Na špatné straně

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)

// Zahler v sobě spisovatele rozhodně nezapře. Tahle jeho temná alternativa ke Smrtonosné zbrani bez humoru, s typicky přemrštěnou mírou explicitního násilí, sociálním přesahem, a neustále posouvanou hranicí napětí, to pak dokazuje nejen svou stopáží (téměř tři hodiny), ale i viditelným citem pro detail, snahou takřka každé postavě dopřát expozici, nebo naprosto přesvědčivě budovanou zápletkou. Ten film je esteticky i myšlenkově neskutečně naplňující, navíc svádí dohromady výbornou trojici Gibson/Vaughn/Kittles, a to vše bez výraznějších tvůrčích klopýtnutí. Jasně, závěr asi nemusel být tak doslovný a vložka s Jennifer Carpenter, byť sama o sobě silná, tam de facto být nemusela, to jsou ale nepodstatné detaily na jinak dokonalém krimi thrilleru, který se v kinech už jen tak nevidí. Pod 9* bych nešel ani s pistolí u hlavy. (P. S. komentář uživatele Davies182 je skoro stejně tak dobrej, jako samotnej film) (24.03.2019)

Na základě zcela tuctové a milionkrát ohrané výchozí zápletky dokázal Zahler stvořit výjimečnou kriminálku s obdivuhodným příběhovým i myšlenkovým rozmachem a unikátní cynickou atmosférou odvrácené strany života v současném americkém velkoměstě. Gibson je vynikající (asi jeho nejlepší role od milované Odplaty) a charismatické drsňáky zvládá stále s přehledem, a klíčová scéna, která by v podání "běžného" režiséra trvala pravděpodobně jen pár minut, zabere v tomto velmi dlouhém a pomalém snímku snad čtvrtinu stopáže... Nutno vidět, něco takového tu nejspíš zase nějakou dobu nebude. 85 % (29.03.2019)

I dočasně suspendovaní policejní detektivové musejí být z něčeho živi. A když se Melu Gibsonovi a Vince Vaughnovi naskytne příležitost podstatně si vylepšit svoji životní úroveň, neváhají překročit zákon. Jedna vyloupená banka přece nemůže nikoho ekonomicky rozházet, zvláště když na jejím přepadení nebudou přímo participovat. Parta nemilosrdných zlosynů vše nevědomky vykoná za ně. Teď si jen vyzvednout pohádkovou odměnu za jejich degradaci a frustraci. A bez násilností, vyhřezlých vnitřnosti a různých jiných neplech se to pochopitelně neobejde. S.Craig Zahler mně opětovně dokazuje, že je to naprostý úkaz tvůrčí geniality na scenáristickém a režijním poli. Když má k ruce skvělou hereckou družinu a umí přetavit mnohá klišé v neotřelé a ne úplně tradiční postupy, je radost sledovat i film, co má hodně přes dvě hodiny. Zabrousí se i do problematických sfér s rasistickým podtextem a také se řeší i sociální dilemata. Zahler má vše poměrně promyšlené a navíc má dost času to nevšedním způsobem zpracovat. První hodina není z diváckého hlediska tolik vytížená, poznáváme hlavně prostředí, v jakém se oba titulní hrdinové pohybují a co je následně motivuje nebýt za vzorné predstavitele zákona.Druhá půlka už nabere podstatně výživné akčnější tempo, co už nemíní až do konce filmu polevit. Určitě to Zahler hrál na nepředvídatelnost událostí, přinejmenším je vyřešil po svém tvůrčím stylu. Nepříjemně dusná atmosféra měla postupem času taky své nemalé zastoupení. Výsledkem je neotřele vyznívající thriller s dvěma padlými hrdiny, kterým se nedá fandit, ale jak si povedou v touze po mamonu, je působivá záležitost. 8/10 (05.04.2021)

Bulwark of Broken Dreams. Ve své podstatě triviální, ryze béčkový obsah, ale podaný unikátní slow burn formou. Do toho bezskrupulózní násilí, chytré, lehce knižní dialogy (bez Tarantinovy současné bezuzdné sebestřednosti), nevyzpytatelný vývoj pohrávající si po McCarthyovsku s fatalitou a v neposlední řadě takový ten prostý lidský rozměr s vírou v dobro. Není to parní válec poháněný cílevědomou agresí jako devadesát devítka, ale tu pátou nakonec dám, protože Zahler je jako Gibsonův zoufalý fízl Brett Ridgeman. Odvádí poctivou práci, kašle na politikaření a nemění se s časem.. Ozývají se hlasy, že by se měl posunout jinam. Proč? Nikdo jiný tohle v celovečerním formátu neumí, tak ať s tím klidně dál pokračuje. Třeba na North Ganson Street.. (08.04.2019)