Obsahy(2)
I děti v přetechnizované civilizaci potřebují pohádkové příběhy a paní Pohádka je zve do svého světa. Drvoštěp jde se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou, do lesa. Zatímco otec pracuje, děti sbírají jahody. Zabloudí však hluboko do lesa a ztratí cestu zpátky. Po zlověstné noci se ocitnou před chaloupkou z medových perníčků. Při olupování perníku je přistihne ježibaba: hubeného Jeníčka zavře do klece, aby si ho vykrmila, a z baculaté Mařenky si udělá pomocnici. Nad oběma dětmi však bdí dobrotiví andělé, zjevují se jim ve snu a vzbuzují naději na záchranu. Když se ježibaba rozhodne děti upéci, Mařenka s Jeníčkem ji obratně strčí do pece místo sebe. Pec exploduje a ze zrůdných babic, které se dosud točily kolem čarodějnice, se stanou děti. Mařenka jim vrátí jejich srdíčka, zakletá ježibabou v perníčcích. Všichni radostně tančí na palouku před chaloupkou, když se objeví zoufalí rodiče, kteří Jeníčka a Mařenku po celou dobu hledali.
Perník na chaloupku dodala firma Pulchart, Praha - Libeň. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem v roce 1927.
(oficiální text distributora)
Recenze (41)
Když jsem před nějakými čtyřmi lety do své bakalářky o filmových adaptacích českých pohádek napsala větu, že ve třicátých letech nevznikla žádná kvalitní pohádková adaptace, netušila jsem, na jaké klenoty o několik let později narazím. Národní filmový archiv totiž nedávno zpřístupnil dva pokusy o zfilmování grimmovských klasik. Stačí, když se podíváte na kousek, a pochopíte, že tady neměl soudnost vůbec nikdo - přes všechny bizarní scény mi ale ve výsledku nejvíce vadily prkenné herecké výkony hlavních představitelů, zejména Mařenka byla vážně "libová". ()
Tohle je opravdu bizarní. Po státotvorném začátku s takřka budovatelským étosem nastupuje dosti neobvykle zpracovaná klasická pohádka. Po pravdě řečeno, nejpitomnější je na tomto zpracování to, co je z té původní pohádky převzato. Děti jsou otravné, zvláště ta obtloustlá Mařenka, čarodějnice hrubě přehrává a její výkon spolehlivě doráží vycpaný kocour. Ale ty snové a fantazijní scény s baletícími zvířaty a bájnými figurami v magicky nasnímaném lese mají své své kuriózní kouzlo popř. jsou pěkně děsivé. Nebýt ten film z r. 1933 podezříval bych režiséra, že experimentoval s LSD. ()
První český zvukový pohádkový balet je určen milovníkům vpravdě nevšedních filmových zážitků 1) Spoiler. Hladová čarodějnice s vycpanou kočkou na rameni vyhlíží v magické kouli potravu. Uvidí vychrtlého Jeníčka a obézní Mařenku. Pak letí na koštěti (zážitek jen pro otrlé). Jeníček a Mařenka potkají žáby lidské velikosti, víly a pak celé procesí andělů. Mezitím se ladné víly převléknou za odpudivé čarodějnice (zvané dívenky) a pod vedením Smrtky trhavě poskakují, čímž snad demonstrují vládu nečistých sil. 2) Abych nezapomněl: úvodem filmu promluví Tomáš Garrigue Masaryk (ano, čtete správně). Zatím jste jenom děti. Jaro vašeho života je krátké... 3) 41letý Oldřich Kmínek si svůj čtrnáctý film vymyslel, napsal, režíroval a produkoval. V této době je již devět let soudním znalcem pro obor film. Ještě ho čekají další čtyři snímky. 4) Roli Mařenky nabídl režisér své 5leté dceři Dádě, která ji s povděkem přijala. 45letá působivá Milka Balek-Brodská se laskavě ujala role ježibaby. 5) Perník na chaloupku dodala fa Pulchart, Praha - Libeň! ()
Musel jsem se podívat, v kterém roce vznikly filmy jako Funebrák, Hadimrška, Lelíček, Kantor Ideál... Chápu, že v dřevních dobách udělat slušný zvuk a dokonce ho pořádně nasynchronizovat muselo dát pěknou fušku, jenže tady nefunguje nic - střih je zcela zmatený a občas připomíná současné zpravodajské šoty, kdy se kus věty mluvícího vystřihne, ale obraz se mezitím samozřejmě pohne; masky jsou jak z posledního dětského karnevalu; ježibabě byl vnucen skřípavý smích, který už mne po sto prvé skutečně jen hodně rozčiloval, abych to řekl kulantně (přitom herečka ježibaby jediná tady něco hraje); dialogy psal dement ("půjdeme tudy", " tak jo"); a ta úvodní socialistická scéna (ve 30. letech!) dokonce s Masarykem měla znamenat co? Ale už tak nějak chápu, proč Voskovec s Werichem měli hru a film Hej rup!, bo taky tíhli v té době k socialismu. A co jsem nepochopil, pořád se tam někdo modlí, dokonce andělé sestoupí v hojném počtu (naprosto únavné defilé postav, kterému se vyrovná jen následný měsíční tanec pravděpodobně barové striptýzové tanečnice, podle vzhledu), ale nakonec jen uloží děti do mechu? A pak koukají z nebeského okna dalekohledem, jak to děcka sama zvládla? A kde mankote je v původní pohádce to o zachráněných (pravděpodobně předtím sežraných) dětech (ačkoliv tady moc o děcka nešlo), kterým chybí srdíčka a ta jsou v perníku? Ale kdo mě nejvíc iritoval, byla tlustá a naprosto hnusná i na holčičku Mařenka. Ach, ten nepotismus. Jinak ale jo, oceňuju snahu natočit něco, co se vymykalo, pokus dostat balet do filmu a že se natáčelo chvílemi fakt v reálech, což muselo dát fušku. ()
"Poslyšte, osobo, ptám se Vás, jestli tudy nešly dvě děti?" Tak toto je jen malý úlomek (replika) a asi i ten nejznámnější dialog z celé této klasické pohádky v režii zatracovaného režiséra Kmínka. Nic víc si z toho nepamatuji, pamatuji si že jsem to v dětství viděl, ale to už je nějaký ten pátek:-) Oblíbená, nejklasičtější a že by i "právem" zapomenutá československá pohádka? To se mi nechce věřit.. ()
Galerie (3)
Photo © Film Europe
![Perníková chaloupka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/164/949/164949966_00a613.jpg)
Zajímavosti (3)
- Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem Perníková chaloupka (1927). (Karlos80)
- Milka Balek-Brodská hrála poprvé čarodějnici z této pohádky v její němé verzi Perníková chaloupka (1927). (NinadeL)
- Perník na chaloupku dodala firma Pulchart z pražské Libně. (Karlos80)
Reklama