta skepse, která pramení z víry, že ve vesmíru je/není nějaký další život je ale skvělá. Navíc je docela pěkně vykreslen psychologický profil jak Roye (Brad Pitt), tak jeho otce (Tommy Lee Jones) - ten možná žije, a možná ne. Každopádně dává pochopit motivacím a je dobře napsaný. Škoda, že se to nepovedlo v závěru ukočírovat více. (22.09.2019)

„Most of us spend our entire lives in hiding..“ Koncept Apocalypse Now, kdy kambodžskou džungli nahrazují nejvzdálenější prostory naší sluneční soustavy. Škoda jen, že cesta tentokrát není i cílem, ale jen cestou k cíli. A až u něj člověk pozná, že když za hranicemi svého orbitu hledá něco, obyčejně nalezne všechno.. Co se týká audiovizuální stránky, tak platí, že: (¾Nolan + ½Zimmer) + van Hoytema = (Gray + Richter) + van Hoytema.. (09.07.2020)

Brad Pitt je borec. To už samozřejmě víme dlouho. Já osobně doufal, že zazáří i v pokladnách, zvláštně po skvělém dojmu, jež zanechal v Tenkrát v Hollywoodu. Ovšem ani Brad není všemocný, což ale neznamená, že by se pořád nesnažil a pořád nedokazoval, jak na to stále má a je hrozně cool. A v takřka meditativní jízdě Jamese Graye toto všechno zanechal. Do filmu se patrně hodně sahalo a Ad Astra rozhodně bude TEN snímek, u kterého si postesknu, že už se dnes příliš nevydávají režisérské sestřihy (studia ví dobře proč). Protože si dovedu představit, že film měl tři hodiny a nebyla tam žádná honička s piráty. I přes to když vím, že Foxové byli občas rázní (Josh Trank by mohl vyprávět), pořád měli koule natáčet podobné originální středně drahé filmy, o jejichž budoucí existenci se po dalším nákupu Disneyho hrozně bojím. 2 hodiny utekly jako voda a zanechaly silný dojem. Je to pro vesmírné filmy po relativním neúspěchu Prvního člověka a tohoto filmu stopka? Myslím, že odpověď na tuto otázku se dozvíme velmi brzy a nám fanouškům se líbit nebude. Ale díky, Brade. (01.10.2019)