Motýlek

Originálního Motýlka jsem neviděl a přiznám se, že jsem o něm ani nikdy neslyšel, takže za Remake jsem vlastně rád a byť srovnávat nemohu, tak samotný film na mě rozhodně udělal dojem. Herecky je film poměrně nabitý vedle skvělého Charlieho Hunhama potěší i sympatický Rami Malek či známý Noerův Dánský přítel Roland Møller, ze kterého mám respekt film od filmu. Mám rád vězeňské filmy a tohle prostředí izolovaného ostrova s drsnými pravidly mi velmi vyhovovalo, samotné escape finále je vygradováno na maximum a dojde i na pár soubojů či jednu skvělou dekapitaci hlavy. Napínavé, zábavné, dobře zahrané i skvěle natočené. Za mě velká spokojenost a kdyby se nejednalo o remake je zde film v červených. 80% (27.11.2018)

Přiznávám, že původní verzi "Motýlka" považuji za herecky výborný, ale jinak neuvěřitelně utahaný film. Remake mě nijak nelákal a popravdě ani nevím, proč má někdo tendenci v dnešní době natáčet nové verze zrovna takových filmů, ale budiž. Každopádně se jedná o překvapivě vydařený film, který má i přijatelnější a svižnější tempo a ve výsledku tak docela překvapil. (25.04.2019)

Narozdíl od remaku Intouchables, což byl tak skvostný fllm, že dělat remake po šesti letech je tak neskonalý průser, jsem si tento remake Motýlka užila. Nejen pro kameru, střih, hudební doprovod, lokace, ale hlavně skvostný herecký výkon Ramiho a Charlieho mě přikoval k obrazovce. I přes delší stopáž film utekl velmi rychle. Pokud dělat remake, tak takovýmto způsobem. (11.05.2019)

Charlieho Hunnama aj Ramiho Maleka mam rád. V remake-u Papillon mi však obaja prišli pomerne nezaujímaví. Bol som síce zvedavý, či/ako/kedy sa dostanú z väzenia, ale ich pokusy vo mne nevzbudzovali žiadne emócie. Jednou z najsilnejších scén pritom mohli byť dlhé roky na samotke, ktoré mali ukázať šialenstvo zapúšťajúce korene do mysle trestanca. Mal som však pocit, že to Papi zvládol bez sebemenších problémov. (21.03.2021)

Sice jsem si slíbil, že se nejprve podívám na originál, ale remake mám v hledáčku už tak dlouho, že se mi již nechtělo čekat a při cestě busem jsem si ho pustil. A navzdory tomu, že při prvním pokusu (který byl tak dva roky nazpátek) jsem u toho po deseti minutách usnul, tak tentokrát se stal přesný opak a drželo si to moji plnou pozornost v napětí po celou dobu. Úvod naštěstí není zbytečně dlouhý a Motýlka do výkonu trestu pošlou rychle (což pro hlavního hrdinu rozhodně dobré není, ale chápeme se), takže se do toho skutečně dá rychle dostat, zvlášť když se pak Motýlek ne zrovna dobrovolně dá do spolupráce s Degou. Má to mnoho působivých scén s až fyzickým prožitkem právě probíhajících situací, má to nejednu silnější scénu a s každým pokusem o útěk jsem skutečně nedokázal být chladný a doufal jsem, že tentokrát to ústřední dvojici vyjde. Sice mě to uhranulo a v mnoha aspektech naprosto získalo, ale spolu s tím nemůžu být zrovna nadšený, když to celé upadlo do poměrně klasického hollywoodského stylu a tak vždy s důrazem na nějakou novou postavu je naprosto jasné, že se o ní nedozvíme víc než základní charakter a že je v ději jen proto, aby ústřední duo ohrozila nebo nepochopitelně zemřela. SPOILER A že je Dego nejprve nadšený z toho, že je cesta ven z Ostrova bláznů a pak se tam, na poslední chvíli, rozhodne zůstat, je taky vykalkukolvané klišé jak sviň. KONEC SPOILERU. Já neznám pravý příběh, takže je možné, že se vše tak skutečně stalo, ale o to víc bych ocenil, kdyby se to motivacím postav věnovalo hlouběji a já tak některé jejich činy a divná konání mohl víc chápat. Navíc je to stylově celé takové "předem jasné", ne zrovna předvídatelné, ale podle určitých záběrů a hudby se dá vždy čekat, co bude následovat. Má to své vady na kráse, nejsou malé, ale jinak se mi to líbilo a čas u toho strávený byl fajn, takže tomu taky rád dám nadprůměrné hodnocení. Jo, a ještě si musím zjistit, v čem se na tom podílelo Česko, když je tady uvedené v koprodukci... Slabé 4* (21.12.2023)