Svědomí

Velmi dobré psychologické drama o otázkách viny, morálního kodexu a hlavně svědomí. Nedbalovu Doležalovi, i přesto co udělal, divák tak nějak fandí, chápe ho a hlavně je napjatý, jak to s ním dopadne (a stejně tak co na to jeho syn). Slušná dávka napětí, strachu a paranoie vytváří pro tento příběh tu správnou tíživou atmosféru. Pan režisér Krejčík mě již potřetí přesvědčil o kvalitě svých filmů, v tomto případě to budou silné 4*. (15.12.2012)

Jeden z nejlepších českých filmů všech dob. Nebýt únorového převratu, mohla mít česká kinematografie takových kvalitních a hlavně nadčasových dramat mnohem více. Miloš Nedbal podává životní výkon své herecké kariéry a za pozornost také stojí výtečný Jan Prokeš, kterému v době natáčení bylo pouhých čtrnáct let. Je velká škoda, že tento film zná dnes jen pouhá hrstka dnešních diváků. Zcela nezaslouženě. (04.12.2011)

Vyborne psychologicke drama Jiriho Krejcika, ktere radim jeste vyse nez Vyssi princip. Velmi civilni projev Milose Nedbala. Sice pro nekoho prvoplanovana zapletka, o to vsak vice zamerena na charaktery postav. Pro me jeden z nejlepsich ceskoslovenskych filmu teto ery. Samozrejme me potesila i Ostrava a okoli, ktera hraje ve filmu jednu z hlavnich roli. Skvela hudba i kamera. Nemam co vytknout. (25.03.2012)

V rozmezí let 1946 až 1948 natočili domácí tvůrci několik pozoruhodných psychologických dramat na téma chování člověka ve vypjatých životních situacích. Vynikala profesionalitou, závažností myšlenky a srozumitelností pro nejširší divácké vrstvy. Nezávislost příběhů na době vzniku z nich činila díla nadčasová a to se jim v poúnorovém kvasu stalo osudným: doba naopak žádala náměty ryze současné. Film režiséra Jiřího Krejčíka Svědomí je studií nitra muže, který při jízdě automobilem se svou milenkou zavinil tragickou nehodu a z místa činu zbaběle ujel. Dlouho bojuje se strachem i svědomím. Rozhodujícím motivem pro dobrovolné přiznání je až pohrdání vlastního syna. Velkou hereckou příležitost zde získali především dva interpreti, na něž film později neprávem zapomínal. Postavu slabošského úředníka ztvárnil Miloš Nedbal, pro něhož to byla výjimečná (a svým způsobem i životní) role. Milenku, která nepřímo zavinila jeho trpké morální váhání představovala třiadvacetiletá Irena Kačírková. Ta se na filmovém plátně znovu objevila až za dlouhých šest let, kdy se zcela změnila koncepce české kinematografie. Podobný osud potkal i režiséra Krejčíka, který další celovečerní film vytvořil teprve o čtyři roky později (ideologicky vykupitelské budovatelské drama Nad námi svítá). Navzdory vyřčeným komplikacím a následkům vzniklo tehdy ojedinělé dílo, jehož nesporné kvality spočívají v jednoduchosti a syrovosti zobrazovaného tématu. (02.11.2008)

Film, který je pro mě naprostým zjevením v době, kdy milostné kýče a lidové veselohry prudce přešly na tendenční a budova- telskou notu. Film je výborným důkazem (stejně jako Daleká cesta či Krakatit) toho, kam mohla česká kinematografie směřovat, nebýt katastrofálního zlomu r. 1948. Výborně a moderně natočno, skvostné herecké výkony, z nichž mě však nejvíce zaujal představitel malého syna, který naprosto přesvědčivě hraje svou psychicky těžkou roli, a také mladičká Irena Kačírková, která ukázala obě tváře své postavy od dívky pro- žívající lásku na první pohled k ješitné potvoře. Prostě jeden z klenotů naší kinematografie, který byl neprávem zapomenut. (25.06.2006)