Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nedoučená šestnáctiletá kadeřnice Jitka uteče z domova mládeže a vrátí se k partě chuligánů, kterou vede mladík Vilda. Všichni se poflakují po pražských pasážích a peníze si obstarávají drobnými krádežemi a podvody. Jitka se jednoho dne zalíbí číšnickému učni Tonkovi. Dívka jeho city opětuje, ale zároveň ho nechce strhnout na šikmou plochu. Její kumpáni však žádné zábrany nemají. A tak se Tonek stane členem jejich party… České drama Probuzení natočil v roce 1959 režisér Jiří Krejčík s mladičkou Janou Brejchovou v roli svůdné, ale nezvladatelné dívky z ulice. Příběh filmu se odehrává v retrospektivě: je uveden optimistickým začátkem i koncem, ve kterém je z Jitky slušně upravená a spořádaná mladá žena. Tento rámec však Krejčík musel do filmu dodat proti vlastní vůli. (Česká televize)

(více)

Recenze (99)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Režisér Krejčík mě opět dostal! Dodnes svěží, moderní film své doby nám bez pretvářky ukazuje mládež v tom nejhorším světle: flámy, alkohol, cigarety, provokace, kradení peněz, útěky z domova a školy, tendence k bezdomovectví i prvním větším zločinům... Jen bohužel v životě to vždy nemusí skončit zrovna takhle šťastně a optimisticky, přesto mi přijde neskutečné, jak nadčasový a pravdivý film vznikl již v roce 1959! V atomosféře rozsvíceného velkoměsta, zakázaného rock'n'rollu i opuštěné skládce vraků aut ožívají zcela reálné postavy mladistvých vinníků i obětí, výborně stvárněné nastupující hereckou generací, z nichž nelze nezmínit především Petra Kostku a Jana Šmída a vynikající, teprve 19-tiletou Janu Brejchovou, které Krejčík nabídl jednu z životních rolích, stejně jako o rok později ve Vyšším principu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý příběh, kde víc než postava Jitky zaujme diváka Tonek, který se díky své zamilovanosti propadá do čím dál většího srabu, postupně nejen finančního, ale i existenčního, až se zdá, že není cesty zpět, v každém případě publikum s ním plně soucítí. Mladí herci byli přesní a film na jejich výkonech z nemalé části stojí, stejně jako na prohlubující se bezvýchodné a depresivní atmosféře. Celkový dojem trochu sráží vykonstruovaný konec, proto slabší 4* ()

Galerie (10)

Zajímavosti (7)

  • Film se natáčel v Praze a na Křivoklátě. (rafix)
  • Režisér Jiří Krejčík oslovoval mladé herce Petra Kostku (Vilda) a Jiřího Kodeta (Emil) při natáčení (asi kvůli autenticitě příběhu) „ty vole“ nebo „ty bejku“. To se nelíbilo produkci, proto mu řekli, že se to nehodí. Tak ubral a začal Kostkovi říkat Kostičko. Herec tím byl ale tak zaskočený, že si myslel, že už ho režisér nemá rád. (raininface)
  • Filmový debut Helgy Čočkové. (M.B)

Reklama

Reklama