Císař a tambor

V této pohádce je pěkně a velmi povedeně vyjádřený motiv z románu "Princ a chuďas". Princ nebo-li císař (Ondřej Vetchý) se rád převléká za chudáka, aby zjistil, jak žijí poddaní. Z chudáka se mu najednou nedaří dostat se zpět do postavení císaře. Ve finále trumfuje, stává se opět císařem a pokoří nepoctivce v čele se správcem panství. Krom tohoto je však pohádka jinak velmi chudá na zajímavé příběhy a zápletky. Nepříliš přesvědčivě zvládnuté role ostatních herců vyvažuje velmi zdařilý výkon herce Ondřeje Vetchého. Nejedná se o žádnou výpravnou pohádku - málo herců, málo komparzu, málo kulis, patrný omezený rozpočet. Přesto oceňuji alespoň vhodně vybraný zámek (byť téměř bez inventáře) a některé venkovské chalupy. (18.03.2008)

Jsem velkým zastáncem toho, aby panovník čas od času vstal od žrádlem přeplněného stolu a zašel mezi prostý lid inkognito si vyslechnout pochvaly za svou nekonečnou práci pro blaho lidu. V tomto ohledu má císař u mne velké plus, ale na druhou stranu jsem lehce znepokojen z toho, že lidé poznávají císaře pouze podle oděvu a nikoli podle základních biometrických údajů. A přestože tahle pohádka evidentně žádnou díru do pekla neudělá, tak já se k večeru zamknu v komnatě, sním klíč a klidně si ji pustím ještě jednou. (01.01.2013)

Scénář by potřeboval ještě trochu otesat do finální podoby, a pokud to mělo dramaturga, možná mohl autorovi naznačit, že některé motivy a linie je potřeba také vypointovat nebo dotáhnout (zde narážím třeba na setkání císaře s manželkou po návratu, kde si prostě měli některé věci vyříkat, ne se jen na chodbě chytit za ruku). Rajchert sice zbytečně přehrává, ale to vyrovnají pohledy do bohatého výstřihu Aničky. Ale jinak kamera, hudba, výprava a v podstatě samotný příběh mají své mystické kouzlo rurálních pověstí a příjemně se na to dívá, a některé dialogy a hlášky jsou dokonce velmi dobré. (24.12.2018)

Pohádka zcela prosta pohádkových rekvizit, ale proč ne, i když ten převod pověsti o lidovém císaři je taky trochu přitaženej za vlasy. Dost to těží z dočasné dobové popularity Petra Rajcherta, což není úplně dobře, ale naštěstí Ondřej Vetchý zachraňuje, co se dá. A v Náměšti nad Oslavou já to mám rád. (11.10.2016)

Nepohádková pohádka. V Císaři a tamborovi je využíván vypravěčský a filmařský styl používaný v pohádkových projektech, ale pro absenci nadpřirozených bytostí a sil bych příběh samotný mezi pohádky neřadil. Jedná se o rodinný dobrodružný příběh o spravedlnosti a síle lásky, která překoná všechny překážky. Možná pohádkovým dojmem působí celá vykonstruovanost děje a přítomnost nepravděpodobných náhod, film se snaží nenápadně řadit do škatulky po boku legendární pohádky S čerty nejsou žerty, ale kvalitativně, řemeslně ani herecky nemá vůbec žádnou šanci. Václav Křístek může děkovat Ondřeji Vetchému, že přijal tuto roli, protože snad pouze on a ještě Jan Skopeček jeho film zachránili od strmého pádu do již řádně zaplněného smetiště nepovedených novodobých českých pohádek. 50% (20.12.2013)