Valerian a město tisíce planet

Není to tak, že by film neměl co ukázat. Ale nedokáže překvapit. Je třeba ocenit, že z toho je konečně zase cítit TEN Besson, který nějakým způsobem posouval hranice evropského filmu. Ale bohužel je tentokrát až příliš amerikazovaný (stačí porovnat zdejší hudební výstup s tím z Pátého elementu). Celek ale nenudí, tempo tomu nechybí, hlášky jsou pravidelně dávkované a vizuál je pětihvězdičovký. Absence prvku překvapení, silného záporáka a zajímavého hlavního hrdiny (Dane DeHaan bohužel profiluje svou postavu jako pouhého namyšleného spratka) to táhne dolů, ale ve výsledku jde o jeden z těch chutnějších blockbusterů, jaké letošní rok zatím nabídl. Velký palec nahoru za Caru Delevigne, která si hodně scén krade pro sebe. (19.07.2017)

Copak Valerián, toho jsem si v tomhle nebetyčném meziplanetárním kolotoči všimnul až když ho Laurélie měla na obličeji. Ta blonďatá spasitelka Galaxie měla tak šikovně naštvaný kukuč, že bych jí taky klidně slíbil svatbu jen aby se mnou jela na pláž. Nikdo mi nevysvětlil, proč všechny časoprostory zachraňují zrovna jediní dva puberťáci ve Vesmíru, nikdy se asi nedozvím ani to, co měly znamenat ty štěky celebrit a celebritiček, ale vem to čert. Po průchodu kolem poutače jsem byl připraven na kinematografické mučení mých očí, jenže ono je to vážení mnohem zábavnější než kdejaká festivaly opěvovaná komedie roku. Takže, Lucu Bessone, Pěkně dobře! (29.07.2017)

Úžasný, osvěžující, živoucí, odpočinkový a příjemně jiný - byť méně, než bych si přál. Hrozně mě mrzí, že Valerian pravděpodobně zlomil Bessonovi vaz, minimálně co se týče velkorozpočtových snímků. Na tenhle film budu koukat zas a znova, tak jako na Pátý element. Vůbec se nedivím, že z toho i Verbal v první půlce komentu nějak vyměknul. (10.12.2017)

„OD ZAČÁTKU S NÁMI MANIPULOVALI…“ /// Až dětinsky vyserepetičkovaný, barevný a přeplácený. Duo agentů jako od Kigsmanů, možná víc týnejdžersky atraktivní a Bessonova představa Pandory. Možná… Přeplácanost všeho druhu naštěstí nevohrožuje příběh a já obdivuju tu studnici nápadů – co krok to prd… teda spíš nějaká zajímavost (svět, příšery, živočichové, postavy). Jednoduchej příběh a přepálená stopáž, která ovšem díky těm serepetičkám nemá moc hluchejch míst. Prachsprostá zábava. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiks „Valérian a Laureline“, kterej udělali Jean-Claude Mézières a Pierre Christin, neznám. 2.) Když tvořím dějiny, jdou životy stranou. 3.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (03.02.2018)

Jednoho až zahřeje u srdce, když vidí, jak je pro Bessona Valerian pravým Prvním elementem. Komiks sice neznám, ale ta úcta k látce a až dětinské opečovávání všeho, co s jejím světem souvisí, mi přivodilo nejeden úsměv. Bohužel se ale opečovává něco, co ani nejde nazvat staromilským, ale jen zastaralým. Vzhledem k roku vzniku předlohy je nefér vyčítat, že něco podobného jsme už viděli nesčetněkrát, ale na Alfě se bohužel žádné dějové překvapení nekoná. To je mi zároveň hrozně líto, protože zvěsti o nejlepší vizuální stránce poslední dekády nelhaly. Každý průlet, skok nebo vodní výlet bere dech každým dalším pixelem a smazává tak další pomyslnou hranici digitálních efektů. Že se tomu tak děje v několika ledabyle poslepovaných epizodkách, kterými se neuměle táhne ústřední tuctová linka, je bohužel jen k jednomu velkému povzdechu. Na úkor obrazové stránky navíc trpí vývoj charakterů, protože právě ústřední Valerian má očividně za úkol jenom protivné hlášky a občasnou akční eskapádu. DeHaanův specifický výraz k antihrdinům přímo svádí, ale v tomto případě krutě nevyšel. Královnou se tak bez větší snahy stává Cara, která by snad právě díky přirozené Laureline mohla vykročit k hvězdným rolím psaným na tělo. (21.07.2017)