2001: Vesmírná odysea

Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu. (05.02.2010)

Človek naozaj chápe, čo tým chcel “básnik” povedať. No prezentácia jeho myšlienok takýmto spôsobom, sa stáva pre (podaktorého) diváka naozaj bolestivou skúsenosťou. Klobúk dolu pred tými, ktorých “toto” oslovilo. Tretia za rešpekt k vizualizácii (1968?!), do pokračovania sa radšej púšťať ani nebudem. (01.10.2018)

Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. (08.05.2022)

Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film. (19.07.2003)

Příliš zdlouhavé a příliš nudné. Knížku jsem četl a ne že by se mi nelíbila, ale už i ona byla zdlouhavá. Nemylte se, na Clarkea nedám dopustit. Například Zpěv vzdálené Země nebo Měsíční prach, Město a hvězdy či Setkání s Rámou jsem četl jedním dechem. Ale Vesmírná odysea je v pravdě Odyseou. Straussův valčík Modrý Dunaj mám rád, ale ne když se na něj musím dívat půl hodiny s nejdříve nádhernými (a to i dnes) triky z vesmíru, který jsou však příliš ospalý a únavný po deseti minutách (a ony trvají mnohem dýl). Navíc mi přišlo, že někdo omylem zavadil o hlasitost a tak se z toho stal spíš koncert. Příběh je sice zajímavej, ale muselo by se to prostříhat aspoň na 90 minut. Takhle je to příliš zdlouhavý, některý pasáže jsou tak únavný, že u toho vydrží jenom odhodlanej divák. Mamka to po prvních 35 minutách zhodnotila slovy: "Kdo se na to může dívat?" A já s ní souhlasím. Film, kde se něco děje prvních a posledních dvacet minut z celkových 140 není nic, co bych chtěl vidět příliš často. Ale za perfektní zpracování prostředí, triků a miniatur musím ty dvě hvězdy dát. (21.09.2006)