Temný anděl

Já přicházím v míru, vyhrál jsem a mezitím spousta aaaaaaaaaa, uhhhhhh, uaaaaa - to jsou jediný výrazy a slova, který pronáší debil z vesmíru v podání Matthiase Huese coby ultimátního záporáka. Skvělá role. Tento filmek je klasická devadesátková béčková akčňárna, plná skvělých hlášek a pěkné akce (hlavně na konci). Dolphík je na stopě vrahů svýho parťáka a přitom vyfasuje novýho. Nejen ledajakýho parťáka, ale otravnýho z nejotravnějších kravaťáků z FBI, Smithe, který vše donáší svému nadřízenému. 70% filmu vám bude Smith opravdu pít krev. Filmek má pěkné tempo a vždy se u něj skvěle bavím. Hlášky znám už dávno na slovo, ale to mi vůbec nevadí, protože je to pro mě už zažitá klasika a jeden z nej Dolphíkových filmů. Dnešnímu publiku asi moc neřekne, ale nám pamětníkům VHSek od intersonicu vždy zvedne náladu. Za mě jasných 100% :) (20.11.2013)

Dobře Dolphe vole, život se nikým nesere, tak proč by si měl mimozemšťan myslet, že on je vyjímka. Opravdu musím Dolphíka pochválit, pokud dojde na bitky nedává moc šancí a okamžitě šéfuje situaci. Film příjemně utíká, nuda nehrozí, hláškuje se, akční se, zkarátka jednoduchej, ale poctivej scífko - akčňáček z dob, kdy ještě akční filmy necenzurovali učitelé z mateřských školek. (04.07.2013)

Po niekoľkých čistokrvných akčných filmoch sa Lundgren rozhodol pre trochu toho sci-fi a síce film miestami dosť pripomína slabšiu vykrádačku Terminátora a Predátora a najviac Tajomné zlo, v ktorom rovnako dvojica policajtov pátrala po vraždiacom mimozemšťanovi, predsa len je to stále až prekvapivo vydarená béčková zábava. Síce celá tá mytológia s mimozemšťanom, ktorý kradne drogovým dealerom drogy, aby zdrogoval svoje obete a potom z ich mozgu získal koncentrovaný endorfín pôsobí poriadne hlúpo, tu si mohli tvorcovia určite vymyslieť niečo normálnejšie, ale našťastie všetko okolo toho už funguje bezchybne, keďže film sa našťastie nesnaží byť žiadnym serióznym temným hororom, ale zábavným akčným filmom a ide mu to veľmi dobre. Jedine ma trochu mrzí, že potenciál samotnej mafie ako druhého silného súpera pre hlavného hrdinu je tu úplne v úzadí a pritom filmu by to pravdepodobne skôr prospelo, ale zase chápem, že tvorcom šlo hlavne o ten stret s mimozemšťanom a tak sa nad to dokážem povzniesť. A navyše aj tak je tu na čo pozerať, dej je síce priamočiary, ale aj tak v rámci žánru dostatočne zaujímavý, rozdielnosť partnerov a chémia medzi nimi funguje výborne, pričom sa to postará aj o viacero skvelých hlášok a hlavne je to tak správne béčkové, svižné a nadmieru zábavné, že ma to jednoducho bavilo po celý čas. Spokojný som aj po akčnej stránke, súbojov a klasických prestreliek je tu síce minimum, v tomto ma mrzí, že mafia nedostala väčší priestor, potom by sa dostalo aj k takejto akcii, ale Lundgren aj tak občas predvedie nejaký kop a navyše film ponúkne niekoľko slušne zvládnutých naháňačiek, zaujímavých kaskadérskych kúskov a hlavne až prekvapivo veľa efektných explózií. Takže na akciu sa aj tak pozerá viac, než dobre. S obsadením nemám najmenší problém, Dolph Lundgren a Brian Benben vytvorili parádnu dvojicu úplne odlišných policajtov a tak sa postarajú o mnoho skveých hlášok, k tomu Matthias Hues, ako mimozemšťan vo svojej životnej úlohe a ešte pár zaujímavých vedľajších a záporných postáv, ktoré už ale nemajú moc priestoru. Režijne tu v rámci svojej kategórie nemám väčších výhrad, na prvého Terminátora, ktorého film pripomína najviac sa to samozrejme nechytá, ale aj tak je to dostatočne kvalitne zvládnutá béčková zábava. Takže celkovo som nadmieru spokojný, tieto prvé Lundgrenove akčné filmy sú jednoducho klasiky, ktoré sa oplatí pozerať aj opakovane. 76% (27.11.2007)

Spíš než Adolfa Lundgrena si pamatuju Mathiase Huese, toho věčně opomíjeného tvrďáka s tak hnusným ksichtem, že role záporáků jsou mu osudem. Nejinak tomu bylo i v tomto postarším sáj fáj. Měl takové udělátko, kterým šlo docela solidně z člověka vysát endorfin, totiž hormon štěstí, na kterým frčej v galaxii Arkana. Nic víc, z toho už pak nikdo nevymáčkne. Nostalgie ovšem slušná. (27.04.2014)

„I come in peace.“ Ty prolhaný blondýne... Sci-fi béčko částečně kultovního statusu, v němž agent OSA s vizáží přerostlého člena kapely Helloween zabíjí (zcela symbolicky cédéčkem) všechny ty, co nejsou ochotni za hudbu platit a dovedně to maskuje vysáváním hormonu štěstí.. Baxley není tak dobrý režisér, aby dosáhl kvalit Terminátora či Predátora 2, ale ten feeling akčních 80´s and 90´s je neoddiskutovatelný, stejně jako přítomnost klišé a detailů, které nesměly v podobných filmech chybět (neposlušný polda, vztah s kolegyní, nový parťák zcela odlišného charakteru, font úvodních titulků, štětky na stanici, syntezátory či závěrečná hláška, která doprovodí padoucha na trudnou cestu do márnice). „But you go in pieces, asshole.“ (12.03.2013)