Tátova volha

dalo by se řící,že tohle je typická Vejdělkovina....není to ani komedie,ani regulérní drama,není to ani vyložená blbost,ale ani žádný skvost který by člověk musel vidět opakovaně.Tátova volha se pozvolna rozjíždí,aby se pak překlopila v koukatelnou oddechovku se střídáním nálad.Škoda,že konec (alespoň pro mě) vyšuměl do ztracena...50% (01.09.2018)

Jiří Vejdělek vcelku umí. Zklamání jsem zažil jen jednou a tak ač trailer vyloženě nelákal tak jiskřička naděje tam nějaká byla. Ono vsadit na Elišku Balzerovou a Tatianu Vilhelmovou tak divácky už máte vlastně skoro vyhráno. A jaký byl samotný film? Určitě není špatný, ale ubrat na humoru a přidat na dramatičnosti tak bych šel určitě o * více. Za druhou půli, která se mi líbila o dost více má tahle fajn road movie 7/10. (08.03.2018)

Trochu méně jednoznačný Vejdělek (klad), plagiát Zlomených květin (zápor) a celkově méně kontroverzní (méně šukání), než byste u pana režiséra čekali. Ovšem taky klasické atributy se najdou - smrt, nemoc, návštěvy u milenek jsou (logicky) krátké a téměř nikdo se nediví, že druhého vidí po dvaceti letech a všichni se spolu v pohodě baví. 50%. (21.12.2018)

Musím říct, že po loňským fiasku českého filmu jsem začal být extremně skeptický k domácí tvorbě a měl jsem sto chutí zaject na Barrandov a sundat se stožáru českou vlajku, jenže v těhle mrazech by mě tam akorát tak přimrzli koule. Jméno Jiří Vejdělek, mě ale zklamalo jen jednou a potěšilo pětkrát, takže jsem se nachomejtl na projekci a čekal na filmový chod. Nezáživný začátek, pomalu střídalo příjemno a místy až úsměvno. Trošku mně zamrzelo jak byly ve filmu vylíčeny všechny mužské postavy, to z filmu dělá až příliš zbytečně ženskou záležitost. Pravdou je, že scény, tedy zejména dialogy Elišky s Vilmou a Elišky s Evou jsou absolutní klenoty filmu, fakt jsem hodně bavil. S Vilmou mohla být scéna klidně i možná škoda, že se nešlo do konfrontace s potencionálním mateřstvím Vilmy a Evy u Tomáška, protože to byla dobrá šance humor ještě vygradovat. Film je jasnej oddechač, na pohodu, který ocení zejména ženy 30 +, krásný exteriéry, dialogy z půlky vtipný, z půlky zbytečně natahovaný. Příběh nic náročnýho, ale to u filmů, který mají ambici, aby jsme ubrali páru, oddechli si v sedačce neni přece ni špatnýho. Musím uznat, tvrzení kolegy "katulina", že Martin Mysicka skutečně slaboch nebyl a když tak o tom teď dodatečně přemýšlím, možná byl nej postavou z filmu což mé hodnocení posouvá směrem ke čtyřem hvězdám. (28.02.2018)

Je to vlastně fascinující střet vejdělkovsky vykořeněného světa bez hmatatelných problémů, kde jsou přitom přítomny traumata jako rakovina relativně mladého člověka a bezprostřední smrt v rodině. Problémy jsou všudypřítomné, ale postrádají jakoukoliv hmotnost a všichni trpí smutkem nonšalantní otrávenosti. Postavy řeší, jak co nejpohodlněji katalogizovat svůj život bez nutnosti užití morálky, citu a zájmu o cokoliv krom bezprostřední pohodlí. Hrdinky jsou tentokrát méně amorální, než je v českých filmech běžné, protože je odstraněno vše, vůči němu by šlo takový vztah vůbec vyjádřit (a když se to odnikud objeví, zachovají se postavy samozřejmě nejhůř, jak jde vůbec vymyslet). Celá jejich cesta je především o stvrzení toho, že jejich život je dokonalý právě takový, jaký je, a lidé jsou tím divnější, čím víc se jejich povaha a situace odlišují od těch našich dam. Je to uklidnění, ale také varování před jakoukoliv myšlenkou se mít nějaký zájem a definovat se jakoukoliv konkrétní vlastností. Snaha vší silou zabránit změně je je nejsilnější motivace nejvýraznějších činů - a rámovaná je jednoznačně kladně. Je to něco mezi splněným snem a noční můrou. (06.02.2019)