Hry lásky šálivé

Udělat ze šťavnatého, jiskřivého Boccacia takovou saloní bezkrevnou nudu, je skoro trestný čin.____ Obě zfilmované povídky získaly z ruky režiséra Krejčíka stejné rysy: skvělé herecké obsazení, nádherné kostýmy a krásné lokace - zároveň ale i příšernou rušící hudbu a natahování příběhu do takových krajností, že by to znechutilo i španělskou inkvizici. Veselé anekdotické historky se tak mění v rozvařenou kaši. Proč nenatočil čtyři úderné, místo dvou vleklých? /2. 4. 2011/ (02.04.2011)

Dvě vztahové partie, které v ostré fázi normalizace rozehrála skvadra Krejčík, Liška, Šofr, Pištěk, sice nejsou suverénním vítězstvím umění nad ideologií, ale přinejmenším remízu se pánům uhrát podařilo. Hlavně díky jejich talentu byly dva převážně interiérové příběhy televizního charakteru povýšeny na úroveň filmu pro kina, který vyniká bohatě zdobenými kostýmy, autenticky středověkým hudebním doprovodem a promyšlenou práci s barvami. Vyznění decentnější první povídky sráží necharismatický Jozef Adamovič, nedávající velkou příčinu k lítosti nad tím, oč Sandra vinou svého nesvobodného postavení přichází. Druhá povídka je kultivovanější variací teenagerské komedie o zásunu, v níž Sovák zaskakuje za vilné středněvěké soudruhy ze schůzovacích exploatací typu Muže na radnici. Sexuální narážky jsou příliš okaté a ochota služebné nechat se ohmatávat příliš poplatná tužbám vyžilých proutníků. Laťka vkusu nicméně není snížena zdaleka tolik, abych tento víceznačný diptych o předstírané potenci a oklamávání krátkozrakých mocipánů spláchnul do téže normalizační žumpy, kam patří filmy od Steklého nebo Balíka. 60% (26.02.2016)

Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. (27.10.2014)

"Kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena..." Renesanční doba si žádá krásné a důvtipné ženy (Božidara Turzonová i Magda Vašáryová) i povznášející hudbu (Zdeněk Liška). Muži (Kopecký i Sovák) jsou tedy maličko vypelichaní a taky trošku "oslové". Ale jen krapet, aby se člověk na jejich účet mohl trošku pobavit (viz zejména druhá povídka). Jiří Krejčík udělal jinak vše proto, aby i v českých lokacích dal oběma povídkám odpovídající nádech své (tj. renesanční) doby (viz třeba skvělé kostýmy Theodora Pištěka). (15.03.2024)

„Moje trýzeň je spíš metafyzické povahy…“ Po zkušenosti se Svatbou jako řemen jsem čekal něco, u čeho se od srdce zasměji. Ano, bavil jsem se, ovšem zdaleka ne tolik. Arabský kůň stojí hlavně na výborném Kopeckém (skvělá modlitební scéna!), ale jakmile není v záběru, úroveň hned fatálně poklesne. Na druhou stranu, ta „čtvrthodinka“ byla alespoň úsměvná variace na téma „Kolik času je třeba na to, abyste zasadili ctnostné ženě brouka do hlavy?“. První povídka mi vychází na takový mdlý průměr. U náušnice jsem se pobavil více. Sovákův přestárlý prasák, mladá a nezkušená služebná Vašáryová (která je tu, pravda, k sežrání), Landovského buran…výborná sestava. Škoda jen, že to „odhalení“ se natahuje tak neúnosně dlouho. Druhá povídka je tak na slabší 4*. I díky zdařilé Liškově hudbě a Pištěkovým kostýmům, které to vše zastřešují, hodnotím ještě 4*, ale sliboval jsem si od filmu víc. „Chcete toho příliš Messe Vergellesi, nejkrásnější ženu a nejkrásnějšího koně.“ - „Drahý Ricciardo, kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena.“ (07.03.2017)