Zvířata ve městě

Film jsem znovu viděl nedávno a s dvacetiletým odstupem se mi líbil ještě víc než tehdy těsně před listopadovou revolucí, kdy měl premiéru. Celkově až depresivně působící nejen pohledy na zvířata kolem nás a hlavně v nás, ale zejména sociologicko - psychologická sonda do existenciálních pocitů třicátníků, kterým začíná život utíkat mezi prsty. Ze dvou hlavních protagonistů nakonec dopadá líp Inge - Žirafka, zpočátku afektovaná a neurotická vědecká pracovnice, paleontoložka, žijící jen svou profesí, která díky navázání krátkého vztahu s Karlem - Medvědem přehodnocuje hierarchii svých životních hodnot a cílů, zatímco on před realitou uniká k pití a sexu a ve finále končí ve svazku s dívkou, se kterou sice čeká dítě, ale nic k ní necítí. Zajímavé prvotině režiséra Václava Křístka dominuje výborná kamera a herecky Ivana Chýlková (podle mého gusta její nejlepší role). (06.11.2009)

Strašně příjemné překvapení, viděno v nočním filmovém klubu na ČT2. Film, který jsem vůbec neznal a který pro mě v první řadě znamená objev Vaška Koubka coby výtečného herce. Jeho herecké pojetí pijáka a kurevníka Medvěda na mě zapůsobilo stejně silně jako jeho muzika, která mě baví už od střední školy. Ostatně obsazení tohoto pochmurně laděného snímku potěší samo o sobě - famózní Chýlková a jedinečný Goldflam budiž zde zmíněny alespoň jako dvě jména, která se na tomto filmu podílela a jejichž výkony utkví v paměti. "Zvířata ve městě" rovněž zaujmou jako dobová sonda z časů končícího totáče, který se položil pár měsíců po premiéře filmu - celková atmosféra snímku, s jeho defétistickou bezútěšností, nalézáním paralel mezi lidmi a zvířaty či ekologickými motivy vyznívá jako symbolická esence tehdejší končící éry pozdních 80. let, s jejími charakteristickými atributy. Nemírně zajímavé jsou i záběry z pražské zoo, jejíž tehdejší pojetí bylo diametrálně odlišné od toho dnešního. Při sledování tohoto Křístkova snímku se mi neustále dralo na mysl srovnání s o 4 roky mladším dramatem P. Greenawaye "Zet a dvě nuly", které se mj. rovněž odehrává z velké části v prostředí zoologické zahrady, a které má i podobnou atmosféru. Ostatně podobnost obou snímků mě natolik zaráží, až jsem byl v pokušení uvažovat o domněnce, že tvůrci Greenawayův film znali a výrazně se jím inspirovali - a to včetně hudby, protože Soukupův hudební doprovod nápadně připomíná hudbu Michaela Nymana ze zmíněného Greenawayova filmu. Náhoda, nebo skutečně více či méně přiznaná inspirace? Ve vší opatrnosti bych se skoro klonil k té druhé domněnce... (18.12.2011)

Křístkův debut je mix perestrojkových depresivních dramat, typických českých "nicot o ničem" a chcípáckého filmu. Nic z toho nepřevažuje, spíš se prvky ze všech tří kategorií různě objevují a prostě existují. Jednak se z toho dá vyzkoumat, že možná to, čemu se říká chcípácký film, vzešlo z negenerace a depky z komunistické reality perestrojkových filmů, ale také smutný fakt, že filmový styl, který na přelomu změny režimů působil nápaditě a potřebně, postupně zmutoval právě do českých nicot typu Dětí noci, která pak v novém miléniu zaplavily vody českého uměleckého filmu. Já mám ale tolik předchozích zkušeností s českými nicotami, že mě Zvířata ve městě nedokázala zaujmout ani přes určitý historický kontext a fakt, že to až taková nicota není. Nejvíc mě zaujal neotřelý začátek, prostředí zoo, představení trochu zvláštní hlavní postavy Karla a skvělá hudba, ale zbytek na mě byl moc vztahový, málo psychologický a celkově poněkud plochý, tudíž mě ta výpověď nechala chladným, ačkoli se nedá říct, že by byla špatná. Jen to teda má divně mizerný střih, kdy scéna skončí třeba v půlce věty (!) a ty paralely za klecí/v kleci a člověk/zvíře jsou časem příliš jasné. Celkově ale svérázný a rozhodně svým způsobem podnětný film, ale viděl jsem až moc podobných na to, abych právě z Křístkova měl něco výraznějšího. Slabé 3* (07.07.2024)

Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 (09.03.2014)

Zvířata ve městě nejsou vůbec špatnej film, je zde cítit atmosféra konce normalizačních let a po převratu film úplně zapadl, což je docela škoda. Václav Koubek hraje takovýho ožralu, kterej nenechá ani jednu dívčinu na pokoji a stále hledá něco nového. Zajímavou roli zahrála Monika Načeva se kterou se ve filmu hlavní hrdina ožení, ani vlastně neví proč. Další skvělá role byla pro Arnošta Goldflama v roli profesora, jeho hlas je prostě kultovní. Ivana Chýlková opět ukázala kozy a zahrála samozřejmě výborně. Je to velice zvláštní snímek, u kterého mě ale hodně vadil střih, ty nedokončené sitace a následně další děj, to mě fakt vadilo, film kvůli tomu nedržel úplně pohromadě a připadal mě takovej poslepovanej. Jinak určitě zajímavé téma, kdo je vlastně to zvíře, jestli zvířata zavřené v zologické zahradě, nebo...člověk. A taky se dozvíme, že koprolit je zkamenělý hovno. (20.12.2011)