Hádej, kdo přijde na večeři

"Nesmíš mi říkat kdy a kde jsem pochybil a chtít abych žil svůj život podle tvých představ. Vždyť ani nevíš co jsem táto. Nevíš kdo jsem. Nevíš co cítím, jak smýšlím. Kdybych ti to vysvětloval celých 20 let, nechápal bys to. Jsi o 30 let starší než-li já. Ty a ta tvá hrozná generace věříte, že jak jste žili vy se musí žít. A dokud za celou tou vaší generací nezavře už hrob. Bude ta pověrčivost pořád hrbit náš hřbet. Rozumíš mi, já nechci hrbit hřbet. Táto." Sidney Poitier je celý film trošku upozaděný, aby si nakonec našel svou velkou chvilku. Opravdová legenda. 75% (13.12.2021)

Takhle s pětačtyřicetiletým zpožděním je to spíše úsměvné. Ale nutno říci, že to bylo výborně napsané a ještě lépe zahrané. Sidney Poitier byl zřejmě jediným pro bělochy přijatelným černochem a z postavy služebné Tillie museli všichni černošští bojovníci za rovnoprávnost vzteky mlátit hlavou o sedadlo před sebou. Úspěch zaručen. ;-) (23.10.2012)

Ačkoli na mě dýchla moje milovaná atmosféra klasických hollywoodských dramat, nakonec jsem se neubránil zklamání. Nechybí obvyklé krásné rozhovory, ale chybí dobrý příběh. Zcela chápu hrdiny v tom, co cítí, ale ačkoli zastávám názor, že milovat se musí naplno a bez přemýšlení, nechápu, proč se za každou cenu chtějí brát už po deseti dnech a důrazně odmítají jakýkoli náznak odkladu. Joey je pak i přes svou roztomilost a půvab neskutečně protivná svým přístupem "rychle nám to schvalte, my odlétáme za tolik a tolik hodin". Závěrečné rozřešení je sice milé, ale v rámci pochopitelného zachování nekonfliktnosti je celý problém příliš zjednodušen. Rasismus a etnicita nejde s romantickou komedií dohromady, zůstávají tak jen bravurní herecké výkony. (05.07.2007)

Nádherný, vřelý a proklatě moralistický snímek o chlapské tvrdohlavosti, rasismu a o síle ženské vůle. Má-li každý film, který je prostě totálně maximálně jeho, pak pro mě je to tento 42 let starý klenot americké kinematografie. Je v něm spousta pocitů, které jsem mnohokrát cítil, ale nikdy nikde nijak neprezentoval. Všichni se tam chovají tak idylicky a přesto tak typicky reálně - americky. Inteligentnější milostný příběh si nedokážu snad ani představit. Kam se hrabe Láska nebeská. Tohle je to pravé ořechové, co mi v tomto žánru až dodnes tolik chybělo. (15.11.2009)

Komorní, ale komplexní sociálně laděné drama plné hvězd (setkání Kramerových favoritů, Sidneyho Poitiera, s kterým začínal v řetězech a nejobsazovanějšího Spencera Tracyho s krásnými ženami). Společenská atmosféra šedesátých let ve spojení s hromadou témat a rozdílů, některých jasně kontrastních (běloch-černoch) jiných skrytých až neviditelných (matka-otec-syn, chudý-bohatý, mladý-starý, ...). Silný důraz na archetypální jednání především otců, ale ve výsledku vlastně skoro všech, podtrhuje perfektně vybalancování všech stran a perfektní scénář. Na první pohled totiž vypadá, že bílá bohatá liberální rodina může být problém, ale "černý" otec má ve výsledku mnohem přímočařejší jednání i argumenty (s trochou diktátu). Odraz jedné doby, která je naštěstí, již doufám pryč. (27.01.2013)