Neporazitelný: Návrat krále

V dnešní záplavě předigitalizovaných, mládeži přístupných akčních filmů těžko najdete na plátnech kin poctivou, oldschoolovou mlátičku s důrazem na drsnou fyzickou akci a kontaktní choreografii. A tak nezbývá než sáhnout do direct-to-video vod, kde pořád ještě existují bojové filmy, jejichž herci nepotřebují dubléry ani jiné berličky v podobě závěsných lan, rychlých střihů nebo digitálních efektů. Jejich syrové rvačky, během nichž je při každém úderu a pádu cítit skutečná bolest, fungují jako protilék na všechny ty sterilní (byť trikově ohromující) bitky digitálních figurek superhrdinů, které dnešním akčním filmům dominují. Série Undisputed patří v téhle oblasti k tomu nejlepšímu. A ani čtyřka po obávané změně režiséra nakonec není vůbec špatná. Novodobý „Van Damme“ Scott Adkins se po letech opět vrací do své nejlepší role ruského vězeňského zápasníka Boyky, který se poprvé objevil jako hlavní záporák v Undisputed II. V Undisputed III se pak stal hlavní postavou a ve čtyřce si dokonce vydobyl své jméno v (původním) názvu filmu. Tentokrát už je z něj vyložený klaďas, který se již nestará pouze sám o sebe (a o to být nejlepší bojovník pod sluncem), ale myslí i na ty druhé. To ale vůbec neznamená, že by nám vyměknul. Jeho motivace vyhrát tentokrát sice nejsou moc přesvědčivé, zato v ringu je stále stejně badass. Jen škoda, že bojové styly jednotlivých aktérů jsou si tentokrát dost podobné, jejich pohyby se dost opakují a akce nemá tu správnou gradaci. Undisputed III se to tedy nevyrovná, ale pořád je na co dívat. (16.04.2017)

Boyka je zpět! A opět ve formě, který divákovi vyrazí dech. Nebudu hodnotit, zda je nejnovější pokračování lepší než předchozí, protože doba, která od jejího zhlédnutí uplynula, je již natolik značná, že mi paměť vytěsnila převážnou část jejího příběhu. Boyka: Undisputed IV mě bavilo od samého začátku jak svým jednoduchým, leč fungujícím příběhem, tak tradičně perfektní choreografií. Z americké produkce je série Neporazitelný mezi špičkou bojových filmů. (18.04.2017)

Obrovskou výhodou filmu je, že napriek tomu, že som žiadnu z predchádzajúcich častí nevidel nijakým spôsobom to neuškodilo v tom, aby som bez problémov vnímal celý dej tohto pokračovania. V podstate sa jedná o klasický film z prostredia bojových športov, aj keď ring v ktorom sa prevažná časť filmu odohráva nie je zďaleka práve takým, v ktorom by sa dodržiavali zásady fair play. Aj zápletka je takmer klasická, hlavný hrdina, skvelý bojovník bojuje o miesto v srdci mladej ženy (motívom však nie je láska, ale odpustenie) a v ceste mu stoja nie práve férový protivníci na čele s majiteľom klubu,mesta aj Boykovej vyvolenej. Hodnotenie smerom nadol posunulo hlavne vyvrcholenie filmu, keď už bolo možné ruského zápasníka označiť doslova za neprestrieľného mnícha. ( Skoro ako Riči :-D). Hodnotenie užívateľov na hranici 75% presne odráža jeho kvalitu, ďalší film z prostredia bojových športov ktorý nesklame, ale ani nenadchne. (03.11.2017)

Bojka potkal Ježíše, prozřel, už to není surový ruský mukl ani to animální hovado, co chtělo zmlátit pozérského otyloně Míšu Jé Bílého, nýbrž krutopřísný pyjonýr, ochránce vdov a sirotků a charitativní dodavatel Biblí do svého pravoslavného kostelíčku. Z jeho nově nabyté křesťanské rovnováhy ho vyvede až fuj fuj hnusná ruská mafie, dopouštějící se ukrutných příkoří na škaredé pizdě, které Jirka uboxoval manžela, z čehož má mohutný morální mindrák a potácí se mezi vypatlanou lopatou a Bohem. A tak udělá strašlivé vrrrr, a i s natřikrát přeraženou páteří, subdurálním hematomem místo mozku a průstřelem břicha dá v sérií trojitých odpíchnutých Tulupů, dvojitých Rytbergrů a čtverných Salchofů zase úplně všem na piču. Ale nevadí! I navzdory nesmírné filosofické hloubce a naprosto geniální originalitě scénáře, bulharské produkci, režisérovi, kterého měli po jeho minulých počinech oslepit a uvěznit v Guantanámu za mimořádně bestiální audiovizuální terorismus, a létajícímu teplouši Asskinsovi, jenž když se snaží vyformovat si na xichtě nekompromisně hustý až vražedný škleb, připomíná afektovanou vílu Amálku při sraní, se jedná o překvapivě slušně natočenou, solidně choreograficky vybaletěnou, dialogově hlavopatoidní a standardně zábavnou žánkládovitou arénovku. (08.04.2017)

Ryze pánská odreagovačka. Kinečko, doutníček, pitíčko, pohoda. Příběh už prostší a banálnější být nemůže, protože by zase vypadalo zvláštně, mít jen za sebou naládovaných pár soubojů v aréně, prokládaných tréninkovými sekvencemi, ve kterých Adkins ukazuje svojí muskulaturu. Jsem ochoten v tom vidět poctu osmdesátkám, s choreografií nulek. A to je OK. (02.08.2017)