Důvěrný nepřítel

Když už Karlu Janákovi odrostly hvězdy jeho mládežnických filmů, je třeba poohlédnout se u slovenských sousedů a poprat se o vnady Gabriely Marcinkové. Mimoto je dobré radikálně změnit tvůrčí žánr, nejlépe skočit do mysteriozního thrilleru a přidat špetku scifi, a za tímto účelem prošmejdit jeden moc sofistikovaný a o nic méně záhadný dům vládnoucí inteligentním komunikačním systémem, který je ve fázi testování, a který je k dispozici k obydlení firmou, co své zaměstnance vystavuje rizikům vyspělé technologie. Mladý manželský pár může v odlehlé končině kdesi na Slovensku užívat luxusního komfortu, které má honosné sídlo dostatek, jen už jaksi nikdo moc nepočítá, že se testovaná technologie může vzepřít svému naprogramování, a je-li v jejím působišti sličný objekt, může to vyústit v naprosto nepředloženou obsesi. Janák se pustil do hodně nezoraného žánrového pole, co v česko-slovenské kinematografii nemá prakticky žádné zastoupení, snad jen vzdálená reminiscence pradávné scifi "Babičky, dobíjejte přesně!" se dá nějakým způsobem s tímhle spojit. Smíšeným diváckým reakcím se ale vůbec nedivím. Výsledek je místy neotřelý a zajímavý, místy se ale tvůrci až tak nevyznamenali a jejich urputnost a sofistikovaná technologie má i jemný parodický náběh. Vedle toho se film nedrží reálných propriet, dost mysteriozně pak třeba působí nápis "Police" na slovenských policejních vozech. A servis product placementu se také nemálo činí. Ať už tedy film provází nejednoznačné přijetí, nebo se to s ním má jakkoliv, jde rozhodně v rámci české a slovenské tvorby o neotřelý a pozoruhodný počin. Může se jakkoliv zdát, že scénář má svá zjevná (logická) zakolísání, určitě nelze prohlásit, že by autoři u něj nepřemýšleli (viz inteligentně pojaté závěrečné pojednání). Technické hledisko není nijak ostudné, ovšem je třeba mít na zřeteli, že západní konkurence nevyhynula, takže tak. Hlavním motorem je (českým divákům neokoukaná) Gabriela Marcinková, která z ordinace seriálového doktora Martina přesídlila do další, ještě méně osídlené oblasti, kde se nebála ukázat nahou kůži, masturbovat ve vaně a rozjímat s Dickem, který má podstatně menší herecký prostor a vystačí si s ním. Nečekaně úspěšně a propracovaně se Janákovi daří pracovat s určitou scenáristickou naivitou, která se do filmu vkradla. Divák je tak vystaven hned několika možnostem, kdo že má na svědomí pronásledování ústřední postavy. Na scéně se kupříkladu zjeví extrémně podezřelý soused (Ondřej Malý), co potvrzuje tvrzení o tom že není Malých rolí. Je však každému jasné, že věci se mají jinak, takže stín podezření (kohokoliv a čehokoliv) nemá potřebný účinek. Janák a spol. se popasoval s neotřelým námětem nevšedně, příběh postupně gradoval i pod orchestrální taktovkou Ondřeje Brzobohatého a vypiplanou kamerou Martina Šáchy. Když už máme chytré telefony, chytré televizory, proč by do této rodiny nemohl přibýt jeden chytrý dům. Napínavá hra v jeho prostorách i mimo ně může směle začít. 8/10 (17.04.2019)

Do kina jsem šel s nulovým očekáváním, avšak v některých momentech filmu jsem byl, k mému velkému údivu, příjemně překvapen. Důvěrný Nepřítel má totiž zajímavou nosnou myšlenku, což v kombinaci s temnějším tónem filmu a faktem, že na něčem podobném se ve skutečnosti vážně pracuje a některé fragmenty této technologie jsou dostupné již dnes, vytváří tísnivou a vtahující podívanou. Bohužel, celý tento slibný start zcela zanikne v tváří tvář děravému scénáři, velkému množství “WTF” momentů a neúměrné délce. Ve finále tedy dostaneme snímek, jehož celkové ambice dalece převyšují schopnosti tvůrců. Škoda, potenciál natočit skvělý film zde vážně byl. PS: Gabrielu Marcinkovou chci domů! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (01.09.2018)

Sice tam mám pár nelogičností, ale v globale se to povedlo, líbil se mě i úplný závěr. Teda, ale na chytrej dům pánové zapomeňte, představa, že si do takovýho chytráka dotáhnete samici a dům zahlásí, že parametry této samice se neslučují z parametry včerejší samice a nebo, že by nám dům už nevydal další pivo, protože jsme už podle něj na sračky a krom tchýně nebo ženy se budeme dohadovat o našem chlastání ještě s domem, to potěš koště. A to už vůbec nemluvím o vizi, že to udělá ženský procesor (skvěle zahráná scéna Gabinko), tady bychom si chlapi zahrávali vysloveně s ohněm. Herecky se mě hrozně líbila Gabriela Marcinková a to nejen herecky, Vojta mě tentokrát nesral a Karel Janák moc příjemně překvapil. (30.12.2018)

Kokos, nechcel by som vidieť tie účty za taxi. A kuriér? Už vidím jeho reakciu, keď toľkokrát po sebe zbadal, kam má doručiť kyticu/balík. Ale irónia bokom, tento film si ju prekvapivo nezaslúži. Prekvapivo preto, že trailery boli príšerné a výsledok taký nie je. Prekvapivo aj preto, že zápletka o mega-inteligentnom futuristickom dome môže pôsobiť naivne. Ale naozaj? Pozrime sa na techniku, akú sme mali v 90. rokoch a akú máme dnes. Rozdiely sú priepastné. Už dnes máte nehnuteľnosti, ktorých počítačové systémy vás vedia upozorniť, že vášmu plnotučnému mlieku v chladničke končí trvanlivosť alebo dokážete z roboty smartfónom zapnúť vysávač. Takže po tejto stránke som s Dôverným nepriateľom nemal problémy. Kto to považuje za sci-fi, tak proste nejde s dobou, hoc samozrejme áno, tvorcovia o pár rokov predbehli dobu, čo sa týka niektorých záležitostí. Takisto som nemal problém s hercami. Gabrielu Marcinkovú sledujem pri práci už pár rokov a je to profesionálna sympaťáčka. Vojtěch Dyk je vyrovnaným, prirodzene suverénnym partnerom. Z vedľajších úloh zaujmú Zuzana Porubjaková ako veselá kamoška, Pavel Rímský ako kurátor, Ady Hajdu ako tajomný šéf firmy a Ondřej Malý ako ešte oveľa tajomnejší sused (s vlčiakom). Snáď len Roman Luknár je v úlohe detektíva wtf, tak ale aspoň je sranda. K tomu krásna výprava parádneho domu v super prírode. Páčilo sa mi aj to, že film nie je dabovaný a Česi rozprávajú po česky a Slováci po slovensky. Snímka od začiatku disponuje kvalitnou, príjemne zimomriavkovou atmosférou. Tušíte, že niečo nie je OK a že sa to skôr alebo neskôr vymkne spod kontroly a začnú sa diať znepokojujúce škaredosti. Tento naliehavý, vtieravý pocit znásobuje Brzobohatého thrillerová hudba. A nechýbajú nahotinky. Nanešťastie, asi 20 – 25 minút pred koncom sa to tvorcom celé začne rozpadávať, dostávať to trhliny (až praskliny), logika definitívnu odchádza na dovolenku (a už sa nevráti), správanie postáv nedáva zmysel a dom sa začína správať ako Skynet. Záporne by som hodnotil aj agresívny strih, vinou ktorého vypadávajú kľúčové okamihy. V jednej chvíli osoba X nájde u seba doma osoby Y a Z, ktoré tam nemajú čo robiť, škaredo sa na ne zadíva, STRIH, obe osoby vychádzajú z jej domu. Alebo vrátnik vo firme povie zdanlivo šokujúcu vetu o „testovaní ľudí“. Čakal som, čo sa z toho vyvinie a ono nič, už sa k tomu v priebehu filmu nikto nevrátil (z toho súdim, že film sa dosť drasticky prestrihával a pôvodne bola zápletka o niečom úplne inom). A že by Andrej nepoznal bývalého kolegu? Koncový twist to nezachráni. Napriek tomu som mal z návštevy kina pozitívne dojmy, pretože počas leta na Myjave kino z kamennej budovy prechádza do areálu Trnovce. Temné a hlboké lesy, nad hlavou vám žiaria hviezdy, okolo hlavy lietajú svetlušky a uprostred toho kino. Wow. Amfiteáter Trnovce, Myjava 2018 (17.08.2018)

Slovenská současná herecká generace je na tom mnohem lépe než ta česká. Vynikne to obzvláště zde, kde skvělá Marcinková má tvořit pár s naprosto nevěrohodným Dykem, který se tváří jako vždy unyle. Samotný film má dobře vystavěnou atmosféru, nebýt pokusu o automobilovou honičku, ani bych nenašla zásadní chybu. Upřímně, není to na čisté 4, ale tak nízké hodnocení, jakým snímek častují místní uživatelé, si film nezaslouží. (09.02.2019)