Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (4)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (997)
Coppolova Apokalypsa ve sci-fi krustě. Stejná struktura i styčné body. Grayova pocta mistrovi. Stejně jako Conradova knižní předloha jde o příběh o lidské podstatě a naší roli v prostředí, ve kterém se pohybujeme. Vyznění není stejné, ale nevadí. Cesta k otci jako taková je mnohem důležitější než cíl. Nechybí silné akční scény a Hoyte van Hoytema se znovu překonává. Vizuálně jde o pastvu pro oči. Pittův voiceover jako průvodce psychickým stavem stoického kliďase, který nemá rád lidi funguje výborně. Stejně jako tajemstvím opředená otcovská figura ztvárněná Tommy Lee Jonesem. Univerzalita příběhu o samotě je umocněna vesmírnou prázdnotou. Fyzika zde není tak důležitá. Přes všechnu tu velkolepost je to strašně komorní. Meditativní majstrštyk, který není pro každého, ale málokdo odejde zcela nespokojen. ()
Ad Astra) Jak se asi může zvrhnout sáhodlouhá cesta vesmírem sociopatického bezemočního kosmonauta, trpícího samomluvou? Ano, hádáte správně. Ve dvouhodinové pičoidní rádoby existenciální blábolení deprivované Brady. (Astofyzikální dopad - mínus dvě hvězdy) Vždycky jsem si myslel, že astronautika a astrofyzika jsou téměř exaktní vědy, ovšem NASU 22. století zjevně povede partička vymatlaných kreacionistů a pro samé hřešící pomatené kudlanky na výletě do Ředitelovy kuchyně nebude ve vesmíru kam plivnout. Naštěstí tentokrát aspoň nechali HALa bezpečně zafajrvolovaného v Kubrikově serverovně a proložili to třemi vypečenými akčními scénami, tudíž to jednoho nenutí řezat si už po půlhodině nudou žíly, nehledě na očekávání, co se z toho nakonec vysvrbí. A tady přichází další, mimořádně zhnusená hvězda dolů, protože to, co se z toho vysvrbilo, byl řídký průjem scénáristické bezradnosti - (Bojlerový poplach!!!) - alias opravdu jen prachsprostý jeblý fotr na Neptunu. Což opravdu po těch spruzených oleženinách dost nasere! Ad Brada) Když už máš napiču scénáristu, zaplať aspoň Bradu, ten na to pár zoufalců určitě natahá. Satanžel nemá moc co hrát a celou dobu jen tak zádumčivě čumí jak Lajka do průzoru, což by zvládl kdejaký Patyzón za desetinu ceny. Ad HOMO) „Páči sa mi tento Martin Pomothy, pretože nehovorí ani česky ani slovensky. Presně jako ja.“ Major Terazky. Ak budeš naďalej pissať po česky a robiť si piču z toho uja z vedľajšej salaše, zoberie ťa na motýle a najebe ti EET aj na reklamy na žinčicu! ()
Vizuální pojetí snímku, dává celému filmu artovější opar. Vntiřní monology hlavního hrdiny se v některých místech vyplatí poslouchat, v jiných jsou trošku zbytečné. Přišlo mě, že film úplně neví čím by chtěl být, na jedné straně dlouhé záběry doplněné o hlasovou prezentaci myšlenek Brad Pitta, na druhé fight s opicema nebo přestřelka na měsíci. Hned úvodní scénu asi příliš neocení klaustrofobici ( viděno v Imaxu ) ovšem je fakt výstavně natočená. Líbí se mě, že film má svůj jedinečný filmařský rukopis, škoda, že se v některých chvílích bojí sám sebe. ()
Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ ()
Audiovizuální nádhera, která ale tak nějak vyšuměla do prázdna. Čekala jsem popravdě nějaké úplně stupidní rozuzlení (jako třeba v Sunshine nebo Ztracených) - to se naštěstí nekonalo. Ale výsledek mi nakonec přišel úplně prázdný... Navíc snahu o meditativní a artové ladění filmu dost narušují scény typu honička na měsíci nebo uteklé opičky. Každopádně ze sledování nemám pocit ztraceného času, ale určitě nebudu mít chuť pustit si film někdy znovu. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (22)
- Jedná se o jeden z posledních filmů z produkce studia Fox před plným převzetím studiem Disney. (Kinofil)
- Poté, co Roy McBride (Brad Pitt) obdrží informace o svém úkolu, prochází kolem zdi slávy, na které je fotka Buzza Aldrina a také jeho zásluhy na poli kosmonautiky. Buzz Aldrin je druhým mužem, který vkročil na Měsíc, prvním je Neil Armstrong. (Yoshitsune)
Reklama