Režie:
James GrayKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Max RichterHrají:
Brad Pitt, Tommy Lee Jones, Ruth Negga, Donald Sutherland, Liv Tyler, Kimberly Elise, Loren Dean, Donnie Keshawarz, Sean Blakemore, Bobby Nish, John Finn (více)VOD (5)
Obsahy(2)
22. století. Umělá inteligence je integrována do všech průmyslových odvětví, Měsíc a Mars jsou kolonizovány, lidmi osídlené satelity obíhají kolem Neptunu, nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Na Zemi se staví nová babylónská věž. Je to anténa, jejíž konec dosahuje až do vesmírného prostoru a která má sloužit k vyhledávání inteligentního mimozemského života. Tým budující tuto obří stavbu vede Roy McBride (Brad Pitt). Astronautem se stal díky svému otci (Tommy Lee Jones), jenž byl velitelem výzkumné expedice projektu Lima. I jejím úkolem bylo pátrat po vyspělém mimozemském životě a před dvaceti lety zmizela kdesi v hloubi vesmíru. Nyní je Země postižena řadou nečekaných katastrof, které zasáhnou i stavbu obří antény. Americké zpravodajské služby se domnívají, že Royův otec stále žije a ohrožení Země má původ v explozích, ke kterým dochází u planety Neptun a souvisí s projektem Lima. Roy je vyslán na vesmírnou misi vedoucí přes Měsíc a Mars až k vnějšímu okraji sluneční soustavy, aby zde otce našel. Jeho cesta však odhalí tajemství zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (996)
Pěkná nuda.Fakt jsem se u toho vařil. Banální příběh, který se snaží vypadat chytřeji, tím že hlavní hrdina pronáší jalová moudra za zvuků kosmické hudby. Navíc to byl vlastně debil, protože SPOILER i když je to profík každým coulem s tepovkou, co nepřesáhne osmdesát, tak jakmile správně neprojde psychologickým testem, tak místo aby sbalil kufry, raději zabije tři nevinné kosmonauty a pak splní misi úplně stejně, jak měli zadáno oni. Hloupé. Z letargie mě vytrhla akorát bitka s opicí a zloduch z Far Cry 5, kterej má dokonce stejnej účes. A úvodní pád z antény byl dobrej. ()
Audiovizuální nádhera, která ale tak nějak vyšuměla do prázdna. Čekala jsem popravdě nějaké úplně stupidní rozuzlení (jako třeba v Sunshine nebo Ztracených) - to se naštěstí nekonalo. Ale výsledek mi nakonec přišel úplně prázdný... Navíc snahu o meditativní a artové ladění filmu dost narušují scény typu honička na měsíci nebo uteklé opičky. Každopádně ze sledování nemám pocit ztraceného času, ale určitě nebudu mít chuť pustit si film někdy znovu. ()
Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ ()
Na prvý pohľad snímka zaujme impozantnou vizuálnou stránkou. Tá je bez preháňania ohromnou pastvou pre oči (silne odporúčam vidieť film minimálne na premietačke na stene vo vysokom rozlíšení), ktorá ponúka mnoho úchvatných veľkolepých záberov vesmíru, planét, obrích staníc, rakiet a pod. Najkrajší je pohľad z vysokej antény na krásnu krajinku na planéte Zem. Ad Astra má slušnú šancu uspieť budúci rok na Oscaroch (minimálne nominácie za réžiu, kameru, vizuálne efekty a pre Pitta by boli na mieste), horšie to ale zrejme bude so zárobkami v kinách. Keď film skončí, budete si pravdepodobne hovoriť, že ste videli (a počuli) film, na ktorom si jeho tvorcovia dali veľmi záležať a chceli vám jeho prostredníctvom odovzdať akési intenzívne emócie. Ale nebude existovať prakticky nič, o čom by sa vám po skončení filmu chcelo premýšľať, nieto o tom diskutovať s niekým iným. ()
Uf - ty Pittovy monology jsou opravdu příšerné. Poslechne si tajemnou zprávu od Lee Jonese a jeho postava prostě MUSÍ v duchu nahlas říct "Tati, jaké tajemství skrýváš?" Nutnost verbalizovat a pojmenovat každou emoci, ačkoliv je jasné, že ji Pittova postava cítí, ony emoce značně podrývá a delegitimizuje, což je opravdu nešťastné. Gray patří mezi filmaře, kteří si zaslouží, aby když se děje nějaká pitomost, člověk počkal o pár vteřin déle než obvykle a přemýšlel, jestli může ta pitomost sloužit nějakému většímu účelu - u Ad Astra se ale nemůžu zbavit pocitu, že celý film je odevzdán sebedůležitosti, jež přechází v polopatičnost. Myslím, že o své lidskosti by nás Pitt přesvědčil i hraním, ne předčítáním monologů záživných asi jako ty textům, které musí Pitt předčítat otci (má to být nějaká paralela?) Nemám problém, že ten film pracuje s fyzikou a logikou vesmíru s dětskou naivitou dobrodružství Smolíkových. Nemám problém s tím, že je v něm pěstní souboj Brada Pitta s paviánem ve stavu beztíže. Takový už je život. Jde v tom asi hledat symbolismus lidského zápasu se svou přirozeností, že jo. Nicméně stejně se mi nedaří zbavit pocitu určité doslovnosti a banality, která všechny ty "chyby" prostě nezvládá legitimizovat. Když se člověk hodně snaží, snad si nějaká podivná rozhodnutí jde vyargumentovat - ale nakonec mám pocit, že se snažím obelhat sám sebe a aktivně ten film záplatuju. 50 % ()
Galerie (35)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (22)
- Složka s informacemi o jaderných zbraních určených k likvidaci projektu Lima nese označení „52B“. B-52 je označení vojenského letadla firmy Boeing, které v roce 1952 poprvé vzlétlo jako nosič jaderných zbraní USA. (awful)
- James Gray a kameraman Hoyte Van Hoytema se inspirovali autentickými záběry ze skutečných letů do vesmíru. (ČSFD)
Reklama