Wonder Woman 1984

Čekal jsem to horší dle tragických recenzí, ale není to až tak špatné. Nejlepší je hned úvod, kde je olympijský turnaj Amazonek a ten byl úchvatný, potom se děj výrazně zpomalí a na komiksovku je zde překvapivě málo akce a ikdyž na ní dojde, tak příliš za moc nestojí. Bavil mě však nápad s plněním přání, díky kterému jsem se nenudil a Pedro Pascal snad poprvé hereckým projevem nezaujme. Vidět film v kině, tak zklamaný odcházím, ale doma mi to na průměr v pohodě vyšlo. Příběh***, Akce***, Humor**, Násilí>Ne, Zábavnost***, Hudba*****, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí***. 5.5/10. (30.12.2020)

Kdybych už nikdy v životě neviděl žádný film od Patty Jenkins,vůbec by mi to nevadilo. Ne že bych se na její Wonder Woman 1984 nějak extra těšil nebo se řadil k velkým fandům jedničky, ale ty dvě a půl hodiny s Gal Gadot mi ubíhaly stejně rychle jako třeba třicetiletá válka. A jsem přesvědčený, že za to může režisérka, která prostě blockbustery a akční filmy nezvládá. WW1984 má extrémně přepálenou stopáž a bohužel většinu z ní tvoří naprosto bezvýznamná vata. Zasazení do osmdesátých let mi moc nedávalo smysl a film by se mohl odehrávat téměř kdykoliv před Batman vs. Superman. Prakticky nic se tu neděje a když už dojde na akci, je přinejlepším průměrná. Jediné světlejší momenty jsou romantické scény, ve kterých se film může opřít o Chrise Pinea. Největší problémale vidím v tom, že Jenkins chtěla očividně natočit něco, co by připomínalo prvního a druhého Supermana. Tedy naivní komiksovku s jednoduchou zápletkou, snadno rozlišitelným dobrem a zlem a spoustou naděje a optimismu. Nic proti tomu. Jenomže výsledek připomíná spíš Supermana 3 a 4, což fakt nejsou dobré filmy. Celkově Wonder Woman 1984 nepůsobí jako velkofilm z roku 2020, ale jako něco, co vzniklo dva roky před prvním Iron Manem, kdy v Hollywoodu pořád ještě nikdo moc nevěděl, jak zacházet s komiksovými hrdiny a hrdinkami a celý superhrdinský žánr se ještě hledal. A ne, nemyslím to jako pochvalu za oldschool přístup. Jenkins jednoduše natočila ne starosvětský film, ale film, který působí extrémně staře. Krom hezkých kostýmů a výpravy vlastně moc nevím, co na něm chválit a proč bych ho měl komukoliv doporučit. (28.12.2020)

Patty Jenkins je dobrá režisérka, ale tentokrát ji pustili i ke scénáři, kde leží jádro pudla. Nemusím rozebírat nepříjemné implikace toho, že navrátivší se love interest Steve (božanský Chris Pine) obývá tělo jiného muže (yikes...), že legendární nemesis Cheetah je tu naprosto zbytečně nebo že je zkrátka divné, že Diana po Stevovi truchlí i po 70 letech - nemám nic proti tomu, že si ho "vypřála", ale nemohlo to být zkrátka třeba proto, aby si řekli konečné sbohem nebo něco podobného? Ale blbé je, jak je scénář plytký, jeho příběh nedotažený a kolik je tam logických mezer. Film nám chce narvat do chřtánu poselství, že se nemáme nechat oblbovat sny, přijmout realitu, nepodvádět atd. atd. ve formě, kterou by si nedovolily ani filmy z roku 1984. A propos - čekala jsem mnohem větší nostalgickou eightees notu, nebo alespoň důvod, proč se film odehrává v této dekátě. Marně. WW se zkrátka jen nese na moderní retro vlně. Ráda se někdy dozvím, do jaké míry má v tomhle bordelu prsty samotné studio. Tohle se fakt nepovedlo. (09.01.2021)

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe. (26.12.2020)

„Tohle všechno je umění." „Jooo, aha..." „Tohle je koš." Na základě komentů a mizerného hodnocení jsem očekával hrůzu, ale nakonec jsem dostal solidní snímek, který, kdyby byl o hodinu sestříhán, hodnotil bych výše. Dva filmy - Steven poznává budoucnost a Ohrožení světa - se ne zrovna šťastně spojily v jeden. V úvodu skvělá soutěž připomínající H. Pottera a pak loupež v obchodním středisku navnadily. Nu a pak se rozjely dvě linie, které si moc nerozuměly. Respektive na jedné straně musely naštvat ty, co chtěly dech beroucí jízdu až do konce, na druhé zase ty, co by si užili jen tu romanci. Skvělá kamera, parádní hudba - ano, Zimmer nezklamal - a několik dalších výborných scén - průlet ohňostrojem, útok na konvoj či souboj šelem. A osobně mě velmi potěšilo létání, kdy jsem se dočkal momentu, který jsem si v té chvíli přál, jak Wonder Woman zaujala klasickou pozici Supermana. Čekal jsem více retrohudby, ale potěšili mě Frankie Goes to Hollywood. Milé pak bylo mezititulkové cameo, kdy si autoři vzpomněli na seriálovou Wonder Woman Lyndu Carterovou - fakt milé. Čím více o filmu přemýšlím, tím se utvrzuji v tom, že není pro běžného diváka. Kdo ale miluje comicsy a dobrodružství, nemůže prostě dávat odpad, protože to si tenhle film zkrátka nezaslouží. Respektuji ovšem názor druhých a nedštím na ně síru a oheň. Mrzí mě, že jsem film neviděl v kině, ale třeba ještě bude..... po druhém zhlédnutí jsem přidal * (01.01.2021)