Všechno bude fajn

Hitovka "Všechno bude fajn" mi teď bude znít v hlavě ještě pěkně dlouho. Povedených scének a gagů bylo o dost víc než těch nepovedených, skoro škoda, že z toho není regulérní "velký" film, podle mě by to šanci mělo :) A fakt bych moc rád viděl brněnskou kru kolem Kotziana, která už měla totálně nabito, že Robin udělal agitku pro Žít Brno, když tam přišli a zjistili, že ... ani ne :) to muselo být strašný zklamání. (12.09.2017)

„Rozvrhnout 14 tisíc hrubého na jídlo, nájem a plínky, to je dnešní brněnský funkcionalismus.“ Asi na žádný jiný český film za poslední roky jsem se netěšil víc. A přestože má očekávání byla vysoká, tenhle „laskavě-anarchistický“ film je snad ještě překonal. Nevím, jak moc záleží na tom, zda divák v Brně někdy žil či ne, já se ale bavil královsky. I když je dobré dodat, že jde hlavně o satiru. Brutálně vtipnou, politicky nekorektní a hořkou zároveň, takže někdy film krapet sklouzává do lehké deprese, ovšem vzápětí je z ní vytržen nějakou vtipnou situací. Nejvíc mě asi bavily vstupy našeho „průvodce“ (při zmínce o doplácení půlky potratu ve stravenkách jsem se svíjel v křečích smíchy), ale těch frků i z úst ostatních aktérů si divák užije dosyta (vede „laktační guerilla“). A když si k tomu připočtu ještě milé rozloučení s „jemnou“ úpravou Knockin‘ on Heaven’s Door, musím dát zcela neobjektivních 5*. „On to jako Láďa myslel tak, že některý ty matky maj těch dětí třeba i 6. Víme vo kterejch matkách je řeč…“ - „To přece víme, ale to nesmíme takhle říkat!“ (26.08.2018)

FAMUFEST 2017. Tož sem nastražil ovar a fógli prolákli, že ňáké brněnské borec ufachčil ólrajtové biják, na kerý cajzli čumijó jak bukál na kundu. Hodil sem na to hned hrubó čučku a zgómnul, že to nabetón není žádné tunel ani fligna. Je to špica, betálná prča, vole, a pecnil jsem se u toho jak neogrilované kóc na goldnové kódr. Ten Bobik je řádné pobóchanec a fišál, že bych se s ním ze startu vylepil na škopek. Suprsuchá štatlovská old satira, kerá má všecko – Muchu, Šulina aji betálně zdivočelého Mikluša. A jestli to v tom práglovkym Famufestu neskončí na bedně v goldu, razím tam sofort osobně rozhodit pár Švédům sandál a vysadit jim mixnu. (18.11.2017)

Depresivní realita natočená jako hraný dokument v hořce komediálním hávu. Na můj vkus poněkud příkrá kritika naší stále ještě křehké demokracie, která by se hodila na kterékoliv město v naší republice. Každý zapomíná na to, že režim se sice změnil, ale lidé ne! Ve velké většině zde žijí stále stejní lidé, kteří poznali život před rokem 1989. A ti si stále myslí, že se všichni musíme mít dobře, tak jak jim to komunisté slíbili, ale nedodrželi. Právě Brno bylo v nedávné poměrně objektivní studii shledáno jako město, kde se u nás žije nejlépe. Takže tak černě bych to zase neviděl. (07.07.2019)

Výstižnější už tenhle film snad ani být nemohl. Všechny ty obecně známé pravdy (mnohdy s přesahem daleko za hranice Brna) režisér Robin Kvapil vyjádřil naprosto bez obalu a tak neuvěřitelně vtipně, že jsem se smíchy popadala za břicho. Ačkoliv jde především o hořce sarkastický a jízlivě hořký obraz doby, ve které jsme žili a stále ještě žijeme. (90%) (27.03.2023)