Reklama

Reklama

I děti v přetechnizované civilizaci potřebují pohádkové příběhy a paní Pohádka je zve do svého světa. Drvoštěp jde se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou, do lesa. Zatímco otec pracuje, děti sbírají jahody. Zabloudí však hluboko do lesa a ztratí cestu zpátky. Po zlověstné noci se ocitnou před chaloupkou z medových perníčků. Při olupování perníku je přistihne ježibaba: hubeného Jeníčka zavře do klece, aby si ho vykrmila, a z baculaté Mařenky si udělá pomocnici. Nad oběma dětmi však bdí dobrotiví andělé, zjevují se jim ve snu a vzbuzují naději na záchranu. Když se ježibaba rozhodne děti upéci, Mařenka s Jeníčkem ji obratně strčí do pece místo sebe. Pec exploduje a ze zrůdných babic, které se dosud točily kolem čarodějnice, se stanou děti. Mařenka jim vrátí jejich srdíčka, zakletá ježibabou v perníčcích. Všichni radostně tančí na palouku před chaloupkou, když se objeví zoufalí rodiče, kteří Jeníčka a Mařenku po celou dobu hledali.
Perník na chaloupku dodala firma Pulchart, Praha - Libeň. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem v roce 1927. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (41)

kajas 

všechny recenze uživatele

Když jsem před nějakými čtyřmi lety do své bakalářky o filmových adaptacích českých pohádek napsala větu, že ve třicátých letech nevznikla žádná kvalitní pohádková adaptace, netušila jsem, na jaké klenoty o několik let později narazím. Národní filmový archiv totiž nedávno zpřístupnil dva pokusy o zfilmování grimmovských klasik. Stačí, když se podíváte na kousek, a pochopíte, že tady neměl soudnost vůbec nikdo - přes všechny bizarní scény mi ale ve výsledku nejvíce vadily prkenné herecké výkony hlavních představitelů, zejména Mařenka byla vážně "libová". ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Tohle je opravdu bizarní. Po státotvorném začátku s takřka budovatelským étosem nastupuje dosti neobvykle zpracovaná klasická pohádka. Po pravdě řečeno, nejpitomnější je na tomto zpracování to, co je z té původní pohádky převzato. Děti jsou otravné, zvláště ta obtloustlá Mařenka, čarodějnice hrubě přehrává a její výkon spolehlivě doráží vycpaný kocour. Ale ty snové a fantazijní scény s baletícími zvířaty a bájnými figurami v magicky nasnímaném lese mají své své kuriózní kouzlo popř. jsou pěkně děsivé. Nebýt ten film z r. 1933 podezříval bych režiséra, že experimentoval s LSD. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

První český zvukový pohádkový balet je určen milovníkům vpravdě nevšedních filmových zážitků 1) Spoiler. Hladová čarodějnice s vycpanou kočkou na rameni vyhlíží v magické kouli potravu. Uvidí vychrtlého Jeníčka a obézní Mařenku. Pak letí na koštěti (zážitek jen pro otrlé). Jeníček a Mařenka potkají žáby lidské velikosti, víly a pak celé procesí andělů. Mezitím se ladné víly převléknou za odpudivé čarodějnice (zvané dívenky) a pod vedením Smrtky trhavě poskakují, čímž snad demonstrují vládu nečistých sil. 2) Abych nezapomněl: úvodem filmu promluví Tomáš Garrigue Masaryk (ano, čtete správně). Zatím jste jenom děti. Jaro vašeho života je krátké... 3) 41letý Oldřich Kmínek si svůj čtrnáctý film vymyslel, napsal, režíroval a produkoval. V této době je již devět let soudním znalcem pro obor film. Ještě ho čekají další čtyři snímky. 4) Roli Mařenky nabídl režisér své 5leté dceři Dádě, která ji s povděkem přijala. 45letá působivá Milka Balek-Brodská se laskavě ujala role ježibaby. 5) Perník na chaloupku dodala fa Pulchart, Praha - Libeň! ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Musel jsem se podívat, v kterém roce vznikly filmy jako Funebrák, Hadimrška, Lelíček, Kantor Ideál... Chápu, že v dřevních dobách udělat slušný zvuk a dokonce ho pořádně nasynchronizovat muselo dát pěknou fušku, jenže tady nefunguje nic - střih je zcela zmatený a občas připomíná současné zpravodajské šoty, kdy se kus věty mluvícího vystřihne, ale obraz se mezitím samozřejmě pohne; masky jsou jak z posledního dětského karnevalu; ježibabě byl vnucen skřípavý smích, který už mne po sto prvé skutečně jen hodně rozčiloval, abych to řekl kulantně (přitom herečka ježibaby jediná tady něco hraje); dialogy psal dement ("půjdeme tudy", " tak jo"); a ta úvodní socialistická scéna (ve 30. letech!) dokonce s Masarykem měla znamenat co? Ale už tak nějak chápu, proč Voskovec s Werichem měli hru a film Hej rup!, bo taky tíhli v té době k socialismu. A co jsem nepochopil, pořád se tam někdo modlí, dokonce andělé sestoupí v hojném počtu (naprosto únavné defilé postav, kterému se vyrovná jen následný měsíční tanec pravděpodobně barové striptýzové tanečnice, podle vzhledu), ale nakonec jen uloží děti do mechu? A pak koukají z nebeského okna dalekohledem, jak to děcka sama zvládla? A kde mankote je v původní pohádce to o zachráněných (pravděpodobně předtím sežraných) dětech (ačkoliv tady moc o děcka nešlo), kterým chybí srdíčka a ta jsou v perníku? Ale kdo mě nejvíc iritoval, byla tlustá a naprosto hnusná i na holčičku Mařenka. Ach, ten nepotismus. Jinak ale jo, oceňuju snahu natočit něco, co se vymykalo, pokus dostat balet do filmu a že se natáčelo chvílemi fakt v reálech, což muselo dát fušku. ()

Karlos80

všechny recenze uživatele

"Poslyšte, osobo, ptám se Vás, jestli tudy nešly dvě děti?" Tak toto je jen malý úlomek (replika) a asi i ten nejznámnější dialog z celé této klasické pohádky v režii zatracovaného režiséra Kmínka. Nic víc si z toho nepamatuji, pamatuji si že jsem to v dětství viděl, ale to už je nějaký ten pátek:-) Oblíbená, nejklasičtější a že by i "právem" zapomenutá československá pohádka? To se mi nechce věřit.. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Perník na chaloupku dodala firma Pulchart z pražské Libně. (Karlos80)

Reklama

Reklama