Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (5)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (996)
// O lidstvu skrz jednoho zlomeného člověka. :') Pocitově trochu delší než Interstellar, emocionálně zase o dost silnější než První člověk. Číselně pak mezi 8-9/10. Každopádně Pitt to s tím hereckým důchodem snad nemyslel vážně, v současnosti totiž podává jedny z nejlepších výkonů své kariéry, takže by to byla jedna zatracená škoda pro něj, a jedna obří ztráta pro nás všechny. ()
Mnohem více než Interstellar, s nímž je Ad Astra často srovnáván, mi film připomněl Soderberghovu adaptaci Solaris. A to jak atmosférou a stylem podávání emocí a děje, tak i hudbou, která se u soundracku Cliffa Martineze minimálně inspirovala. Pokud jde o atmosféru a herectví Brada Pitta, pak nemám výhrad. Stejně tak ke kameře, za níž stál Hoyte van Hoytema. Vesmír je tu prázdné bezútěšné místo, které z člověka vysává schopnost cítit, být člověkem, navzdory úchvatným záběrům v pozadí s modrým Neptunem či startujícími vesmírnými loděmi. Horší je to s logikou děje, a to i tou vnitřní logikou světa tak, jak je nastíněna. Už samotná cesta k Neptunu, která má od Marsu trvat 79 dní. Jestliže doletět k Neptunu je ve filmu jen o málo náročnější, než dostat se na současnou ISS, mohla být dávno (myslím v rámci filmového světa) skrze Sluneční soustavu zřízena kyvadlová doprava, na stanici u Neptunu mohly vesele rotovat posádky a nějaké odtržení od světa či posedlost úkolem vůbec nemuselo přerůst v nějaký konflikt. Když se jedna postava chce pomstít, taky to nedává moc smyslu, protože kde měla záruku, že McBride bude chtít to samé, a proč by pro ni bylo nutné ho propašovat na palubu, když posádka lodi měla přesně ten samý úkol, a tak dále a tak dále. Snaha vytvořit určité situace tu často nepůsobí logicky ani v rámci filmem nastolených pravidel. To mi pak brání si plně vychutnat i tu psychologickou stránku věci, která je jinak sama o sobě působivá. S odstupem času musím hodnocení snížit na tři hvězdy, k čemuž mě nutí zbytečné logické přešlapy a nedomyšlenosti. ()
Trochu mi to pripomnelo Interstellar, i kdyz kazdej film si jde nastesti trochu jinou cestou. Jedinej problem filmu je, ze tu je vsechno jen tak naznaceny, mame tu cestu do hlubokyho vesmiru, vztah syna s otcem, vztah s manzelkou, ohrozeni Zeme, ale jako kdyby vse bylo jen tak mimodek a na pozadi a jde tu hlavne o sondu do osobnosti hlavniho hrdiny. Brad Pitt je v roli naprosto perfektni, ostatni mu jen tak pricmrndavaj. Film je ocekavane vcelku pomalej a nic moc se tu vlastne nedeje, ale i diky skvely hudbe a trikum tu je furt takovej pocit nalehavosti a clovek je vlastne celou dobu napnutej, jak to dopadne. Samotnej konec me lehoucce zklamal, ale jinak prakticky bez namitek. Lepsi 4*. ()
James Gray se po Ztraceném městě Z trefil ještě jednou! Ad Astra je v podstatě mistrovské dílo, které umně balancuje mezi blockbusterem a staromilským sci-fi eposem, přičemž se pevně obtáčí kolem tématu otec a syn. Klíč k úspěchu spočívá v tom, že se jede po archetypální žánrové kostře, všechno je ale realizované skrz prakticky působící efekty a přísný důraz na hlavní postavu. V jiných rukou by z Ad Astra byl typický akční flák moderního střihu. Gray se však vešel někam mezi Interstellar a Gravitaci a natočil skvěle ubíhající dobrodružství, které je tak akorát napínavé a tak akorát osobní, aby vás ty dvě hodiny poctivě semlely ze všech stran. Z fleku se tu dá žasnout nad vizuálním podáním, nad akcí, nad herci i nad přímočarou vizí, jejíž prohlubování je možná doslovné - ale vzhledem k tématu je právě verbalizování ústředních motivů tím, co ve finále utahuje šrouby. Za mě tedy velká paráda a pevně doufám, že takhle spokojený nebudu sám. ()
Audiovizuálně luxusní, Hoytema je prostě frajer. S pomalejším tempem jsem neměl problém, akční scény (pád z antény, honička na Měsíci, průlet prstencem) se povedly, stejně jako ty mírně hororové (tradiční průzkum opuštěné lodi) a tíživá melancholická atmosféra perfektní. A na podruhé ve mě rezonovalo i Pittovo vnitřní mudrování a celé poselství, u kterého jsem měl poprvé pocit banality a zahleděnosti do vlastních uměleckých ambic. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (22)
- Výroba a autorizovaná distribuce filmu podpořila více než 15 000 pracovních míst. (BMW12)
- James Gray a kameraman Hoyte Van Hoytema se inspirovali autentickými záběry ze skutečných letů do vesmíru. (ČSFD)
- Většina scén ve stavu beztíže se točila téměř bez počítačových efektů. Tvůrci tedy museli být vynalézaví. Pro scény ve stavu beztíže připravili dva natáčecí ateliéry – jeden svislý a druhý vodorovný. Na svislém place byli herci upoutáni na kabelech, zatímco na tom vodorovném byli upevněni vzhůru nohama na pohybující se plošině. [Zdroj: Fandimefilmu.cz] (Kinofil)
Reklama