Neporazitelný: Návrat krále

Boyka je po šesti let opět tady - a je to až překvapivě povedený návrat! Příběh je tu samozřejmě zase spíš jen z nutnosti, ale konečně se podařilo titulního hrdinu alespoň maličko polidštit. Do příchodu čtyřky to bylo vlastně jen strašně cool "zvíře", kdežto tentokrát otevřeně zpytuje svědomí a své protivníky nekompromisně posílá k zemi pouze z donucení a pod záštitou "vznešených" cílů. Nejdůležitější ale je, že kvalita (a i množství) soubojů je v podstatě na úplně stejné úrovni jako posledně! Cokoliv, co zde jakkoliv souvisí s jejich choreografií a způsobem snímání, je i na současné poměry akčních filmů naprosto, ale opravdu naprosto špičkové! Čtvrtý Neporazitelný podle očekávání nabízí fantasticky promakaná bojová komba (a rozhodně nejen v podání Adkinse!), která je pro velké fandy béčkových mlátiček vskutku značná potěcha sledovat. Rozmanitost soupeřů je sice skromnější než minule (hodně chybí někdo se specifickým bojovým stylem, jako byl Lateef Crowder), na druhou stranu tu máme např. menší ozvláštnění v podobě bitky "2 proti 1". A finální rival, jímž je děsivý dvoumetrový obr (popravdě mi o něco trefnější přijde slovo "obluda"), to je opravdu něco. Někoho takového bych si vážně nechtěl znepřátelit. ;-) 70 % (13.04.2017)

Koncept arénové bojovky dosáhl svého stropu v našlapaném třetím díle, takže kam teď? Boykovi přidali víru v Boha a svědomí, asi dvakrát jsem se tomu zasmál, ale ve výsledku to nevyzní až tak stupidně. Naopak pokud se naplno ponoříte do béčkového příběhu jak vystřizeného z 80. let, dokážete se docela slušně pobavit. A bojové scény jsou samozřejmě špička. 7/10 (18.04.2017)

Série Undisputed představuje vymírající druhu filmů, které už se dneska točí v takové kvalitě (poměřováno kvalitou mlátiček) jen vzácně a v podstatě jen v jihovýchodní Asii. Zkrátka čistá řezničina, kde si s příběhem nikdo hlavu neláme. Jestli je to dobře, nebo špatně, je vlastně fuk. Ale pro ty, co vyrůstali na VHSkách z osmdesátých a devadesátých let je to nostalgickej poklad - dokonce o to zářivější, že devadesátky neměly nikdy podobnou figuru, jako je Scott Adkins. Ve srovnání s předchozími dvěma díly jde ale i tak o krok zpátky - soubojům chybí citelně gradování a stylům protivníků diverzita. což nezachrání ani mortalkombatovské křupání páteře... (02.05.2017)

uff, tak to bylo něco.. čtvrtý Boyka má scénář, herecké výkony i hudbu jako z italské telenovely a nebýt tedy stále atraktivních soubojů a relativně sympatického Scotta Adkinse, což jsou jediné dva důvody, proč se na tenhle paskvil v rámci mezí vlastně celkem dobře dívá, bylo by to s mým hodnocením o dost horší.. takhle tedy hodně shovívavé 3* (21.06.2017)

Trojkou došel Boyka pětihvězdičkového Vykoupení. Vznik čtyřky byl technicky velmi náročný a vzhledem k průtahům s uvedením si lze vyvodit, že jeho realizace byla otázkou spíše vyšší moci než schopnostmi tvůrců. Jenže prostě když něco děláte srdcem, všechno ostatní včetně rozumu jde do prdele. Takže jo, příběh čtyřky zrovna nezabral sto áčtyřek, ale koukám-li z druhé strany: na co jsme čekali, že to tvůrci navlečou?? Ano, sedělo mi víc prostředí ze třetího dílu, včetně dalších fighterů, tady prostě nabíhají osvalenci do ringu vlastně bez jakýchkoliv expozic a opouští jej ve stavu rozsypaného čaje. I přes jednostránkový scénář se mi ale postava Boyky mimo ring líbila. Stejně jako Alma. Příběh uzavírám jako tu nejtenčí nit, na kterou realizační tým Chapkanov, Florentine, Man navlékl naprosto špičkové bojové korálky. Adkins v mezidobí mezi třetím a čtvrtým dílem absolvoval krasobruslařský kurs u Pljuščenka a okořenil ho svými nárty, patami, lokty, přičemž vznikl nový bojový styl Boykadó. To, co se tu děje v ringu, má samozřejmě v prvé řadě vypadat super, ale ono to jednoduše JE super, protože Adkins, Man, Achabbkahe a další jsou srdcaři a totální šrotovací mašiny, které znají snad jen jednoručky, strečink, gymnastiku a nulovou gravitaci. Mám štěstí, že stárnu, ale vidět tato arénová komba v nějakých patnácti šestnácti letech, bezmyšlenkovitě bych svolil k odjezdu do džungle, běhal bych s kilem hovězího u zadku se smečkou hyen za sebou a nechal si na rectus abdominis pouštět tykve klidně ze stometrové sekvoje. Prostě rozklad na buněčné úrovni, fantazie, euforie, obdivuje tenhle skill maximálně. Navíc je super, že vše krásně vidíme, že funguje kamera, střih, nasvícení... a jen ta hudba pokulhává. Alan Gold a jeho Can´t Stop Me je fajnová, i znovu ta Bring It On, ale jinak vlastně nic. Pátý díl nejspíš uvidím ve věku 40+ (a Adkins 46+), takže své nadšení krotím, ale teď jsem si to užil ještě opět skvěle. Díky za to! (12.04.2017)