Svatba jako řemen

Jedno z geniálních děl české nové vlny, jedno z mála, které si nezadá s Formanovou trojkou (Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr, Hoří, má panenko). Protože jsem dnes přísně naladěn, váhal jsem kacířsky i nad 4/5, ale scéna těsně před koncem s Pucholtem postaveným do pozoru a vyznamenaným za sborového zpěvu (na kterou jsem na rozdíl od toho, co následuje po ní, už zapomněl) mě dostala do kolen. Film, který je masově označován za komedii, ale který si ještě mnohem více vychutnáte, když si všimnete mnoha tragických prvků. Brilantní scénář a celá řada dokonalých hereckých výkonů činí z tohoto malinko pozapomenutého díla (oproti Formanovi) menu pro labužníky. (16.05.2008)

Svatba jako řemen má ožehavý příběh, skvělé provedení a satirické podání. Téma s pokusem o znásilnění jistě není vhodné k veselí a smíchu. Ovšem jako hravě neposedná satira společnosti to celé funguje s nevšedním půvabem pobavení i uvědomění si mrazivého stavu skutečností. Již jen jednání nádražního pokladníka je výstižné. O co působivější je potom chování i charakter stranického funkcionáře, či policejního sboru, vůči jejichž jakémukoliv jednání není možné protestovat. Ale i chování ostatních lidí v průběhu celého příběhu je příhodným ironickým políčkem společnosti. Pro mne jsou hlavními hrdiny příběhu představitelé příslušníků policejního sboru Veřejné bezpečnosti (skvělý Vladimír Pucholt a neméně dobrý Jan Vostrčil). Ti předvádějí nekompromisní hru na udržování pořádku, vyšetřování závažných i nezávažných trestných činů, netrpění ani náznaku odporu, poslušnosti i toho lidského liberalismu v rámci celé té složité komplexní hry spravedlnosti a pořádku a moci. Další v pořadí je zneuctěná prodavačka potravin Hana (dobrá Iva Janžurová) s rozporuplnou pověstí, s diskutabilním důvodem, s nechtěným zážitkem, s nátlakem z vnějšku a nakonec i s odevzdaností a kapitulací. Další v pořadí jsou nadržení vyděděnci z běžnosti a násilníci z popudu s dotěrným iniciátorem (dobrý Pavel Landovský), sebevědomým svůdcem (dobrý Jan Schánilec) a ostýchavcem v pohnutí divokosti i zlomyslnosti náhody osudu (dobrý Jiří Hrzán). je tu uražená nevěsta (Alena Hesová), která si bere velmi osobně veškerý stav věcí. Jsou tu rodiče nevěsty: matka (dobrá Stella Zázvorková), která se snaží vše zachránit a urovnat, a otec (dobrý František Filipovský), který by nejraději ode všeho utekl. Z dalších rolí: mocný a nadržený tajemník (skvělý Jan Libíček), bodrý ženichův strýc a voják (Ilja Prachař), bezstarostný a zadržený hudebník (příjemný Josef Hlinomaz), zneužívající vedoucí obchodu potravin (Jiří Lír), svérázný pokladní vlakového nádraží (Václav Kotva), zvědavá a škodolibá teta Růža (Anna Kratochvílová), či velice rozhořčený ženich (Jiří Hálek). Svatba má býti místem nestřídmého obžerství. Policejní orgán se většinou dožaduje naprosté poslušnosti prostého lidu. A toto je velice adresná a kousavá satira společnosti. (06.06.2016)

Ačkoliv se tento film odehrává v Poděbradech, které mám rád (snad se nezmění teď po vlivem pražského developreského vlivu), přesto mne tento film moc nezaujal, humor mi přijde zbytečně prvoplánový (na rok 1967 ani moc odvážný v karikování policistů) a příběh nezajímavý, neb by vyšel maximálně tak na bakalářskou povídku na dvacet minut. Vlastně mi přijde, že herci ani nemají moc co hrát. (26.12.2023)

Ve své době titul znamenal významný mezník při testování hranic umělecké a společenské svobody v zemi. Zdánlivě lidová taškařice o jedné zhrzené přiopilé prodavačce, dvou nadržených chasnících a zvoraném pokusu o znásilnění je totiž plná chytrých dvojsmyslů, narážek a vtípků na účet tehdejšího režimu. Slizký stranický funkcionář, který žádnou sukni nenechá na pokoji, dva povedení příslušníci VB, kteří jsou schopni paragrafy natahovat dle potřeby a s lidskými právy si nedělají starosti, svatba bez ženicha, spousta hlášek a komických postaviček vytváří dohromady zábavný koktejl, který ani po letech neztrácí na půvabu. Spolu s Vyšším principem asi nejkvalitnější část Krejčíkovy filmografie. Přítomnost Pucholta a Vostrčila připomíná práce Miloše Formana, minimálně schopnost využívat trapnosti obyčejných lidí a střílet si z jejich nedokonalosti oba režiséři sdílejí beze zbytku. Celkový dojem: 90 %. (17.01.2014)

U tohodle filmu mi asi víc chyběl typický lidský nadhled, který umí snad jenom Miloš Forman. Nechci ale tvrdit, že škoda, že tenhle film nakonec nedostal na starost právě on. Na druhou stranu totiž nemůžu říct, že bych se nebavil. Svatba jako řemen je skvělá komedie, pro Čecha vlastně naprosto typická. My si dokážeme udělat legraci z těch nejvážnějších věcí..a co je nejhorší, celý národ se jim zasměje. Tak proč bychom se nezasmáli znásilnění i my. Teď už třeba vím, jak budou Češi reagovat, až nějaká holka přiběhne a s klidem bude tvrdit, že byla znásilněná. Pokud to bude nějakej bláznivej případ, tak desetina lidí ji obrečí a zbytek na internet nadhodí stoprocentně černý humor, který zasáhne každého z nás. Dokázali to u české vlády, dokázali to u Zemana (u toho především), tak proč ne právě u znásilnění. Česká nátura se asi jen tak nepochopí... (28.06.2013)