2001: Vesmírná odysea

Mám ke Kubrickovi ambivalentní vztah. Imponuje mi, že natáčel filmy, které uspokojí milovníka žánru bez trapných polopatismů. A způsob, jakým pracoval s hudbou. Ale co mi na jeho filmech vadí - a vím, že on za to vůbec nemůže - je ta jejich historická nedotknutelnost. Kdokoli se odváží dát třeba Vesmírné odysei méně než pět hvězdiček z pěti, je vystaven posměškům, že "nepochopil Mistra" a měl by se radši dívat na Teletubbies. Ale ten film se nedá hodnotit podle objektivních měřítek. To je možné u schematicky psaných žánrových scénářů, ne u filmu, kde je každá druhá scéna nedořečená a mnohdy bezeslovná, u filmů, které nabízejí řadu interpretací. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že 2001 působí jinak, když ji vidíte spolu s dalšími lidmi a jinak, když se díváte sami (doporučuju), když ji vidíte jen proto, že "v televizi to zrovna běží" a když si ji pustíte, když opravdu chcete. Jiné je to za světla a ve tmě atd. Ten film vám neříká, co si o něm máte myslet, takže záleží na vaší momentální náladě a myšlenkových asociacích, jestli si odnesete dojem další banální story o tom, jak civilizace došla do bodu, kdy je třeba zmáčknout reset, nebo něco silnějšího. Zda ji budete vnímat jako apokalyptickou prognózu nebo naději v lepší příští... Chápu všechny statečné, kteří se odvážili napsat, že jim takový film nesedí a věřím jim dokonce víc než pětihvězdičkovým hýřilům, kteří jen mlhavě blekotají cosi o klasice. Ale radím jim: dejte tomu filmu víc šancí a teprve pak mluvte. 80% (07.11.2006)

Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. (19.06.2010)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)

K tomuhle filmu jsem pristupoval s drobnou neduverou a bylo to dobre, ze jsem od filmu nemel prehnane vysoke ocekavani. Rek bych, ze hlavni problem filmu je scenar (mozna, ze uz samotna predloha), protoze ackoliv se film zabyva dulezitejma otazkama, samotnej jeho dej by se dal shrnout do nekolika mala vet. A s tim souvisi delka filmu, tak jednoduchej pribeh proste nedokaze upoutat 145 minut. Zacatek s opicema byl dobrej, jen me to jejich vresteni po chvily lezlo na nervy, ale musim uznat, ze ty opice se fakt povedly. Jenze pak pride na scenu monolit a az do konce filmu jsem nepochopil kde se vzal a co ma za smysl. Kdyz se po chvily dej presunul do vesmiru, tak nejdriv uchvati skvelou hudbou a vynikajicim sladenim obrazu s jiz zminenou hudbou. Jenze pak uz je to s hudbou horsi, dalsi skladby jsou takovy divny az neprijemny. Co se tyce triku, ty, ac stary skoro 40 let, jsou velmi slusny a mohli by konkurovat i dnes nejakejm filmum. Tesil jsem se na souboj lidi se superpocitacem, jenze ten pocitac umi hlavne jen kecat a jeho vypnuti neni zadnej problem. No a zaverecnejch 30 minut je sice po vizualni strance bomba, ale tak nak jsem nepochopil, co to jako melo bejt. Takze jaky dat hodnoceni, na jednu stranu krapet nudnej a moc rozvleklej film a zrejme i Kubrickuv nejhorsi (respektive muj nejmin oblibenej), ale na stranu druhou, film ve me zanechal docela silnej zazitek. (01.02.2007)

Film, u kterého můžete nabýt dojmu, že byste při jeho sledování zvládli povečeřet, zařídit několik pracovních telefonátů a souběžně zhlédnout ještě nějaký jiný snímek, protože čistě dějově má Vesmírná Odysea asi tak 15 minut roztažených do dvou a půl hodiny. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti budete muset filmu dát dokonce více času, než jaká je jeho stopáž. Kubrick mě tentokrát nezklamal, možná proto, že jsem si byl před projekcí celkem jistý, že Odyseu kvůli nudě po chvilce vypnu. Doteď si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mě to tak bavilo, natož že mám chuť film zhlédnout znovu :) Po Mechanickém pomeranči a Olověné vestě jsem Kubrickovo přízvisko geniální tvůrce nechápal, nyní již ano. Avšak stejně si neumím představit, jak bych ke zhlédnutí 2001: A Space Odyssey přemluvil někoho, kdo se o kinematografii nezajímá více než hodně... (10.08.2009)