Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)

(více)

Recenze (100)

Martrix 

všechny recenze uživatele

Čapek je pro mě spisovatel světové úrovně. To ale z jeho práce ještě automaticky nedělá materiál na filmové hity. Zatímco třeba sebehorší povídka P. K. Dicka, obsahuje minimálně jeden skvělý motiv k rozvedení do výborného celovečeráku, tak Čapkova síla spočívala spíš ve stylu psaní a způsobu, jakým popisoval běžný život. Dělal z fádních příběhů rozverné, nebo úsměvné. A ty působily zcela věrohodně, protože se nechal inspirovat svými přáteli, novinovými články, soudničkami... . Podle mě, se jeho umění do tohoto filmu nepřeneslo. Skvělí herci i režisér; bez nich by zůstalo jen u nevypointovaných povídek z kategorie povinné četby. Tohle byl ale jen 10% Čapek. Srovnání je trochu nefér, ale Krakatit a Bílá nemoc, jsou i přes výrazný otisk svých filmových tvůrců, mnohem víc "čapkovské". Za mě jsou Čintamani 40% a Podvodník 60%. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Knihy Karla Čapka mě povznášejí. Ta autorova lehkost a svěžest slov, ze kterých tvořil věty, souvětí, odstavce, kapitoly, povídky a celé knihy, mě nutí opakovaně otevírat jeho knihy a procházet všechny ty uvěřitelné i neuvěřitelné příběhy. Jeho povídky z jedné i druhé kapsy se vyznačují hravostí, humorem a vtipnou pointou. A zde jsou převedeny dvě z těchto povídek na filmové pásmo s přesvědčivou věrohodností doby, místa i příčiny inspirace samotného spisovatele. Zločiny, podvody a různé přestupky jsou spojeny s lidstvem již od jeho počátků. Lidé je provádějí, pokoušejí se o ně, či o nich přinejmenším přemýšlejí. Hlavní postavou prvního příběhu je doktor Vitásek (dobrý Vladimír Šmeral) a jeho sběratelská vášeň a posedlost, pro kterou je ochoten provést i zločin. Mravní a se vší počestností. Z dalších postav prvního příběhu: Vitáskův přítel a pomocník při nepovedeném nákupu doktor Bimbal (dobrý František Filipovský), majitelka starožitnictví a opatrovatelka vášně bláhového sběratele paní Severýnová (zajímavá Olga Scheinpflugová), majitelka vášně sběratele urozená paní Zanelliová (zajímavá Jarmila Kronbauerová), svérázný profesionální zloděj a sběratelův pomocník (příjemný Josef Hlinomaz).Ve druhé povídce je hlavní postavou vlakový civilní policista Václav Holub (dobrý Vlastimil Brodský) se svou urputnou snahou o lapení zločinců a jejich předvedení před řádný soud. Vyrovnaným partnerem je mu seriózní podvodník z povolání Vincent Plichta (dobrý Jiří Sovák) s pečlivým vyúčtováním příjmů a výdajů. Z dalších postav druhého příběhu: svědomitý policejní rada (Jaroslav Marvan), milující paní Holubová (Lída Vostrčilová), věrná paní Plichtová (Libuše Havelková), a mnoho dalších žen, okouzlených ctihodností pana Plichty, jako kartářka (Stella Zázvorková), shovívavá řeznice (Olga Scheinpflugová), uchvácená švagrová pana Holuba (Jiřina Bohdalová), či podvodnická vdova (Světla Svozilová). A tak dokonale ožívá svět Čapkových textů,, který byť je plný zločinu, tak je zároveň plný elegance a vznešenosti. Kéž by i v současné době zastávali zločinci hodnoty mravní a nepostrádali ten starosvětsky gentlemanský šmrnc. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tak Vám řeknu, Mistře, nikdo si nedovede představit, co to je za fušku ta Vaše práce. To radši operuju ledvinu nebo žlučník.“ První povídka Čintamani a ptáci byla takový lehký nadprůměr. Slyšet Šmerala nebo Jiráskovou překládat z angličtiny překvapí, ale jde tu o něco jiného, totiž honbu za získáním koberce. Vzrůstající sběratelská posedlost stejně jako ošetřování při „přípravě“ byly fajn, ale nejvíc mě bavil celý ten „nehlučně“ provedený čin, který si pro sebe ukradl Hlinomazův „profesionál“. Druhá povídka Příběhy sňatkového podvodníka se mi líbila ještě o něco víc. Zábavný byl již zástup zhrzených na policii, ovšem pořádnou šťávu to dostane až s příchodem Sovákova světáckého houslisty, jeho vztah s policistou mě moc bavil. Celkově ani 1 z povídek nebyla kdovíjak narvaná fóry, ale zvláště druhá z nich byla úsměvná a pohodová. Hodnotím solidními 4*. „Všechno zaplať, protože já si potrpím na pořádek. Ono je to poznat hned na ksichtě člověku, víte? Když nemáte dluhy, tak se můžete klidně každému podívat do očí.“ ()

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Myslel jsem, že už žádný ze starých českých filmů nemůže rozhodit můj žebříček a to hned na nejvyšších místech. To proto, že jsem Čintamany viděl hodně, hodně dávno a nyní po mnoha letech na DVD. Nádherné, skvělé, bezchybné. Ten film má srdce, které sametově a teple lidsky pulsuje do všech stran a laská příznivce všech žánrů. Díky naprosté propracovanosti všech reálií, má spolu s Hříšnými lidmi i značnou vypovídací schopnost o krásném období první republiky. O hereckých výkonech je v tomto případě zbytečné mluvit, stačí si přečíst jména. Zfilmovat Karla Čapka představuje pro režiséra značné riziko. Může předlohu ještě umocnit nebo slušně řečeno vyvolat rozpaky (Lotrando a Zubejda). Jiřímu Krejčíkovi se povedlo to první. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Atmosféra jako z Hříšných lidí města pražského (dokonce Jaroslav Marvan si tu čtyři roky před legendárním seriálem střihl roli pana rady), Liškova (v první povídce obzvlášť) výtečná hudba, herecké veličiny v čele s Vladimírem Šmeralem, Jiřím Sovákem, Vlastimilem Brodským, Františkem Filipovským a Josefem Hlinomazem, typický čapkovský humor... Moc povedená věc. Abych ale pravdu řekl, kdyby v druhé povídce nehrál Jiří Sovák, tolik by se mi nejspíš nelíbila. Zatímco originální příběh o zapáleném sběrateli koberců, kterého neústupnost zarputilé vetešnice dožene až ke krádeži, jsem miloval už na papíře a tady byl neméně skvělý. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (5)

  • Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce. (raininface)
  • Snímek byl natočen na motivy knihy "Povídky z druhé kapsy" Karla Čapka. (Terva)
  • Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)

Reklama

Reklama