Motýlek

Zremakovať Motýlika je ako zremakovať Psycho: dá sa to, ale prečo? Výprava vo filme z r. 1973 príliš nezostarla. Vlastne je dodnes krásne divoká, nebezpečná a autentická. Herci boli typovo výborní, réžia diabolská, scény vťahujúce, scenár silný. Prečo robiť remake? Lebo niektorí diváci sa odmietajú pozerať na film starý 44 rokov? To je asi jediný zmysluplný dôvod. Iný mi naozaj nenapadá. Robiť remake takého filmu je ako pichnúť si vidličkou do oka – dá sa to, ale načo. Herci sú fajn, réžia tiež a celé to má fajn atmosféru, ale nad celým filmom sa vznáša pachuť ukážkovej zbytočnosti. Nemám nič proti remakom, sú prípady, kedy je remake vydarenejší, než originál. Ale toto nie je ten prípad. (14.11.2018)

Výprava je věrohodná, herecky celkem slušné, problém je, že v příběhu, který absolutně nepotřebuje žádný remake. Původní film s McQueenem a Hoffmanem je dodnes svěží a ve všech aspektech překonává tuhle předělávku. Navíc, ať je Hunnam sebecharismatičtější typ (jako že opravdu je), tady to herecky nezvládá, zejména ve scénách na samotce a nemám pocit, na rozdíl od McQueena, že by nějak trpěl a že by se na něm ty léta trýzně nějak podepsaly. McQueen byl na konci zlomený muž, který ještě ze sebe vykřesal poslední zbytky sil, Hunnam to tak nějak projde lážo plážo, a to, že mu maskéři nabarví vlasy na bílo, z něj trpícího neuděláte. Když odhlédnu od toho, na tomhle filmu není jinak vysloveně nic špatně, ale je úplně zbytečný. (17.06.2019)

Sice jsem si slíbil, že se nejprve podívám na originál, ale remake mám v hledáčku už tak dlouho, že se mi již nechtělo čekat a při cestě busem jsem si ho pustil. A navzdory tomu, že při prvním pokusu (který byl tak dva roky nazpátek) jsem u toho po deseti minutách usnul, tak tentokrát se stal přesný opak a drželo si to moji plnou pozornost v napětí po celou dobu. Úvod naštěstí není zbytečně dlouhý a Motýlka do výkonu trestu pošlou rychle (což pro hlavního hrdinu rozhodně dobré není, ale chápeme se), takže se do toho skutečně dá rychle dostat, zvlášť když se pak Motýlek ne zrovna dobrovolně dá do spolupráce s Degou. Má to mnoho působivých scén s až fyzickým prožitkem právě probíhajících situací, má to nejednu silnější scénu a s každým pokusem o útěk jsem skutečně nedokázal být chladný a doufal jsem, že tentokrát to ústřední dvojici vyjde. Sice mě to uhranulo a v mnoha aspektech naprosto získalo, ale spolu s tím nemůžu být zrovna nadšený, když to celé upadlo do poměrně klasického hollywoodského stylu a tak vždy s důrazem na nějakou novou postavu je naprosto jasné, že se o ní nedozvíme víc než základní charakter a že je v ději jen proto, aby ústřední duo ohrozila nebo nepochopitelně zemřela. SPOILER A že je Dego nejprve nadšený z toho, že je cesta ven z Ostrova bláznů a pak se tam, na poslední chvíli, rozhodne zůstat, je taky vykalkukolvané klišé jak sviň. KONEC SPOILERU. Já neznám pravý příběh, takže je možné, že se vše tak skutečně stalo, ale o to víc bych ocenil, kdyby se to motivacím postav věnovalo hlouběji a já tak některé jejich činy a divná konání mohl víc chápat. Navíc je to stylově celé takové "předem jasné", ne zrovna předvídatelné, ale podle určitých záběrů a hudby se dá vždy čekat, co bude následovat. Má to své vady na kráse, nejsou malé, ale jinak se mi to líbilo a čas u toho strávený byl fajn, takže tomu taky rád dám nadprůměrné hodnocení. Jo, a ještě si musím zjistit, v čem se na tom podílelo Česko, když je tady uvedené v koprodukci... Slabé 4* (21.12.2023)

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

Obávaná konfrontace s Motýlkem dopadla na výbornou. Dvouhodinový epos o strastech neoprávněně uvězněného frantíka je v návaznosti na zanedbatelný rozpočet zdařilým počinem, který v divákovi zaseje vzpomínky na nebohého Danta uvězněného na doživotí na ostrově If. Z pohledu scénáře není filmu co vytknout. 75% Celosvětový příjem k 12. 1. 2018: $4,516,580 (12.01.2019)