Blot in a Fairy Tale
Režie:
Ota KovalScénář:
Ota KovalKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Milena Steinmasslová, Josef Patočka, Oldřich Velen, Vladimír Hrabánek, Zita Kabátová, Eva Svobodová, Hana Brejchová (více)Obsahy(1)
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Kromě ústřední písničky mě tahle pohádka vždycky přišla taková suchá. Bez humoru, bez příběhu, a setkání se světem a postavami Ladových obrázků i Ladou samotným takové až přespříliš pietní a o ničem. Také celé obrazové podání působí chudě, studiově a televizně, a těch pár externích záběrů ze sídliště a metra jako nic moc. ()
Netradiční "Arabelina cesta" z našeho světa do pohádky, na kterou je možno se dívat jako na takovou filmovou výstavu obrazů Josefa Lady. Pro mě je Kaňka do pohádky obrovským překvapením. I dnes, téměř 40 let po jejím vzniku, je to krásná pohádka, která je v mnohém lepší než ty naše současné. Natočena je takovým tím moderním stylem ala Jindřich Polák či Václav Vorlíček. Z našeho světa se kaňkou v knížce cestuje do pohádkového světa Josefa Lady a stejně tak zase nazpátek. Malá Vendulka díky tomu objevuje, jak se žilo na začátku 20. století. Naopak kluk z ladovského světa je vykulený tím naším světem. A nejlepší podle mě byla kráva v metru. [2862. hodnocení, 37. komentář, 58%] ()
Podobně depresivní jako starší Kočičí princ (rodinné poměry hlavní postavy jsou přinejmenším zarážející - nouzí sice podle všeho netrpí, ale Vendulku jako jediné dítě ze všech nikdo nevyzvedne ze školy, nepřítomný otec dceru komanduje z pokynů na magnetofonové nahrávce, a když se obě děti záhadně ztratí, lhostejný otec uklidňuje matku, že se určitě do 10 minut objeví, a to vše se odehrává v kulisách pražského panelákova, vůči němuž je do kontrastu postaven idylizovaný svět Ladových časů), který však měl alespoň náznak nějakého příběhu a směřovalo to odněkud někam, kdežto Kaňka do pohádky je tou - takřka dadaistickou - bezdějovostí, mluvícími zvířaty a jednoduchými popěvky k uzoufání nudná a až infantilně hloupoučká - snad že to bylo natočené vyloženě pro malé děti, nevím, ale vydržet to do konce se rovnalo čistému utrpení. Z dnešního pohledu zde zaujme jen mladičká okouzlující Milena Steinmasslová coby Vendulčina filmová matka (obě herečky dělí věkový rozdíl pouhých 17 let) a úvodní scéna natočená před - dnes již bohužel neexistující - budovou Transgasu (který je zde nepochopitelně vydáván za základní školu), jakož i několik záběrů ze stanice metra Chodov, tehdy zvané Budovatelů. ()
Rodiče si pořizují děti, ale pak na ně nemají mnohdy čas. A co taková vnímavá a citlivá Vendulka má potom za život? Naštěstí cv pravou chvilku naráží na knihu J.Lady, a ta jí umožní zažít pěkné dobrodružství. Ale parta syčáků nepřeje citlivým dětem a tak ničí krásu dětského života, a přece se dobro nakonec ukáže a Verunka a vytáhne chudáka Ondru z bryndy, jako pravá žena do nepohody? kdo z nás by si v dětství nepřál poprocházet se po Ladově krajině a vesnické idylce? Já bych se jen vyhnul vesnickým rvačkám a za kámoše bych chtěl mít MIKEŠE! Ten udělal kariéru a to prosím bez protekce, sám, díky své jedinečnosti, že jako kocourek mluvil a měl rozumu na rozdávání. A perfektní výchovu od své babičky! ()
Stejně jednoduché a naivní jako Ladovy obrázky, někde napůl cestě mezi filmem a levnou studiovou televizní pohádkou. Scénář působí jako by natočili jeho první pracovní verzi a scény občas působí poněkud ztuhle a křečovitě, stejně jako některé herecké výkony. Navzdory tomu všemu je to milá, netradiční a dětsky bezprostřední blbinka, která má stále své kouzlo, nádherně dětskou fantazii, má skvělou Žanetu a také Františka Husáka, který si geniálně užívá epizodní roličku zaměstnance Ztrát a nálezů. Bylo milé to zase po letech vidět a stejně jako v dětství, i dnes bych takovou kaňku do Ladových obrázků bral všemi deseti. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (3)
- Odborným poradcem byla Alena Ladová. (NinadeL)
- Když v metru železniční personál chytá krávu, tak je vidět název stanice „Budovatelů“. Stanice se dnes nazývá „Chodov“ a natáčení v této stanici skutečně proběhlo. (Jan.Kanak)
- Josefa Ladu hraje Josef Patočka. (NinadeL)
Reklama